Výjimky z on-line registru smluv dostane řada státních i krajských podniků

2 minuty
Reportáž: Registr smluv se výrazně mění, pardon dostaly státní podniky
Zdroj: ČT24

Výjimku ze zveřejňování smluv v registru by měly vedle národního podniku Budějovický Budvar dostat i všechny státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. Většinou jednoho hlasu to schválila sněmovna.

Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad padesát tisíc. Od letošního července má být zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná. Poslanci za křesťanskou demokracii ale usilovali o změnu, která by z této povinnosti vyňala Budějovický Budvar (na podnik dohlíží ministerstvo zemědělství lidovce Mariana Jurečky).

Už při loňském projednávání poslanci navrhovali, aby jihočeský pivovar nebyl jedinou výjimkou – a obavou z konkurence argumentovali i u České pošty, Lesů ČR nebo Českého aeroholdingu.

Kvůli množství pozměňovacích návrhů sněmovna uvažovala i o tom, že zákon vrátí do druhého čtení. Místo toho ale rozhodla závěrečným hlasováním – a množství firem, které se registru smluv mají šanci vyhnout, se tak nyní rozrostlo.

Plošný pardon podpořili komunisté, ODS i ČSSD

Pro předlohu s širokým pardonem hlasovalo 80 ze 159 přítomných poslanců zejména z ČSSD a KSČM, hlasy přidala také část členů KDU-ČSL a ODS. Proti bylo 47 členů dolní komory, hlavně z klubů TOP 09 a Starostů, ANO a Úsvitu. Patrně největší boj se ve sněmovně strhl o vynětí státních podniků; o příslušném pozměňovacím návrhu se hlasovalo hned pětkrát.

Svůj krok poslanci vysvětlují právě potřebou chránit státní firmy před obchodními soupeři. „Musíme se k těmto subjektům chovat s péčí řádného hospodáře a nezhoršovat jejich postavení a výsledky,“ prohlásil šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Poslanec ČSSD Jan Birke poté odmítl, že by svým tahem nahráli korupčnímu prostředí. „Na lidovou tvořivost jsme zvyklí,“ prohlásil. „Pokud ale zastupujeme stát, tak se sami nebudeme střílet do nohy. Prostředí má být stejné, vyrovnané a konkurenční, ale není možné, aby někdo smlouvy vytahoval a někdo nevytahoval.“

S přístupem sněmovny je spokojený i budějovický pivovar, který rozhodnutí dolní komory přivítal. „Dosavadní zkušenosti po téměř osmi měsících fungování zákona o registru smluv jednoznačně potvrdily, že jeho dopady po 1. červenci 2017 by způsobily značné škody v obchodní i finanční oblasti a negativně by se projevily v hospodaření. Tím by byla ohrožena dosavadní finanční stabilita podniku,“ dodal mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podle poslaneckého znění předlohy by se určité úlevy měly vztahovat i na Českou televizi a Český rozhlas. Pod zákon by sice spadaly, nemusely by ale vkládat do registru smlouvy, které se týkají výroby a vysílání sportovních pořadů včetně nákupu práv, a dohody o nákupu práv převzatých pořadů.

Kavčí hory změnu uvítaly. „Česká televize by nebyla schopna divákům nadále nabízet některé aktuální sportovní přenosy, především ty s účastí českých sportovců, ani zásadní události, jako je mistrovství světa ve fotbale,“ reagovala na rozhodnutí sněmovny mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Český rozhlas uvedl, že s cílem, kvůli kterému byl registr smluv zaveden, nemá problém. Jeho mluvčí Jiří Hošna zároveň podotkl, že obecně v praxi zveřejňování smluv může ovlivnit spolupráci s obchodními partnery, a nejen ji. „Jako velká instituce dostáváme od řady obchodních partnerů exkluzivní podmínky, které jsou citlivé a které mohou při případném zveřejnění způsobit výkyvy na trhu,“ dodal.

Česká televize
Zdroj: ČT24

ANO a lidovci vznášejí výhrady

Koaliční zástupci, kteří hlasovali proti výjimkám, jsou ale z kroku ČSSD minimálně v rozpacích. Podle ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše problémy s obchodním tajemstvím sice reálně existují, daly se ale řešit i jinak – a zákon mělo precizovat zmiňované druhé čtení. K tomu však nedošlo.

„Teď budeme intenzivně prosazovat odborné jmenování do dozorčích a řídicích orgánů státních podniků,“ uvedl Babiš s tím, že hnutí ANO předloží příslušný návrh ve sněmovně ve čtvrtek.

S výslednou podobou normy není spokojený ani ministr zemědělství Jurečka, který stál za první z výjimek – tou pro Budvar. „V průběhu času se ukázalo jako rozumné podpořit některé další návrhy, já osobně jsem podporoval návrhy typu vyjmout vysoké školy, výzkumné ústavy,“ řekl s tím, že s rozšířením výjimky i na státní podniky nesouhlasil.

Návrat normy do druhého čtení by ale podle něj (v rozporu s Babišem) ničemu nepomohl. „Pozměňovací návrhy by zůstaly stejné,“ soudí a stejný výsledek jako ve středu očekává i v případě, že by zákon poslancům vrátil Senát. 

