Poslanecká schůze, která se měla věnovat návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z funkce místopředsedy sněmovny, skončila dříve, než začala. Poslanci neschválili její program, nic na tom nezměnilo ani opakování hlasování. Již před hlasováním však vystoupili předsedové některých poslaneckých klubů, většina z nich Okamuru kritizovala. Naopak šéf poslanců SPD Radim Fiala své hnutí a jeho předsedu hájil, hovořil o vlastenectví. Zároveň kritizoval lidovce jako svolavatele mimořádné schůze. Poslanci jednali i dopoledne, kdy projednávali zákony v prvním čtení, mimo jiné podpořili omezení elektronické evidence tržeb pouze na registrované plátce DPH.
Předseda lidoveckého klubu Jan Bartošek řekl před hlasováním o programu, že strana by chtěla, aby sněmovna Tomia Okamuru odvolala ze svého vedení kvůli výrokům, které zazněly nejenom od něj ale i další reprezentantů SPD.
„Nelze přejít mlčením veřejná prohlášení typu ‚pracovní tábor v Letech u Písku neměl plot a umožňoval volný pohyb', ‚šlo o neexistující pseudokoncentrák', případně se jakkoli vyjadřovat o posílání kohokoliv do plynu. To vše jsou výroky podobně smýšlejících lidí, sdružených pod hlavičkou SPD,“ řekl Bartošek s narážkou na prohlášení nejen Okamurova, ale i poslance Miloslava Roznera a údajné prohlášení bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka.
„Popření romského holocaustu, genocidy obyčejných, nevinných lidí, popření lidského utrpení. Proto je velmi důležité, abychom si zodpověděli otázku, zda chceme, aby člověk, který reprezentuje hnutí s těmito názory, reprezentoval i ČR ve vysoké ústavní funkci,“ dodal Bartošek.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek pak zpochybnil deklarované vlastenectví SPD. „Ti kluci, kteří provedli vojenský útok na Heydricha a zahynuli potom v Resslovce, čtyři z nich byli orli. Nikdy jsem vás tam neviděl. Nikdy jsem vás neviděl, že byste byli v Ležákách. Že vám není hanba zaštiťovat se vlastenectvím. (…) Můžeme mít na některé věci jiný názor, ale jsou hranice a limity, které se překračovat nemají,“ prohlásil.
Jan Chvojka (ČSSD) a Ivan Partoš (Piráti) pak vyzvali Tomia Okamuru, aby se za své výroky omluvil.
Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) pak v úvodu schůze oznámil, že před schůzí převzal petici zhruba s 600 podpisy, která vyzývá k odvolání Tomia Okamury z místopředsednické funkce ve sněmovně a také Miloslava Roznera z mandátového a imunitního výboru, jehož členem je.
Radim Fiala: Lety berou peníze jiným památníkům
Místopředseda SPD Radim Fiala vystoupil naopak na obranu Tomia Okamury a jeho hnutí. „Naše hnutí je vlastenecké, hlásíme se k zájmům našeho národa, jeho tradicím a cítíme závazek za jeho oběti. Proto nemůžeme být popírači holocaustu a nemůžeme být podezíráni, že zpochybňujeme utrpení jeho obětí,“ řekl Radim Fiala.
Lidovce naopak kritizoval. „Jste jako buben, děláte hluk a uvnitř už není nic,“ vzkázal jim. Zároveň je obvinil, že kolaborují, škodí a popírají hodnoty, o nichž tvrdí, že je hájí.
Zároveň Radim Fiala hovořil v souvislosti s táborem v Letech o údajné „pozitivní diskriminaci některých obětí německého nacistického vraždění na úkor obětí ostatních“. Letský tábor nepovažuje místopředseda SPD za nejvýznamnější místo pro připomínání holocaustu a kritizoval připravovanou investici na vykoupení vepřína.
„Je to neprůhledná transakce, která znevažuje připomínku místa a zabraňuje vynaložit finanční prostředky na opravu a zvýšení piety jiných míst, kde se mučilo a zabíjelo. Tato místa ale mají smůlu. Nejsou v centru pozornosti Sorosových neziskových organizací a s nimi spojených politiků, aktivistů a médií,“ řekl Radim Fiala ve svém projevu ve sněmovně.
Miroslav Kalousek (TOP 09) pak nechal během svého vystoupení promluvit samotného Tomia Okamuru, když od řečnického pultíku pustil z tabletu video z Okamurova facebookového profilu. Předseda SPD na něm hovoří o údajném 32násobném zvýšení počtu Romů v Česku po druhé světové válce. „Podle mého názoru je stávající strmý růst romské populace jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro ČR,“ řekl Okamura Kalouskovým prostřednictvím.
Kalousek sám pak připomněl, že po druhé světové válce bylo v českých zemích velmi málo Romů v důsledku jejich vyvražďování v rámci holocaustu. „Nechci domýšlet, jak přemýšlíte o eliminaci a likvidaci tohoto – podle vás – bezpečnostního rizika,“ obrátil se předseda klubu TOP 09 na Okamuru.
