Poslanci chtějí EET zúžit jen na plátce DPH. Sněmovna podpořila návrh přes odpor vlády

Sněmovna v prvním čtení i přes nesouhlas vlády v demisi podpořila návrh 66 poslanců z různých politických stran, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by evidenci tržeb měly podléhat pouze takové osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, případně se k dani registrovaly dobrovolně.

Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas a ve středu ho odmítla před poslanci i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předloha ale odolala návrhu na zamítnutí, který hnutí ANO vzneslo. Podporu našla u 77 poslanců, zatímco stejný počet hlasoval pro zamítnutí. Pro zamítnutí byli poslanci ANO a KSČM.

Podle vlády je navržené zúžení okruhu povinných subjektů příliš zužující s ohledem na efektivitu zákona. Vláda poukázala například na to, že podnikatelé často ve snaze vyhnout se milionové hranici pro registraci k DPH vykazují nižší tržby. Navrhovaná výjimka by se podle vlády týkala většiny podnikatelů a evidence tržeb by tak ztratila efektivitu. Podle ministryně Schillerové by z EET v důsledku přijetí návrhu vypadlo 60 procent podnikatelů.

Vláda poukazuje i na to, že návrh zmiňuje pouze registrované plátce DPH, nikoli všechny. Odvolává se přitom na to, že plátcem se stává osoba, která překročí milionový obrat, a toto postavení nezávisí na tom, zda se přitom zaregistrovala.

Podoba EET není ani po zásahu Ústavního soudu přijatelná, tvrdí kritici

Předkládající poslanci argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. „My se nedomníváme, že toto opatření může systémově pomoci i v případě, kdy jsou zatížení ti nejmenší, kteří nemají obrat nad jeden milion korun,“ prohlásil na adresu EET zástupce předkladatelů Vít Rakušan (STAN).

Ústavní soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Soud také zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.

Ministryně Schillerová nyní řekla poslancům, že ministerstvo již připravilo novelu, která reaguje na rozhodnutí soudu. Počítá v ní s tím, že zavede nový off-line režim pro nejmenší podnikatele. Ministryně také popsala, že ministerstvo chce v novele vyjmout z EET přednostně fyzické osoby neplátce DPH, a to podle výše hotovostních plateb. Ministerstvo bude také navrhovat, aby třetí a čtvrtá vlna byly zavedeny současně.

  • EET zavedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • Vláda složená ze zástupců sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici však už před spuštěním evidence upozorňovali, že systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje.
  • Zákon o EET přijala vláda v červnu 2015, platit měl již od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal, schvalování ve sněmovně provázely obstrukce opozice. Koalice nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman podepsal 30. března 2016.
  • EET začala v první vlně platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 v rámci druhé vlny pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Po roce fungování EET evidovalo své tržby přes 160 tisíc podnikatelů. Koncem února 2018 Finanční správa uvedla, že spolu s celní správou od zavedení EET provedly skoro 95 tisíc kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun. Kvůli neplnění EET bylo zavřeno 16 provozoven, polovina z nich už ale činnost obnovila.
  • Na podporu EET spustilo ministerstvo 1. října 2017 účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo 15. listopadu 2017.
  • Do EET zasáhl v prosinci 2017 Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. Třetí fáze měla původně začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci.
  • Nyní se počítá se společným startem třetí a čtvrté etapy. K tomu má dojít půl roku po začátku platnosti novely zákona o evidenci tržeb. Očekává se, že její schvalování v parlamentu bude doprovázet velká politická bitva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...