Turismus mění centra měst v Urban Skanzen, varují umělci

3 minuty
Urban Skanzen: umění reaguje na turismus
Zdroj: ČT24

Centra historických měst opouští autentický život, a stávají se tak skanzeny, tedy muzei pod širým nebem, obávají se tvůrci vystavující v pražském Clam-Gallasově paláci. Vytvořili zde Urban Skanzen, který je právě uměleckou reakcí na proměny metropolí pod návalem turistů. Podobné téma řeší v současnosti i projekt umělkyně Kateřiny Šedé v Českém Krumlově. Od kritiků zaznívá, že z města ale dělá skanzen zase jiným způsobem.

Studenti brněnské fakulty výtvarného umění prezentují projekt, jenž vychází z jejich návštěvy Izraele a Palestiny. Zadáním bylo vytvořit kolektivní dílo na téma turismu. Výsledkem je instalace, která kopíruje termosolární elektrárnu na jihu Izraele. 

„Každý ze studentů nejprve pracoval s jedním pojmem a snažili se napsat a natočit poetickou definici tohoto slova – až jsme skončili v termosolární elektrárně Ašalin v Negevské poušti, kde je padesát tisíc zrcadel, které sluneční paprsky koncentrují na jednu jedinou věž,“ vysvětluje Pavel Starec, pod jehož vedením dílo vznikalo.

David Možný turistický ruch symbolizuje instalací z kufrů na kolečkách, které působí dojmem, že se zanořují do podlahy. „David do toho vložil efemérnost neviditelného davu, který mizí pod podlahou stejně jako cíl, za nímž do města přichází,“ poradila kurátorka Elis Unique, jak dílo vnímat.

Videoinstalace Jana Pfeiffera zase upozorňuje, že místa zůstávají, lidé ale odcházejí. „Den co den je těžší vyrovnat se s tím, co nadbytečný turismus do centra města přináší. Mimo jiné vymýcení autentických obchůdků a stěhování lidí dál a dál od centra,“ doplnila kurátorka.   

Na výstavu Urban Skanzen se každopádně lidé musí – alespoň na chvíli – do centra vrátit. V Clam-Gallasově paláci na Starém Městě je k vidění ještě do 3. srpna. Záměrem vystavujících tvůrců, k nimž patří ještě Daniela Baráčková a rezidenční umělec Daniel Tollady, je podnítit diskusi, co je zapotřebí udělat, aby Praha nebyla jen kulisami pro turisty.

Běžný život jako umění aneb Skanzenem proti skanzenu?

Na problémy turisticky atraktivních měst, kde přílivy dočasných návštěvníků vytlačují stálé obyvatele, upozorňovala nedávno svým projektem také umělkyně Kateřina Šedá. Na bienále architektury v Benátkách promítala v přímém přenosu „běžný život“ z centra Českého Krumlova.

Zaměstnala brigádníky a vyplácí jim mzdu za to, že předvádějí každodenní činnosti, jako je hraní na ulici, klábosení se sousedy, činnosti, které z krumlovského centra téměř zmizely – spolu s místními. Oživování Krumlova bude pokračovat do konce srpna, nyní projekt trvá druhý měsíc.

Projekt má ale od počátku i kritiky – paradoxní je, že mimo jiné podle nich dělá UNES-CO z města skanzen.

2 minuty
UNES_CO: Jak se předvádí běžný život v Českém Krumlově?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 10 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...