Národní park České Švýcarsko vzdává boj s kůrovcem. Zakázal plošné kácení lesů

Nahrávám video

Národní park České Švýcarsko zakázal na většině území plošné kácení lesa kvůli kůrovci. Škůdce se loni v regionu kvůli suchému létu rozmnožil až na hranici kalamity. Napadá hlavně uměle vysazené smrky. Pro přírodu bude podle správců šetrnější nezasahovat a umírající stromy i s kůrovcem nechat na místě. Les se přirozeně obnoví a zmizí z něj nepůvodní smrky.

Rozhodnutí se týká vnitřní části národního parku, kde už kůrovec nebude mít žádná omezení, která by mu bránila se množit. Pravděpodobně tak postupně napadne většinu jehličnanů. „V okrajovém, takzvaném nárazníkovém pásmu, pak park bude dále kácet tak, aby ochránil okolní lesy, ale to je jenom zlomek celkového území,“ říká redaktorka ČT Petra Musilová.

Doteď se kácelo na mnoha místech v parku, vznikla řada holin, ale šíření škůdce to nijak výrazně nezabránilo. Některé části lesa zemřely za jediný rok. Lýkožroutovi vyhovuje teplo a sucho a takové počasí se poslední roky opakuje. I letos je jaro pro jeho šíření příznivé. Jeden zdravý strom tak napadnou i stovky brouků a správci parku mluví stejně jako jinde v Česku o kalamitě, se kterou se nikdy předtím nesetkali.

Lepší klima, více ptáků

Budoucí podobu lesa je možné spatřit už nyní v první, nejpřísněji chráněné zóně parku, kde se kvůli kůrovci nekácí dva roky. Jsou tam mrtvé stromy, pod nimiž rostou nové. Mladé stromy totiž pro růst potřebují stín a vlhko, což jim mrtvé kmeny umožňují, protože nad nimi vytvoří „střechu“ na ochranu před přímým sluncem. V místě žije i mnoho ptáků, kteří se živí lýkožroutem, a celkově je tam příjemnější klima než na holině, kde praží celý den slunce a les se tam obnovuje pomaleji.

Správci parku se neobávají, že by celé České Švýcarsko mělo kvůli novému opatření uschnout, kůrovec totiž napadá převážně smrky, které sem původně nepatří. „Národní park je tu od toho, aby sledoval přirozené procesy. Les má obrovskou sílu, takže i kdyby nikdo nezasahoval, lidé se nemusí bát, že tu lesy nebudou, akorát budou mít jinou podobu, nebudou to smrkové monokultury jako dnes,“ doplňuje ředitel parku Pavel Benda. Smrky byly uměle vysazeny ještě před vyhlášením národního parku, protože dobře rostou a lesníci je chtěli prodávat na dřevo. Tvoří však jenom část lesa.

„Lze očekávat, že do všech těchto nepůvodních smrčin se ten kůrovec bude postupně šířit. Proto jsme se rozhodli dále proti kůrovci striktně nezasahovat, protože by to znamenalo opravdu rozsáhlé a velkoplošné odlesnění,“ vysvětluje lesnice národního parku Dana Vebrová.

Na místo smrčin by se měl vrátit původní listnatý les. Správci už roky rozmnožují a sázejí nové buky, které lýkožrout nehrožuje. Park tedy nejspíš bude v horních částech uschlý a rezavý, dole se ale začne zelenat. Turisté se navíc nemusejí obávat o svou bezpečnost, uschlé stromy podél cest budou ochranáři odstraňovat i nadále.

Nejhorší kalamita

Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. V současnosti už nejzdevastovanější území zasahuje sedm krajů, protože kalamita se během loňského roku z Moravy a Slezska rozšířila přes Vysočinu až do jižních Čech.

Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek oproti loňsku.  „Prognóza odborníků je taková, že smrkové lesy v České republice víceméně zaniknou,“ vysvětluje ředitel Benda s tím, že vše bude hodně záležet na počasí.

Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků v Česku. Byl vyhlášen v roce 2000, turisté tam míří především za pískovcovými útvary, nejznámějším je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.

České Švýcarsko se nachází mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky. Rozloha parku činí téměř osmdesát kilometrů čtverečních, lesy pokrývají 97 procent území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
před 8 mminutami

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 6 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 16 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 18 hhodinami

VideoPřibývá vloupání do rodinných domů, v létě zloději cíli i na byty

Od začátku roku evidují policisté skoro 760 vniknutí do rodinných domů, nejvíc ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze letos stoupl jejich počet meziročně o 44 procent. Policie vyzývá k důkladnějšímu zabezpečení domů zvlášť teď v létě, kdy lidé odjíždějí na dovolené. Také majitelům radí, jak navodit dojem, že je dům stále obývaný – třeba automatickým spínačem světel. Zatímco rodinné domy bývají terčem zlodějů celoročně, o letních prázdninách se více zajímají také o byty. Důvodem je podle policistů menší pohyb v budovách i mnohdy horší zabezpečení.
před 19 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.