Historik Zubov opouští Rusko. Putinův kritik bude učit na Masarykově univerzitě

Ruský historik Andrej Zubov, známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku, míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Na svém facebookovém profilu napsal, že hranice do Finska překročil „na poslední chvíli před jejich zavřením“. Doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu. Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot potvrdil, že Zubov by měl mít na půdě univerzity cyklus přednášek o dějinách Ruska ve 20. století.

„Vážení přátelé, včera večer jsme překročili hranice Finska, doslova na poslední chvíli před jejich zavřením. Velmi mě bolí, že jsem musel tento krok udělat. Doufám, že jen dočasně, na krátkou dobu,“ uvedl historik v příspěvku na sociální síti v pátek ráno.

Andrej Zubov je dlouhodobým kritikem politiky Vladimira Putina. V roce 2014 byl poté, co se kriticky vyjádřil k ruské anexi Krymu, propuštěn z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.

V roce 2019 Masarykova univerzita Zubovovi udělila čestný doktorát. „Mohu potvrdit, že držitel čestného doktorátu Masarykovy univerzity profesor Andrej Borisovič Zubov, uznávaný expert na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství a ruskou a srovnávací historii, opustil Moskvu i Rusko a aktuálně by se měl nacházet ve Finsku. S panem profesorem jsme domluveni, že pokud vše zdárně proběhne, měl by v průběhu několika následujících dní přicestovat do Brna,“ řekl mluvčí univerzity Radim Sajbot s tím, že další podrobnosti bude možné zveřejnit až po příjezdu Zubova do moravské metropole.

Odpůrce režimu

Zubov je absolventem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Nenastoupil však do diplomacie, nebyl totiž ochoten vstoupit do komunistické strany. Věnoval se historickému bádání. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala velký ohlas a řadu polemik.

Od roku 2001 Zubov působil v MGIMO na vedoucí pozici. V roce 2014 byl odvolán z funkce a propuštěn poté, co vyjádřil nesouhlas s moskevskou politikou vůči Ukrajině a na Krymu, která vyústila v ruskou anexi ukrajinského poloostrova. Dnes se věnuje hlavně přednáškové činnosti. 

Nabídku na působení na Masarykově univerzitě dostal Zubov už v roce 2014 od tehdejšího rektora Mikuláše Beka. Tenkrát možnost přesídlení do Brna odmítl s vysvětlením, že chce pokračovat ve své práci v Rusku. V Brně alespoň přednášel.

Česká vláda rozhodla už v únoru, vzápětí po ruské invazi na Ukrajinu, o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Možnost pobývat v Česku ale dostávají podle ministerstva zahraničí odpůrci režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda řekne, jak změnila složení delegace na summit NATO po rozhodnutí soudu

Vláda bude po pondělním jednání informovat o složení delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Ústavní soud jí uložil doplnit na seznam prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) trvá na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou pro premiéra Andreje Babiše (ANO). Že Macinka naplnil usnesení soudu Pavla akreditovat, v neděli ministr potvrdil jen nepřímo.
před 3 hhodinami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 7 hhodinami

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 8 hhodinami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 16 hhodinami
Načítání...