9 minut
Ohlasy ze sněmovny: Vykostěný registr smluv? Politici se neshodnou
Zdroj: ČT24

Farský: Zákon o registru je nyní vykostěný

Byli jsme hrdi, že se ho (zákon) podařilo prosadit. Dnes ho ministr Jurečka podporován komunisty, ČSSD a ODS zručně vykastroval, takže se stal nefunkčním a je v podstatě zbytečný. Lobbisté slaví.
Miroslav Kalousek

Zpravodaj novely Jan Farský (STAN, za TOP 09), jenž v minulosti zákon o registru smluv prosadil, uvedl, že je „v podstatě vykostěn“. Podle poslancova odhadu zmizí z registru kolem dvou třetin objemu sledovaných veřejných peněz, například jen státní podniky představují podle něho stovky miliard korun ročně. „Spíš je otázka, co tam zůstalo. Moc toho není,“ řekl. 

A stejně mluví i iniciativa Rekonstrukce státu, která zákon dlouhodobě podporuje a které se k jeho podpoře před posledními volbami zavázala i většina současné sněmovny. Zákonodárci podle ní nedali přednost zájmu občanů před snahou lobbistů zakrýt finanční toky.

„Poslanci ČSSD, KSČM a ODS vyprázdnili jediný nový zákon, který má zabraňovat plýtvání veřejnými prostředky. Přijali plošné výjimky pro státní a městské firmy, které ročně potajmu hospodaří se stovkami veřejných miliard ‒ například dopravní podniky, městské holdingy, Českou poštu, České dráhy či Lesy ČR,“ komentoval verdikt zástupce iniciativy Nikola Hořejš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zámek známý z Černých baronů mění majitele. Zaplatí za něj 30 milionů

Zámek Zelená Hora u Nepomuku mění majitele. Obec Klášter v neděli vybrala společnost Klaus Timber, která za nemovitost zaplatí třicet milionů korun. Radnice se dlouhodobě potýkala s nedostatkem peněz na údržbu objektu. Památka vyžaduje rekonstrukci s náklady v řádu stovek milionů.
před 33 mminutami

Na Jesenicku hasiči evakuovali dva tábory, hladiny tam po deštích klesly

Kvůli vysoké hladině potoka na Jesenicku hasiči v neděli evakuovali dva blízké tábory. Hrozilo jejich odříznutí od příjezdových cest, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Tábory leží na břehu Černého potoka a evakuováno z nich muselo být 238 dětí a dospělých. Hladina toku kvůli vydatnému dešti přes den vystoupala na třetí povodňový stupeň. Odpoledne však hladiny klesly a vpodvečer na Jesenicku už nikde neplatil žádný stupeň povodňové aktivity, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident Pavel navštívil dalajlamu. Poblahopřál mu k 90. narozeninám

Prezident Petr Pavel v Indii osobně poblahopřál dalajlamovi k devadesátým narozeninám. Navštívil ho v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku, sdělil mluvčí prezidenta Filip Platoš. Pavel byl v Japonsku od úterý na pracovní cestě, sešel se mimo jiné s císařem Naruhitem.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Příjemný a vtipný chlapík.“ Zemřel herec Jiří Krampol

Ve věku 87 let v sobotu večer odešel herec a bavič Jiří Krampol. Uvedl to web CNN Prima News, který se odkazuje na zdroj z hercova blízkého okolí. Na sklonku života se Krampol opakovaně potýkal se zdravotními problémy. Krampol byl výraznou osobností tuzemského filmu a dabingu, proslavil se například jako dabér francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, coby Belmondův hlas přitom vystřídal Jana Třísku. V neděli večer v 21:55 si mohou diváci Krampola mimořádně připomenout na ČT1 a ve 20:55 také na ČT art.
10:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hudba může pomoct řidičům autobusů se soustředit, zjistili v Brně

Poslech hudby při řízení autobusu může zvýšit soustředění, ukazuje nová analýza Centra dopravního výzkumu. Uskutečnila se ve spolupráci s brněnským dopravním podnikem, který přitom loni rádio svým řidičům zakázal. Po nespokojených reakcích později ustoupil. Výzkumníci pozorovali desítky brněnských řidičů. Zjistili, že hudba za volantem pomáhá a může snížit i riziko nehody. Měla by být klidná, protože hlasitá a agresivní naopak provokuje k nebezpečnější jízdě.
před 12 hhodinami

Sláma ve zdech či stůl z hlíny. Do stavebnictví se vrací přírodní materiály

Přírodní materiály, jako jsou sláma, konopí nebo odpadní hlína, stále častěji lákají architekty i stavaře. Například sláma využívaná při stavbě zdí má dobré izolační vlastnosti. Hlína, která vzniká jako vedlejší produkt při hloubení tunelů linky pražského metra D, zase slouží architektonickému studiu k výrobě stolů. Při práci se chová podobně jako beton. Stavění z přírodních materiálů ale zatím není příliš rozšířené a vyžaduje od architektů chuť experimentovat. Odrazující může být i vyšší cena těchto materiálů ve srovnání s těmi běžnými – to by se ale v budoucnu mohlo změnit.
před 12 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 13 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 14 hhodinami
Načítání...