Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost pravomocně doživotně odsouzeného Slováka Rudolfa Fiana, jednoho z hlavních organizátorů metanolové kauzy. Fian byl jedním z míchačů metanolem kontaminované směsi, která v roce 2012 zabila zhruba padesát lidí. Vyplývá to z justiční databáze. Důvody odmítnutí stížnosti nechtěl ÚS komentovat.
Slovák Rudolf Fian se na ÚS obrátil loni v květnu společně s druhým doživotně odsouzeným Tomášem Křepelou. Oba se podle pravomocných rozsudků soudů dopustili obecného ohrožení, když metanolovou směsí otrávili 117 lidí, ze kterých pět desítek zemřelo.
Dovolání obou mužů zamítl loni v lednu Nejvyšší soud. Ústavní stížnost tak byla poslední možností, jak doživotní trest vězení zvrátit. O ústavní stížnosti Křepely ÚS dosud nerozhodl.
„Nejvyšší soud konstatuje, že v případě obou obviněných byly splněny všechny zákonné podmínky pro uložení výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí,“ stálo v usnesení Nejvyššího soudu. Obžalovaní prý prokázali zjevnou lhostejnost vůči životům a zdraví lidí a porušili „společenské hodnoty, a to nenahraditelným a (nejen) v České republice dosud nevídaným způsobem“.
Metanolová aféra začala téměř před sedmi lety
Metanolová aféra začala 3. září 2012, kdy v Havířově zemřel na otravu první člověk. Vyšetřovatelé postupně obvinili asi 70 lidí, většinu z ohrožování zdraví závadnými potravinami, padla už řada rozsudků. Křepela a Fian si vyslechli nejpřísnější tresty, které české právo umožňuje. V roce 2014 jim uložil doživotní trest Krajský soud ve Zlíně, ten následně potvrdil i odvolací Vrchní soud v Olomouci.
Podle obžaloby majitel firmy na výrobu autokosmetiky z Řitky u Prahy Křepela na přelomu srpna a září 2012 opatřil pět tisíc litrů metylalkoholu a prostory v Opavě a pomohl Fianovi, obchodnímu zástupci Křepelovy firmy Carlogic, namíchat směs o objemu 10 tisíc litrů tvořenou metanolem a ze zbylé části etanolem. Další aktéři kauzy směs distribuovali.
Křepela v dovolání k NS poukazoval na domnělá procesní pochybení, dovolával se zásad spravedlivého procesu, kritizoval údajně nedostatečně zjištěný skutkový stav, zpochybňoval právní kvalifikaci činu. Fian například popíral úmysl a povědomí o vysoké škodlivosti směsi. Oba také označovali doživotí za nepřiměřený trest, s čímž ale soud nesouhlasil.
Nejvyšší soud v lednu potvrdil také tresty pro další tři aktéry zlínské větve metanolové aféry. Martin Jirout si má podle pravomocného rozsudku odpykat devět let ve vězení, Martin Cekota o rok méně, Alexander Jordán sedm let. I tento případ na základě stížností nejméně dvou odsouzených přezkoumají ústavní soudci.
