Resort životního prostředí se pustil do inventury továren, skládek a dalších míst, kde končil odpad nebo se pracovalo s nebezpečnými látkami. Kontaminaci nebo potenciální kontaminaci vyhodnotili experti u více než 10 tisíc lokalit v Česku. Naléhavé řešení, tedy podrobnější průzkum nebo nápravné sanační kroky, vyžaduje 446 míst, na některých se to už děje.
Kontaminace se v Česku zřejmě týká 10 tisíc míst, naléhavé řešení je nutné u čtyř set lokalit
Události: Kontaminace se v Česku týká deseti tisíc míst (zdroj: ČT24)
Výsledky vzešly z druhé etapy Národní inventarizace kontaminovaných míst, odehrála se v letech 2018 až 2021. Prováděla ji mimo jiné Česká informační agentura životního prostředí, která spadá pod ministerstvo životního prostředí. Odborníci si vytipovali předem více než 31 tisíc míst – na základě záznamů z databází, dálkového průzkumu země i z informací obcí a různých organizací. Poté je roztřídili podle priority.
Kontaminaci či potenciální kontaminaci shledali u 10 134 lokalit. Mezi nimi je 7102 lokalit, u kterých není dost informací o šíření kontaminace a jejím možném dopadu na životní prostředí a zdraví lidí. Z průzkumu také vyplývá, že na 3302 místech, tedy zhruba 30 procentech lokalit, jsou práce k odstranění staré ekologické zátěže provedeny, pokračují, připravují se nebo nejsou třeba.
Vedoucí plošné inventarizace Zdenka Szurmanová podotkla, že největší hustota kontaminovaných míst je v Praze, Brně, Ostravě, Podkrušnohorské pánvi, Polabí a částečně i v okolí Plzně, tedy územích se značnou průmyslovou stopou.
Kontaminovaná místa v ČR
Hlavně skládky komunálního odpadu
Z hlediska typu kontaminovaných či potenciálně kontaminovaných lokalit převládají skládky tuhých komunálních odpadů, tvoří skoro 46 procent. Szurmanová uvedla, že řada obcí po roce 1989 tyto skládky zasypala či zatravnila a je pravděpodobné, že u naprosté většiny z nich problém nenastane. O zbytek (potenciálně) kontaminovaným lokalit se dělí areály, kde býval souběh více činností vedoucích ke vzniku staré ekologické zátěže, či místa, kde se manipulovalo s ropnými látkami.
Zjištění by podle vedoucího projektového týmu Zdeňka Suchánka měla posloužit k aktualizaci databáze Systému evidence kontaminovaných míst, lepší připravenosti sanací starých ekologických zátěží, snížení rizik zátěží i k lepšímu územnímu plánování.
U některých ze zhruba 4,4 procenta lokalit, které potřebují naléhavý zásah, už nápravná opatření probíhají. Ty největší zátěže sanoval stát z výnosů privatizace a z rozpočtu – za třicet let to byly už desítky miliard. Teď pokračuje v očistě i s pomocí evropských dotací.