Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku pražský obchodní dům Kotva a polikliniku Pod Marjánkou na pražském Břevnově. Obchodním domem Kotva se ministerstvo zabývalo již podruhé, před deseti lety však obchodní dům za památku prohlásit odmítlo.
Mluvčí ministerstva Simona Cigánková neuvedla, kdy přesně byly stavby památkami prohlášeny, stalo se tak ale v letošním roce. V obou případech podle Cigánkové účastník řízení podal rozklad a nyní běží druhoinstanční řízení.
Kotva byla postavena v letech 1970–1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.
Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě. Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.
Památkami by se mohly stát i koleje v Podolí či krematorium v Motole
Ministerstvo kultury tak čelí kritice, že dostatečně nevěnuje pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto staveb za kulturní památky. Klára Brůhová a Petr Vorlík z Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT nedávno podali návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény.
Zároveň uvedli, že ministerstvo kultury již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice.
Ministerstvo kultury však toto tvrzení odmítá: „Odbor památkové péče ministerstva kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí – ovšem nemůže je ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období, nejenom poválečnou architekturu,“ doplnila mluvčí.
Odbor památkové péče se podle ní nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných staveb v Praze – krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.
Ministerstvo dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku například začalo již koncem roku 2016.
Nejen odborníci z ČVUT ale ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.
