Vedoucí moravskoslezské krajské hygienické stanice vyhlásila v pátek nečekaně rozšíření restrikcí, které mimo jiné znamenaly, že se nemohly uskutečnit plánované kulturní akce. Místo tisíce lidí se na nich totiž směla sejít maximálně stovka. Hygienička proto čelila ostré kritice, opoziční politici ji vyzývali i k odstoupení. Kritika později zazněla také z úst ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Nebyla však tak ostrá. Jeho úřad ostatně měl v náhlém vyhlášení nových opatření také důležité slovo.
Pravomoci krajských hygienických stanic upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Mohou rozhodovat o opatřeních, která předcházejí vzniku a šíření infekčních nemocí, mohou tedy například nařídit nošení roušek a v případě epidemie třeba i omezit pohyb osob podezřelých z nákazy, omezit cestování nebo zakázat kulturní a sportovní akce, a dokonce i zavřít školy, nemocnice nebo restaurace.
Vedoucí krajských hygieniků ale není pomyslným krizovým „diktátorem“. Váže ho jednak zákon, který stanoví, že musí „o hromadném výskytu infekčních onemocnění (…) neprodleně informovat ministerstvo zdravotnictví“, jednak nařízení samotného ministerstva. Díky tomu mohla vedoucí hygieniků Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová v pátek při vyhlašování nových opatření opakovaně zdůraznit, že ministerstvo o všem, co se chystá, nejenom vědělo, ale opatření i odsouhlasilo. Ostatně první, kdo o novém mimořádném opatření informoval, nebyli hygienici, nýbrž ministr Adam Vojtěch.
Na krajskou hygienu se ale po pátku soustředila palba kritiky doslova ze všech stran a nakonec se k ní přidal i ministr zdravotnictví. Nejčastěji zní výtka, která se týká načasování mimořádného opatření. Hygienici je vydali bez předchozího varování a s okamžitou účinností, takže nejenže nebylo možné uspořádat alespoň páteční koncerty, ale dokonce i ten, kdo vyjel v pátek ráno do práce bez roušky, byl na zpáteční cestě v tramvaji de iure nelegálně.
„Odborně byla ta opatření správná. Každý ředitel hygienické stanice ale musí komunikovat opatření dostatečně dopředu,“ řekl Adam Vojtěch.
Minimální počet nemocných, ale restrikce naplno
Výhrady stále zní například z Krnova, který je veškerému dění souvisejícímu s koronavirem velice vzdálen – Bruntálsko se vyznačuje jedním nakaženým na sto tisíc obyvatel oproti ostravským deseti a karvinským 48 – ale plošná opatření platná pro celý Moravskoslezský kraj se ho přesto týkají.
„I s dvoudenním předstihem by řada akcí musela být zrušena. Ale ztráty by byly podstatně menší,“ zdůraznil krnovský starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Ve městě museli na poslední chvíli zrušit florbalový turnaj a stejně jako ve zbytku kraje začít na noc zavírat restaurace.
Z hlediska načasování měli hygienici v pátek do značné míry volnou ruku, ale nyní už ji nemají. Po pátečních událostech vydalo ministerstvo zdravotnictví pokyn, podle kterého by další vydaná opatření hygienických stanic měla mít odklad platnosti a zároveň je nově musí každá stanice komunikovat s dostatečným předstihem.
„Každé opatření budu prezentovat – důvody a vydání – nejlépe cestou bezpečnostní rady, kdy požádám pana hejtmana, aby ji svolal alespoň den předtím, než bude mimořádné opatření vydáno,“ řekla Pavla Svrčinová.
Hygienici jsou po celou dobu pandemie covidu-19 častým cílem kritiky. Třeba na počátku března – v prvních dnech poté, co se výskyt nákazy na českém území prokázal – se veřejnost pozastavovala nad tím, že hygienici odmítli testovat ženu s příznaky, u které nakonec prokázala covid-19 soukromá laboratoř. Navíc začalo vycházet najevo, že testování nemocných lidí, u nichž bylo podezření na nákazu novým typem koronaviru, jde velmi pomalu. Na testy někteří čekali i déle než týden, vázlo též doručování výsledků a trasování původu nákazy.
