Česká televize se ve čtvrtečním předvolebním vysílání věnuje Ústeckému kraji. Kromě večerní debaty s osmi zástupci kandidátek s největším volebním potenciálem nabízíme také anketní odpovědi stran, hnutí a koalic, které se do debaty nedostaly. Odpovědi jednotlivých lídrů kandidátek jsou řazeny abecedně podle příjmení a doplňovány po jejich odvysílání na ČT24.
- Které téma považujete v těchto volbách za nejdůležitější a proč?
- V případě, že budete zvolen/a, co uděláte jako první?
Národní demokracie
Jedničkou kandidátky Národní demokracie v Ústeckém kraji je předseda strany Adam B. Bartoš. Jako nejdůležitější téma vnímá migrační krizi a s ní spojenou otázku bezpečnosti. Na hranice chce proto poslat armádu a další ozbrojené složky včetně domobrany, která by podle něj měla dostat legislativní rámec. Slibuje také, že na hranicích postaví plot podle maďarského vzoru. Další program nabízí strana na svém webu.
Svobodní a Soukromníci
Dostupná zdravotní péče, konkurence v dopravě nebo bezpečnost – to jsou některá z předvolebních témat Svobodných a Soukromníků. Lídrem jejich společné kandidátky v Ústeckém kraji je starosta Klášterce nad Ohří Štefan Drozd. Chce se zaměřit hlavně na přerozdělování dotací, především pak v sociální oblasti. Jako problematické totiž vnímá financování ústavů sociálních služeb v regionu. Celý program koalice najdete na webu.
Úsvit s Blokem proti islamizaci
Lídrem kandidátky koalice Úsvitu s Blokem proti islamizaci je starosta obce Nová Ves v Horách David Kádner. Za nejdůležitější téma voleb považuje bezpečnost. Zabývat se chce také zkvalitněním zdravotnictví v regionu a pozornost hodlá věnovat i malým obcím. Slibuje, že bude naslouchat požadavkům starostů. Podrobnosti k programu koalice jsou k dispozici na webech obou uskupení.
NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI
Koalici NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI tvoří čtyři politické subjekty – Strana zdravého rozumu, ČSNS, ČSNS2005 a Demokratická strana zelených. Koalice hodlá bojovat proti přijímání imigrantů a zneužívání sociálního systému. Lídryně její kandidátky v Ústeckém kraji Petra Kotyzová chce také zkontrolovat, jestli jsou účelně využívány krajské peníze. Víc na webu koalice.
NOVÝ SEVER
NOVÝ SEVER chce zajistit, aby se ze sídlišť v Ústeckém kraji nestávala ghetta. Jeho lídr Milan Märc slibuje, že v případě zvolení bude do detailů zjišťovat, jaké konkrétní problémy region trápí. NOVÝ SEVER se hodlá zasadit také za vznik nových vysokých škol, zastavení odlivu lékařů nebo za to, aby větší část zisků velkých firem zůstala v kraji. Kompletní program nabízí na svém webu.
Starostové a Sportovci pro Ústecký kraj
Koalice Starostové a Sportovci pro Ústecký kraj je složená ze tří subjektů – SNK ED, PRO Zdraví a Sport a Starostové za ÚK. Jejím volebním lídrem je Petr Medáček, pro kterého je prioritou rozvoj kraje ve všech oblastech. V případě zvolení bude usilovat o co nejširší koalici. Uskupení chce z vedení kraje vytlačit podle něj neodborné vedení a zavést v řízení regionu moderní technologie. Další body programu nabízí na svém webu.
ProKraj
Podle politického subjektu ProKraj bylo Ústecko kvůli svým zásobám nerostných surovin roky drancováno. Uskupení proto požaduje satisfakci, například navýšení odvodů za vytěženou surovinu. Tyto prostředky by pak šly do rozvoje oblastí zasažených těžbou. Lídryně ProKraj, primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová, také slibuje vyšší počet pracovních míst, řešení sociálních problémů či zvýšení vzdělanosti obyvatel. Víc informací najdete na webu.
Ilegálním imigrantům NE - peníze raději pro naše děti
Jedním z kandidátů subjektu Ilegálním imigrantům NE - peníze raději pro naše děti je Ivo Přichystal. Za nejdůležitější téma považuje dořešení korupčních kauz v kraji z posledních let. Případný koaliční partner musí mít podle něj podobný volební program a nesmí být napojen na současné lobbistické a klientelistické sítě. Web subjektu se nepodařilo dohledat, kandidátka je k dispozici zde.
JsmePRO! Kraj 2016
Politický subjekt JsmePRO! Kraj 2016 požaduje například rozdělení Krajské zdravotní na jednotlivé nemocnice nebo zřízení „rotujícího“ německého lycea, které by působilo v několika městech na obou stranách hranice. Právě zdravotnictví a školství považuje za nejdůležitější i lídr kandidátky Leo Steiner. Podle něj je třeba podpořit také takzvané duální vzdělávání, tedy aby školy zajistily teorii a firmy praxi. Další body programu nabízí subjekt na svém webu.
Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů
Volebním lídrem koalice politických stran Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů v Ústeckém kraji je Petr Šmíd. Jeho cílem je zastavit diktát, který podle něj vůči Česku uplatňuje Evropská unie, zastavit nelegální migraci a prosazovat prvky přímé demokracie na všech úrovních státní správy. Podrobnosti k programu najdete na webech obou koaličních stran.
Alternativa pro občany
Hlavním tématem Alternativy pro občany je v Ústeckém kraji zdravotnictví. Lídryně kandidátky Pavla Vacková se domnívá, že zdravotní sestry pracují „za almužny“. Tvrdí, že se jim několik měsíců nevyplácely přesčasy. Krajské zdravotnictví by chtěla odpolitizovat, v představenstvu a dozorčí radě podle Alternativy pro občany nesmí sedět politici. Další informace nabízí na svém webu.
Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE imigrantům, PROTI nepřizpůsobivým, PRO pořádek!
Lídrem Dělnické strany sociální spravedlnosti – NE imigrantům, PROTI nepřizpůsobivým, PRO pořádek! je na Ústecku Tomáš Vandas. Tématy jsou pro něj imigrace, nezaměstnanost i vyloučené lokality. Především chce občanům vrátit pocit bezpečí. Podle Vandase kraj plýtvá financemi, vadí mu peníze pro neziskové organizace „preferující“ menšiny. Volební program Dělnické strany je na webu.
Osm lídrů stran a hnutí, které v průzkumu aktuálního volebního potenciálu v Ústeckém kraji obsadily nejvyšší příčky, bude od 20:00 hosty večerní předvolební debaty na ČT24.
Výzkum pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Konal se od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
