Lukeš: V USA sílí rebelie proti lžím a nesmyslům, ve střední Evropě to nevidím

Nahrávám video

Kroky prezidenta Donalda Trumpa, sílící vliv Ruska v Evropě, odklon středoevropských zemí od liberální demokracie nebo odchod Británie z Evropské unie na základě falešných argumentů – podle profesora historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igora Lukeše jen těžko pochopitelné události poslední doby. Na rozdíl od Evropy už ale proti „kultuře lží a nesmyslů“ v USA sílí odpor společnosti. Řekl to v Interview ČT24.

„Británii bych přál, aby se dostala z propasti, do které se sama zakopala tím, že zvolila brexit. Kampaň v Británii se k tomu výsledku vylhala. Tvrdili, naprosto falešně, že Británie posílá 350 milionů týdně do Bruselu – to prostě není pravda a všichni to nakonec museli uznat,“ připomíná Lukeš.

Ve Francii ani v Nizozemsku sice protiunijní síly v posledních volbách nezvítězily, ale i tak posílily o další skeptické voliče. Především ve Francii jde podle něj i o vliv Moskvy. „Viděli jsme naprosto jasné stopy Putinova Ruska, který manipuloval francouzskou politickou scénu a manipuluje už dlouhá léta. A právě tam byl zdánlivě velmi blízko úspěchu,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů.

„Maďarská vláda patří na psychiatrii“

Středoevropské země se zase stále častěji dostávají do střetů s Bruselem. Například maďarská vláda zahájila v dubnu tzv. národní konzultaci, při níž všechny domácnosti v zemi obdržely dotazník s názvem „Zastavme Brusel“. Kampaň přitom staví na nepravdivých nebo zavádějících tvrzeních, která mají veřejné mínění ještě více obrátit vůči EU. Proti akci už se ohradila i Evropská komise.

„Pokud mluvíme o vládních představitelích (Maďarska), tak ty bych nejraději poslal do nějakého psychiatrického zařízení. Protože si neumím představit a rozumem pochopit, jak lidé, kteří v roce 1989 měli dlouhé vlasy a bojovali za nejliberálnější hodnoty, kterých si dosud všichni racionální lidé váží, otočili o 180 stupňů a snaží se Maďarsko vytrhnout z liberálních demokratických států. To je pro mě nepochopitelné. Zejména Maďarsko, které zažilo svůj rok 1956,“ podivuje se Lukeš s odkazem na Sověty potlačený pokus o povstání.

Odklon od liberálních a západních hodnot pozoruje i v Polsku, jednu odlišnost však vidí. „V čem Poláci dokázali ‚zvítězit’ je, že oni jsou rozhádaní nejenom se Západem, ale zároveň i s Ruskem. V tom má Polsko primát ve střední Evropě. Zatímco ostatní země tíhnou k Moskvě – ať je to Maďarsko, Slovensko, Česká republika – tak Poláci z nějakého nepochopitelného důvodu se dokázali dát do války na obou stranách.“

Všímá si také toho, že i v Česku řada lidí podléhá sílící ruské propagandě a naději hledá navzdory všem historickým zkušenostem na Východě. „Skutečně mě to zaráží, jak někdo v zemi, která zažila rok 1948, 50. léta a rok 1968, může dát svůj hlas lidem, kteří táhnou tuhle zemi do magnetického pole Ruska. To prostě nechápu,“ dodává Lukeš.

„Trump přichází jako bořitel“

Profesor Igor Lukeš popsal Donalda Trumpa ještě před jeho zvolením americkým prezidentem jako člověka, který do té doby nezanechal ve veřejném životě žádnou stopu. Po pár měsících v úřadu už Trump zanechal stop hodně, všechny ale podle Lukeše vedou špatným směrem.

„Prezident Trump systematicky likviduje všechno, co Spojené státy postavily v poválečné Evropě. To je úplně nepochopitelná věc. My jsme si vždycky mysleli, že instituce, které Amerika etablovala v západní Evropě, budou napadeny Sovětským svazem. Sovětský svaz si ale nikdy netroufl je napadnout. Teď je napadá Trump a je to prezident Spojených států, v tom je ten paradox,“ říká Lukeš.

