Chomsky: Zubov neměl být vyhozen, stejně tak kritici amerických zločinů

Praha – Útok na Krym byl ruskou invazí, šlo o porušení mezinárodního práva a zločin, hodnotí dění na Ukrajině světově známý myslitel Noam Chomsky. V Hyde Parku Civilizace, jehož byl hostem, ale zpochybnil, že by Putin udělal chybu. Zastal se také Andreje Zubova, který podle něj neměl být vyhozen z moskevské diplomatické akademie za svou kritiku anexe Krymu. Zmínil ale také, že dění na Ukrajině hodnotíme ze západního pohledu. Přitom ruské jednotky u východní ukrajinské hranice jsou mobilizovány stále na svém území, USA a NATO ale operují přímo u jeho hranic.

Nahrávám video
Chomsky: USA a Ukrajina? Rusko v Mexiku nemobilizuje
Zdroj: ČT24

Rozhovor v anglickém znění naleznete na stránkách Hyde Parku Civilizace.

Známý ruský historik Andrej Zubov přednášející na prestižní moskevské diplomatické akademii MGIMO na sebe v posledních dnech strhnul pozornost ostrou kritikou ruské politiky vůči Ukrajině. Když v březnovém článku pro list Vedomosti srovnal ruský postup na Krymu s politikou nacistického Německa před druhou světovou válkou, vedení akademie ho propustilo.

Výpověď byla později stažena, nicméně s přednáškami na diplomatické akademii už Zubov nepočítá. „Kontrakt končí 30. června a prodloužen zjevně nebude,“ řekl v týdnu ukrajinskému serveru.

Podle Noama Chomského rozhodně neměl být vyhozen. „Myslím, že ano,“ odpověděl Chomsky na otázku, zda měl Zubov dostat nabídku na jinou pozici a ihned dodal: „Stejně tak kritici amerických zločinů by měli dostat nová místa, ale to se zřejmě nestane.“

Noam Chomsky?

Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, byl hlavní osobností lingvistické konference, kterou pořádala Univerzita Palackého. V Česku byl poprvé a jeho názory nezůstaly bez odezvy (více čtěte zde).

Rozdělení Ukrajiny si nikdo nepřeje

Americký profesor zmínil, že rozdělení Ukrajiny by do budoucna nemohlo přinést užitek. Připomněl, že něco takového není cílem ani samotného ruského prezidenta Vladimira Putina. Na druhou stranu zdůraznil, že Rusko hýbe se svými jednotkami stále na svém území na rozdíl od Spojených států.

Máme tady podle něj zajímavou západní perspektivu. „Rusko se jednoznačně pokouší ovlivnit dění na východě Ukrajiny. A má své vojáky poblíž, v Rusku. Západ se jednoznačně pokouší ovlivnit dění na západě Ukrajiny. A Spojené státy a NATO provádějí vojenskou mobilizaci v Polsku a podobně, na hranicích s Ruskem. Ale to přeci není srovnatelná situace, tohle jsou hranice Ruska. Rusko neprovádí žádné mobilizace v Mexiku a v Kanadě,“ tvrdí Chomsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...