Více peněz do zdravotnictví a pravidelné valorizace plateb a také změnu způsobu rozdělování peněz mezi lékaře a zdravotnická zařízení žádá Česká lékařská komora. Lékaři shrnuli své požadavky do pěti bodů, které představili na svém mimořádném sjezdu. Komora ho svolala, protože je zdravotnictví podle ní v krizi. Kromě peněz se požadavky ČLK týkají i reformy vzdělávání. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), který se na sjezdu stal terčem kritiky lékařů, je část požadavků již na cestě, zatímco další část je nereálná.
V nemocnicích stále citelněji chybějí lékaři. Platí to pro některé náročné a neatraktivní obory. Podle České lékařské komory jsou v nemocnicích napříč republikou místa téměř pro tisíc doktorů.
Takovou situaci prohlásila komora za krizi a během deseti let hrozí personální kolaps zdravotnictví. Komora na svém mimořádném sjezdu schválila seznam pěti požadavků, které by měly situaci zlepšit.
- 1. zvýšení výdajů na zdravotnictví
- 2. spravedlnost v úhradách zdravotních služeb
- 3. zvýšení příjmů zdravotníků
- 4. reforma vzdělávání lékařů a zdravotních sester
- 5. kontrola personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb
Lékařská komora chce, aby se změnil způsob výpočtu plateb za státní pojištěnce a stát je pravidelně valorizoval. Tím by se měl zvýšit vyměřovací základ na dvojnásobek. „Příspěvek státu tvoří pouze 24 až 25 procent příjmů zdravotního pojištění. To znamená, stát je obrovským černým pasažérem. Chtěli bychom, aby v dlouhodobém horizontu platba státu odpovídala odvodu alespoň z poloviny průměrné mzdy,“ řekl prezident ČLK Milan Kubek v Interview ČT24.
Uznal, že by to znamenalo zvýšení daňové zátěže, s tím však jsou podle Kubka lidé smířeni. „Většina občanů – alespoň to ukázal průzkum společnosti STEM/MARK – si přeje zachování kvalitního a dostupného zdravotnictví i za cenu, že to bude stát více peněz,“ řekl. Peníze by stát podle něj mohl získat například zavedením zvláštní zdravotní daně na tabák a alkohol, kterou však odmítá ministerstvo zdravotnictví.
Nespravedlivé zdravotnictví?
Podle prezidenta ČLK chce komora také „spravedlnost v úhradách zdravotních služeb“, což znamená, že by měli všichni lékaři od pojišťoven dostávat za identické zdravotní výkony stejné peníze.
Podle specialisty na zdravotnické právo Ondřeje Dostála jsou požadavky ČLK oprávněné. Souhlasí především s tím, že se peníze ve zdravotnictví nesprávně a nespravedlivě rozdělují. „Úhradový systém je nespravedlivý, protože dává těm, kteří loni byli bohatí, hodně peněz a těm, kteří loni byli chudí, málo peněz bez ohledu na to, jak dobrou službu pro pacienty dělají,“ poukázal. Systém prohlásil za nemorální, navíc upozornil, že současný způsob úhrad byl zaveden již před rokem 2000, ovšem jako provizorní opatření. Od té doby však neměl nikdo zájem změnit ho.
Ministr čelí kritice od lékařů i vládních kolegů
Na mimořádném sjezdu zazněla ostrá kritika ministerstva zdravotnictví pod vedením Svatopluka Němečka. Sám sice tvrdí, že ve vztahu ke zdravotnictví se „tato vláda rozhodně nemá za co stydět“. Podle Milana Kubka se však v poslední době situace spíše zhoršuje. „Ministři se staví k činnosti – nebo spíše nečinnosti – ministra Němečka kriticky,“ podotkl. Prezidentu ČLK se například nelíbilo, že mu ministr nedokázal odpovědět „na konkrétní otázky, jaké budou úhrady v jednotlivých segmentech zdravotní péče“. Připomněl, že úhradová vyhláška má být hotová za měsíc.
Přinejmenším v oblasti valorizací plateb za státní pojištěnce ale mají lékaři ministra na své straně. Na sjezdu ČLK slíbil, že je ve vládě prosadí. Kabinet se jimi dokonce již začal zabývat, jenomže se proti valorizacím plateb postavil ministr financí Andrej Babiš (ANO). V srpnu proto vláda projednávání Němečkova návrhu přerušila.
Ministr financí Andrej Babiš sice na sjezd nepřišel, poslal však lékařům dopis, ve kterém jim sdělil, že není třeba do zdravotnictví dávat více peněz. Je přesvědčen, že jich je dost, ale ztrácejí se v systému. „České zdravotnictví dlouhodobě není řízeno transparentně, efektivně, nejsou uplatňované základní manažerské přístupy,“ řekl Babiš ČT. Podobně se vyjádřil také poslanec opoziční ODS Bohuslav Svoboda, podle kterého potřebuje financování zdravotnictví „systémovou změnu, změnu způsobu financování“.
