Poslanci chtějí EET zúžit jen na plátce DPH. Sněmovna podpořila návrh přes odpor vlády

Sněmovna v prvním čtení i přes nesouhlas vlády v demisi podpořila návrh 66 poslanců z různých politických stran, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by evidenci tržeb měly podléhat pouze takové osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, případně se k dani registrovaly dobrovolně.

Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas a ve středu ho odmítla před poslanci i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předloha ale odolala návrhu na zamítnutí, který hnutí ANO vzneslo. Podporu našla u 77 poslanců, zatímco stejný počet hlasoval pro zamítnutí. Pro zamítnutí byli poslanci ANO a KSČM.

Podle vlády je navržené zúžení okruhu povinných subjektů příliš zužující s ohledem na efektivitu zákona. Vláda poukázala například na to, že podnikatelé často ve snaze vyhnout se milionové hranici pro registraci k DPH vykazují nižší tržby. Navrhovaná výjimka by se podle vlády týkala většiny podnikatelů a evidence tržeb by tak ztratila efektivitu. Podle ministryně Schillerové by z EET v důsledku přijetí návrhu vypadlo 60 procent podnikatelů.

Vláda poukazuje i na to, že návrh zmiňuje pouze registrované plátce DPH, nikoli všechny. Odvolává se přitom na to, že plátcem se stává osoba, která překročí milionový obrat, a toto postavení nezávisí na tom, zda se přitom zaregistrovala.

Podoba EET není ani po zásahu Ústavního soudu přijatelná, tvrdí kritici

Předkládající poslanci argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. „My se nedomníváme, že toto opatření může systémově pomoci i v případě, kdy jsou zatížení ti nejmenší, kteří nemají obrat nad jeden milion korun,“ prohlásil na adresu EET zástupce předkladatelů Vít Rakušan (STAN).

Ústavní soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Soud také zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.

Ministryně Schillerová nyní řekla poslancům, že ministerstvo již připravilo novelu, která reaguje na rozhodnutí soudu. Počítá v ní s tím, že zavede nový off-line režim pro nejmenší podnikatele. Ministryně také popsala, že ministerstvo chce v novele vyjmout z EET přednostně fyzické osoby neplátce DPH, a to podle výše hotovostních plateb. Ministerstvo bude také navrhovat, aby třetí a čtvrtá vlna byly zavedeny současně.

  • EET zavedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • Vláda složená ze zástupců sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici však už před spuštěním evidence upozorňovali, že systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje.
  • Zákon o EET přijala vláda v červnu 2015, platit měl již od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal, schvalování ve sněmovně provázely obstrukce opozice. Koalice nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman podepsal 30. března 2016.
  • EET začala v první vlně platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 v rámci druhé vlny pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Po roce fungování EET evidovalo své tržby přes 160 tisíc podnikatelů. Koncem února 2018 Finanční správa uvedla, že spolu s celní správou od zavedení EET provedly skoro 95 tisíc kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun. Kvůli neplnění EET bylo zavřeno 16 provozoven, polovina z nich už ale činnost obnovila.
  • Na podporu EET spustilo ministerstvo 1. října 2017 účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo 15. listopadu 2017.
  • Do EET zasáhl v prosinci 2017 Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. Třetí fáze měla původně začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci.
  • Nyní se počítá se společným startem třetí a čtvrté etapy. K tomu má dojít půl roku po začátku platnosti novely zákona o evidenci tržeb. Očekává se, že její schvalování v parlamentu bude doprovázet velká politická bitva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 17 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 41 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...