Volání po křesle ministra i šéfa týmu epidemiologů
Přes výhrady k hygienikům například demonstranti, kteří se v pondělí sešli v Ostravě, volali po křesle ministra Vojtěcha, případně celé vlády, a výtky na konto vlády znějí po celou dobu pandemie. Sílí přitom s tím, jak se vzdaluje doba nouzového stavu a celostátní karantény.
Náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL) připustil, že to, jak krajští hygienici postupovali, souviselo i s tím, že nemají po ruce žádnou metodiku. Z toho viní právě centrální úřady. „Tato metodika měla být dávno vytvořena. Od nouzového stavu uplynul delší čas, tak myslím, že státní správa na to měla být připravena,“ podotkl.
Epidemiolog Jiří Beran vidí hlavní problém přímo na ministerstvu, nikoli však v osobě ministra, nýbrž ve skupině epidemiologů, kteří mu radí. „Když pozoruji některé představitele epidemiologů na ministerstvu zdravotnictví, tak pochybuji o jejich příčetnosti nebo o tom, zda jsou v oboru vzděláni,“ řekl.
Konkrétně se zmínil o Rastislavu Maďarovi, který skupinu vede. „Už dávno neměl být na svém místě a existuje řada odborníků, kteří ho spolehlivě nahradí, jako je profesor Chlíbek, profesor Prymula,“ míní Beran.
Dlouhá cesta k chytré karanténě
Zatímco ministr Vojtěch zatím všechny výzvy k rezignaci ustál, hlavní hygienička se měnila již v den, kdy vláda vyhlásila nouzový stav – Evu Gottvaldovou vystřídala Jarmila Rážová nejprve jako pověřená hlavní hygienička, ale později byla do funkce jmenována. Premiér Andrej Babiš (ANO) výměnu vysvětlil jednoduše: „Paní hlavní hygienička nezvládla svoji práci a svoji pozici.“
I potom ale přicházely stížnosti. Třeba když hygienici rozhodli o úplné izolaci Litovle, Uničova a Červenky, zjistil litovelský starosta Karel Kohout, že dozvědět se jakékoli podrobnosti není snadný úkol. „Na hygienu se bohužel – jsou zavalení – nedá moc dovolat. Trvá to a lidé jsou nervózní,“ popsal tehdy svůj kontakt s hygienickou stanicí.
Zrychlit a ulehčit práci hygienikům měla chytrá karanténa. Tu vláda začala testovat v dubnu. Kromě epidemiologů se do ní zapojila i armáda. Během pár dnů prošly školením stovky lidí. Podle Pavly Svrčinové dělají její podřízení z hygienické stanice nejhůře postiženého kraje v Česku mezi 500 a 800 hovory denně. „Nejdéle trvá první pohovor s nemocným, který trvá v průměru 20 až 25 minut. Potom jsou hovory s kontakty. Tam je doba 10 až 15 minut,“ upřesnila.
Naplno ale chytrá karanténa ještě nefunguje. Část hygieniků si stěžuje třeba na to, že některá data musí zadávat do několika systémů, které nejsou vzájemně propojeny. „Je to systém, který se vytváří za běhu. Zkušenosti z Moravskoslezského kraje se využívají na podněty na zlepšení systému, aby se například některá data nepřepisovala čtyřikrát,“ přiblížila hlavní hygienička Rážová.
Zkušenosti z Moravskoslezského kraje jsou klíčové – v jeho východní části jsou desítky nakažených na sto tisíc obyvatel, zatímco ve zbytku republiky jde až na výjimky o jednotky. Resort zdravotnictví dostal od vlády na doladění chytré karantény čas do září. Mezitím by měl vzniknout pohotovostní tým, který by zdravotní hrozby dokázal vždy včas odhalit.