Svatopluk Němeček však lékařům připomněl, že se mají zvýšit platy v nemocnicích od příštího roku o deset procent. Čerstvě podepsané memorandum s kraji by navíc mělo zajistit, že platy neporostou jen ve státních nemocnicích, ale i těch, které zřizují kraje. O tom však Milan Kubek pochybuje. „Memorandum, které podepíše ministr s předsedou Asociace krajů, není žádnou zárukou. Kdyby skutečně byl zájem upravit platy v regionálních nemocnicích, mohl se novelizovat zákoník práce, který by lidem dával jistotu,“ míní prezident lékařské komory.
Na cestě ovšem jsou podle Svatopluka Němečka i některé další novinky, které lékaři požadují. Jen jeden bod lékařské komory však ministr jednoznačně odmítl. Nelíbí se mu myšlenka, že by sama prováděla kontroly personálního vybavení nemocnic. „Představa, že stát předá kontrolní pravomoci komoře, není reálná,“ podotkl Svatopluk Němeček. Podle něj by se v takovém případě mohla vzápětí ozvat například advokátní komora, že chce kontrolovat soudy.
Milan Kubek se však nechce vzdát ani jedné z položek, které dali lékaři dohromady. „Je třeba řešit pět problémů. Pokud se jeden z nich vynechá, konstrukce nebude fungovat,“ míní.
Lékařská komora navíc ještě více než Němečka kritizovala ostatní členy vlády. Pozvánku na sjezd dostalo několik z nich, ale dorazil pouze ministr zdravotnictví. Podle sjezdu je to důkaz, že pro kabinet není zdravotnictví prioritou.
ČLK nechce povinnou pětiletku v českém zdravotnictví
Komora se chce zaměřit i na vzdělávání lékařů a zdravotních sester. Ve sněmovně jsou zákony, které mají upravit počet oborů specializačního vzdělávání nebo zmírnit požadavky na vzdělání zdravotních sester. Milan Kubek zdůraznil, že ČLK odmítá prodlužování specializační přípravy lékařů. Komoře se především nezamlouvají pozměňovací návrhy, které poslanci připojili k vládní novele o vzdělávání lékařů. „Počet specializačních oborů se měl snížit na 29. Najednou jich znovu máme 43. To je jenom jeden z příkladů,“ poukázal Milan Kubek.
Podle Ondřeje Dostála je současný systém demotivující. „Mladý lékař může doufat, že než projde atestačním systémem a postaví se poprvé ke svému vlastnímu pacientovi ve své vlastní ordinaci, bude pomalu ve středním věku,“ podotkl.
ČLK se také staví proti zvažované povinnosti pětiletého rezidenčního programu v ČR. Milan Kubek zdůraznil, že rozumí důvodům, které absolventy lékařských fakult odvádějí za příležitostmi do zahraničí. „Jestliže téměř po 30 letech budování otevřené kapitalistické společnosti neumí tato země nabídnout perspektivu mladým kvalifikovaným lidem, tak tito lidé mají jen jeden život a snaží se ho prožít co nejlépe,“ uvedl. Komora předpokládá, že by „útěků“ absolventů mohlo ubýt, pokud by byli lépe placeni a také jim ubylo přesčasů.
Za důkaz krize považuje situaci, kdy v Brně zemřel pacient v santice, protože ho žádná nemocnice v dosahu nepřijala. „Nemá smysl snažit se, aby byl někdo potrestán, když skutečný viník je jinde. Mnohem efektivnější je tlačit na vládu,“ uvedl prezident stavovské komory.
Ministr se postavil proti kampani lékařů
Ministr zdravotnictví ovšem celou probíhající kampaň lékařů, která poukazuje na nedostatky ve zdravotnictví, zpochybnil. Je přesvědčen, že by mohla lékařům spíše uškodit než pomoci. „Může oslabit vyjednávací pozici nás všech, co chceme pro zdravotnictví něco prosadit,“ řekl. Lékaři by podle něj neměli působit tak, že si stále stěžují, například i když dostanou přidáno. „Na podpoře veřejnosti jsme závislí, když ztratíme její podporu, tak už za námi nebude nikdo,“ dodal.
Milan Kubek na Němečkův projev reagoval „omluvou“ – míněnou však v nadsázce – za to, že politikům ruší práci a předvolební kampaně. Zdůraznil však obavu, že až bude jednou sám potřebovat kvalitní a dostupnou zdravotní péči, bez provedení požadovaných změn ji nedostane.