Naopak předseda klubu KSČM Pavel Kováčik vyzval navrhovatele odvolání Okamury (lidovce) k pokoře. „Akorát nevím (…), který to byl papež, který žehnal nacistickým zbraním,“ řekl.
Tomio Okamura sám na schůzi nevystoupil, ale na brífinku po skončení jednání řekl, že pokud se dnes Jan Bartošek stydí za to, že je dnes Okamura místopředsedou sněmovny, v minulém volebním období, kdy byl místopředsedou Bartošek, to bylo naopak. „Našich 540 tisíc voličů se stydělo za to, že místopředsedou sněmovny je pan Bartošek z KDU-ČSL a pan Gazdík ze STAN. Je to vzájemné,“ usoudil Tomio Okamura. Výrok, který na schůzi pustil Miroslav Kalousek, byl podle něj vytržený z kontextu a jde o téma, které ho dnes již nezajímá.
Program neprošel, ANO nebylo pro
Šéf SPD se za své výroky již dříve částečně omluvil a minulý týden je byl vysvětlovat i na jednání poslaneckého klubu ANO.
Podle Okamury nezpochybňuje SPD utrpení lidí v protektorátním táboře v Letech u Písku, má ale výhrady k řešení pietního místa a zejména ke způsobu, jakým stát odkoupil vepřín v jeho blízkosti. „Hnutí SPD naprosto nezpochybňuje objektivní historická fakta o utrpení lidí, které prodělali v pracovním a sběrném táboře Lety v době druhé světové války. Plánovité vyvraždění Židů, Slovanů a tehdy takzvaného cikánského obyvatelstva bylo součástí zločinných plánů nacistů na takzvané konečné řešení rasové otázky. Jde o nezpochybnitelný fakt,“ prohlásil Okamura.
Když se hlasovalo o programu, bylo sice více poslanců pro než proti, ale ani tak nedosáhl jejich počet potřebného kvora. Rozhodující bylo, že se zdržela většina poslanců ANO a také KSČM, několik reprezentantů ANO, jeden komunista a také všichni poslanci SPD pak byli proti. Na výsledku nic nezměnilo ani opakování hlasování.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) od Tomia Okamury očekává, že se bude nyní hlídat. „Myslím, že si to uvědomil, že to vnímá jako žlutou kartu a že svůj projev bude kultivovat,“ míní Radek Vondráček.
Zástupci ostatních stran po hlasování postup ANO, SPD a KSČM kritizovali, ale pozici Tomia Okamury zřejmě již ohrožovat nebudou. „Za současné situace nevidím důvod svolávat další mimořádnou schůzi. Hnutí ANO, komunisté a SPD jasně řekli, že jim nevadí, že je ve vysoké ústavní funkci Tomio Okamura,“ řekl Jan Bartošek.
V prvním čtení omezení EET nebo povinná prověrka pro kancléře
Během středečního dopoledne měla sněmovna na programu některé zákony v prvním čtení. Poslanci poslali dál například předlohu, která omezuje elektronickou evidenci tržeb. S návrhem přišla skupina pěti stran: ODS, TOP 09, SPD, Piráti a STAN, podporu mu vyjádřili taky lidovci. Podle nich zákon o EET nepřiměřeným způsobem dopadá hlavně na nejmenší podnikatele. Vláda se ale k návrhu postavila negativně – její legislativci argumentovali tím, že omezení je příliš velké a zákon by tak částečně ztratil smysl.
Sněmovna poslala do dalšího čtení také návrh STAN, podle kterého by musel mít hradní kancléř prověrku na nejvyšší stupeň utajení. V případě platnosti zákona by ji musel získat do roka. Proti se postavili poslanci ANO a KSČM, jejich hlasy však na zamítnutí zákona nestačily. Teď ho projedná ústavně právní výbor.
Novela je reakcí na spory o chybějící prověrku současného prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Zemanův kancléř bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné nezískal a Národní bezpečnostní úřad zamítl i jeho rozklad vůči tomuto rozhodnutí. Kancléř se chce bránit ještě u soudu.
Nakonec se poslanci dostali také k předloze Pirátů, kteří chtěli zrušit výjimku pro ČEZ i další firmy z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Také tento bod našel ve sněmovně dostatečnou podporu a poslanci se budou novelou zabývat v dalších čteních.
Novela by podle předkladatelů zajistila veřejnosti přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních společností v řádu nejméně miliard korun ročně. Když totiž zaváděla sněmovna výjimky pro registr smluv, tak podle kritiků schválili poslanci příliš benevolentní verzi.
Po vložce s mimořádnou schůzí sice měla řádná schůze pokračovat, ale nestalo se tak. Bylo by došlo na vyhlášení výsledků volby nových členů rady ČTK a také rady Státního fondu kultury. Ale kluby požádaly o přestávky tak, že zaplnily čas až do 19 hodin, kdy jednací den skončí. Poslanci se tedy k řádnému jednání znovu sejdou až v úterý 20. března. Mezitím je ve čtvrtek čeká ještě společná schůze se senátory, jejíž náplní bude inaugurace prezidenta republiky, a v pátek další mimořádná schůze, na které se chce opozice věnovat krokům vlády v demisi.
