Zakázky nad padesát tisíc budou v registru, zveřejňovat je ale nebudou všichni

Registr smluv už funguje (zdroj: ČT24)

Od 1. července začal platit registr smluv. V elektronickém systému musí většina státních podniků, úřadů a institucí zveřejňovat všechny své kontrakty nad padesát tisíc. Za rok pak začne platit pravidlo, podle kterého by utajená smlouva nebyla účinná. Diskutované opatření má už teď řadu výjimek a další možná ještě přibudou.

Na registr smluv se úřady připravovaly měsíce. Magistrát města Brna například od února a stálo ho to minimálně statisíce korun. Dokumenty musí zveřejňovat i zdejší městské části, akciové firmy nebo mateřské a základní školy.

Jak vše funguje, popsala Petra Horáčková, asistentka odboru městské informatiky brněnského magistrátu. „Před samotným zveřejněním se musí smlouva zaevidovat, to mi může zabrat asi půl minuty a potom samotné to zveřejnění, tak asi tu minutu až minutu a půl,“ řekla.

Zákon sněmovně předložil poslanec Jan Farský (TOP 09, STAN) před čtyřmi lety, chtěl jím zprůhlednit nakládání s veřejnými penězi. „Vycházeli jsme ze slovenské verze, kde platil od 1. ledna 2011 registr smluv a se slovenskými kolegy jsme také tu českou připravovali,“ popsal vznik zákona. 

Smlouvy už se objevují, někteří mají výjimku

První smlouvy se v registru už začaly objevovat. Nejvíc jich zatím zveřejnilo ministerstvo obrany. Přesně 36 za více než 340 milionů korun. Třeba za kancelářské potřeby na dva roky dalo ministerstvo 81 milionů. Smlouvy musí od 1. července zveřejňovat přes 13 tisíc institucí. Zákon má ale několik výjimek. A nepatří do něj třeba Senát nebo poslanecká sněmovna.

Neplatí ani pro prezidentskou kancelář, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Ústavní soud. Výjimku mají také malé obce nebo polostátní ČEZ. A další možná přibudou – třeba pro státní podnik Budějovický Budvar nebo některé další firmy a instituce, které se pohybují v běžném tržním prostředí.

  • Poslanecká sněmovna
  • Senát 
  • Kancelář prezidenta republiky 
  • Ústavní soud 
  • Nejvyšší kontrolní úřad 
  • Kancelář veřejného ochránce práv 
  • GIBS
  •  
  • zpravodajské služby 
  • malé obce 
  • ČEZ 

Poslanci v názoru na vynechání nejsou jednotní. „Trh má být férový, takže všichni na něm mají mít stejné podmínky. Což je třeba příklad Budvaru nebo některých výzkumných institucí,“ řekl poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). 

Instituce smlouvy v registru zveřejňovat musí. Za to, že to neudělají, jim ovšem teď rok nehrozí žádné sankce. Ty začnou platit až od příštího července. Sankcí bude neplatnost smlouvy.