Připomíná, že Spojené státy stály za založením NATO a podporovaly i další ekonomické a politické aliance či prosazení konceptu ochrany lidských práv do mezinárodní politiky, včetně respektu k ženám nebo minoritám.

„Teď Trump najednou přichází do Evropy jako bořitel a říká – NATO je bezvýznamné, NATO je špatně orientované, ekonomické dohody vyhodím z okna, protože jsou pro Ameriku nevýhodné.“ Připomíná i pár dní staré Trumpovo rozhodnutí opustit pařížskou klimatickou dohodu.

Za oceánem se však proti kontroverzním krokům podle něj mnohem aktivněji staví občanská společnost. „Právě v tom je Amerika stále daleko před ostatními, protože tam vidím čím dál větší a čím dál lépe organizovanou rebelii proti kultuře lží a nesmyslů, které současný Bílý dům dává do veřejného prostoru. Zatímco v Polsku, na Slovensku, v České republice ani Maďarsku jsem zatím podobně intenzivní kampaň neviděl,“ podotýká Igor Lukeš. 

Igor Lukeš
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V obvodu Litovel bude senátorem Ošťádal (24/7)

Senátorem ve volebním obvodu Litovel bude opět Marek Ošťádal (24/7). Ve druhém kole senátních voleb získal 65,42 procenta hlasů. Vyplývá to z konečných výsledku sčítání. Druhý Martin Škurek (ANO) dostal 34,57 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,49 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,02 procenta.
15:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

V obvodu 78 Zlín bude opět senátorem Goláň (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu 78 Zlín bude znovu Tomáš Goláň (ODS), zatím má 62,92 procenta hlasů. Druhý Ivo Mitáček (STAN) dostal zatím 37,07 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 14,75 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 45,49 procenta.
před 3 mminutami

V obvodu 9 Plzeň-město bude senátorem Řehka (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu 9 Plzeň-město bude Karel Řehka (STAN), zatím má 58,72 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Lucie Kantorová (ANO) dostala zatím 41,27 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 26,6 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,75 procenta. Dosavadní senátor Lumír Aschenbrenner (ODS) neuspěl už v prvním kole volby.
před 4 mminutami

V Praze 9 v senátních volbách podle propočtu opět zvítězil Smoljak (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Praha 9 bude opět David Smoljak (za STAN), zatím má 79,56 procenta hlasů, plyne z prognózy agentury ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Dagmar Pecková (za ODS) dostala zatím 20,43 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 19,02 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 44,77 procenta.
před 4 mminutami

Na Uherskohradišťsku bude podle propočtu senátorem opět Bazala (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Uherské Hradiště bude opět Josef Bazala (KDU-ČSL), zatím má 64,79 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhý Jiří Vašica (ANO) dostal zatím 35,2 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 21,89 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 46,75 procenta.
před 5 mminutami

V obvodu 69 Frýdek-Místek bude podle propočtu senátorem Korč (NMFM)

Senátorem ve volebním obvodu 69 Frýdek-Místek bude Petr Korč (NMFM), zatím má 55,37 procenta hlasů, plyne z prognózy agentury ČTK na základě sčítání hlasů. Dosavadní senátorka Helena Pešatová (za STAN, Piráti, TOP 09) dostala zatím 44,62 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 20,28 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 44,42 procenta.
před 11 mminutami

Na Přerovsku bude podle propočtů senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), zatím má 56,67 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal zatím 43,32 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 22,62 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
před 11 mminutami

V obvodu 72 Ostrava-město obhájil senátorské křeslo Šimetka (za KDU-ČSL, ODS, STAN, Piráti a TOP 09)

Senátorem ve volebním obvodu 72 Ostrava-město bude opět Ondřej Šimetka (za KDU-ČSL, ODS, STAN, Piráti a TOP 09), zatím má 65,26 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Lucie Baránková Vilamová (ANO) dostala zatím 34,73 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 20,21 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 39,52 procenta.
před 12 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.