Zakázky nad padesát tisíc budou v registru, zveřejňovat je ale nebudou všichni

Nahrávám video

Od 1. července začal platit registr smluv. V elektronickém systému musí většina státních podniků, úřadů a institucí zveřejňovat všechny své kontrakty nad padesát tisíc. Za rok pak začne platit pravidlo, podle kterého by utajená smlouva nebyla účinná. Diskutované opatření má už teď řadu výjimek a další možná ještě přibudou.

Na registr smluv se úřady připravovaly měsíce. Magistrát města Brna například od února a stálo ho to minimálně statisíce korun. Dokumenty musí zveřejňovat i zdejší městské části, akciové firmy nebo mateřské a základní školy.

Jak vše funguje, popsala Petra Horáčková, asistentka odboru městské informatiky brněnského magistrátu. „Před samotným zveřejněním se musí smlouva zaevidovat, to mi může zabrat asi půl minuty a potom samotné to zveřejnění, tak asi tu minutu až minutu a půl,“ řekla.

Zákon sněmovně předložil poslanec Jan Farský (TOP 09, STAN) před čtyřmi lety, chtěl jím zprůhlednit nakládání s veřejnými penězi. „Vycházeli jsme ze slovenské verze, kde platil od 1. ledna 2011 registr smluv a se slovenskými kolegy jsme také tu českou připravovali,“ popsal vznik zákona. 

Smlouvy už se objevují, někteří mají výjimku

První smlouvy se v registru už začaly objevovat. Nejvíc jich zatím zveřejnilo ministerstvo obrany. Přesně 36 za více než 340 milionů korun. Třeba za kancelářské potřeby na dva roky dalo ministerstvo 81 milionů. Smlouvy musí od 1. července zveřejňovat přes 13 tisíc institucí. Zákon má ale několik výjimek. A nepatří do něj třeba Senát nebo poslanecká sněmovna.

Neplatí ani pro prezidentskou kancelář, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Ústavní soud. Výjimku mají také malé obce nebo polostátní ČEZ. A další možná přibudou – třeba pro státní podnik Budějovický Budvar nebo některé další firmy a instituce, které se pohybují v běžném tržním prostředí.

  • Poslanecká sněmovna
  • Senát 
  • Kancelář prezidenta republiky 
  • Ústavní soud 
  • Nejvyšší kontrolní úřad 
  • Kancelář veřejného ochránce práv 
  • GIBS
  •  
  • zpravodajské služby 
  • malé obce 
  • ČEZ 

Poslanci v názoru na vynechání nejsou jednotní. „Trh má být férový, takže všichni na něm mají mít stejné podmínky. Což je třeba příklad Budvaru nebo některých výzkumných institucí,“ řekl poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). 

Instituce smlouvy v registru zveřejňovat musí. Za to, že to neudělají, jim ovšem teď rok nehrozí žádné sankce. Ty začnou platit až od příštího července. Sankcí bude neplatnost smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 27 mminutami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 4 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 21 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.