Poslanci chtějí EET zúžit jen na plátce DPH. Sněmovna podpořila návrh přes odpor vlády

Sněmovna v prvním čtení i přes nesouhlas vlády v demisi podpořila návrh 66 poslanců z různých politických stran, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by evidenci tržeb měly podléhat pouze takové osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, případně se k dani registrovaly dobrovolně.

Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas a ve středu ho odmítla před poslanci i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předloha ale odolala návrhu na zamítnutí, který hnutí ANO vzneslo. Podporu našla u 77 poslanců, zatímco stejný počet hlasoval pro zamítnutí. Pro zamítnutí byli poslanci ANO a KSČM.

Podle vlády je navržené zúžení okruhu povinných subjektů příliš zužující s ohledem na efektivitu zákona. Vláda poukázala například na to, že podnikatelé často ve snaze vyhnout se milionové hranici pro registraci k DPH vykazují nižší tržby. Navrhovaná výjimka by se podle vlády týkala většiny podnikatelů a evidence tržeb by tak ztratila efektivitu. Podle ministryně Schillerové by z EET v důsledku přijetí návrhu vypadlo 60 procent podnikatelů.

Vláda poukazuje i na to, že návrh zmiňuje pouze registrované plátce DPH, nikoli všechny. Odvolává se přitom na to, že plátcem se stává osoba, která překročí milionový obrat, a toto postavení nezávisí na tom, zda se přitom zaregistrovala.

Podoba EET není ani po zásahu Ústavního soudu přijatelná, tvrdí kritici

Předkládající poslanci argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. „My se nedomníváme, že toto opatření může systémově pomoci i v případě, kdy jsou zatížení ti nejmenší, kteří nemají obrat nad jeden milion korun,“ prohlásil na adresu EET zástupce předkladatelů Vít Rakušan (STAN).

Ústavní soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Soud také zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.

Ministryně Schillerová nyní řekla poslancům, že ministerstvo již připravilo novelu, která reaguje na rozhodnutí soudu. Počítá v ní s tím, že zavede nový off-line režim pro nejmenší podnikatele. Ministryně také popsala, že ministerstvo chce v novele vyjmout z EET přednostně fyzické osoby neplátce DPH, a to podle výše hotovostních plateb. Ministerstvo bude také navrhovat, aby třetí a čtvrtá vlna byly zavedeny současně.

  • EET zavedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • Vláda složená ze zástupců sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici však už před spuštěním evidence upozorňovali, že systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje.
  • Zákon o EET přijala vláda v červnu 2015, platit měl již od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal, schvalování ve sněmovně provázely obstrukce opozice. Koalice nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman podepsal 30. března 2016.
  • EET začala v první vlně platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 v rámci druhé vlny pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Po roce fungování EET evidovalo své tržby přes 160 tisíc podnikatelů. Koncem února 2018 Finanční správa uvedla, že spolu s celní správou od zavedení EET provedly skoro 95 tisíc kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun. Kvůli neplnění EET bylo zavřeno 16 provozoven, polovina z nich už ale činnost obnovila.
  • Na podporu EET spustilo ministerstvo 1. října 2017 účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo 15. listopadu 2017.
  • Do EET zasáhl v prosinci 2017 Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. Třetí fáze měla původně začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci.
  • Nyní se počítá se společným startem třetí a čtvrté etapy. K tomu má dojít půl roku po začátku platnosti novely zákona o evidenci tržeb. Očekává se, že její schvalování v parlamentu bude doprovázet velká politická bitva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 33 mminutami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 44 mminutami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 17 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 19 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...