Exministr životního prostředí Brabec je Ropákem roku, Zelenou perlu obdržela poprvé žena

Titul Ropák roku 2021 udělil spolek Děti Země bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu dostala za antiekologický výrok místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová. V jubilejním 30. ročníku ankety tak ocenění získala poprvé žena.

Brabec podle člena spolku Miroslava Patrika získal cenu z pěti důvodů, například za „rezignaci na vyšší obranu svěřeného veřejného zájmu při jednání o novém stavebním zákonu“ nebo za „rozměklost resortu při potvrzování povolených výjimek z limitů znečišťujících látek v ovzduší pro uhelné elektrárny Počerady v září 2021 a Chvaletice v listopadu 2021.“ Další kritiku si Brabec vysloužil od porotců ceny mimo jiné za přehnanou opatrnost v prosazování rychlých a účinných opatření proti globálním změnám klimatu.

Cenu za antiekologický výrok dostala Pynelopi Cimprichová, která podle ekologických aktivistů v předvolební debatě řekla: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit… A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“ Šlo o odpověď na otázku, zda Evropská unie bude v roce 2050 skutečně takzvaně uhlíkově neutrální.

Podle Patrika je bizarnost výroku v tom, že rostliny k životu sice potřebují oxid uhličitý, ale jde o to, že v současné době se rychle zvyšuje produkce skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého. „A místo toho, aby se paní místopředsedkyně zabývala důsledky rychlého zvyšování produkce skleníkových plynů na lidskou populaci, živočichy a rostliny na celé zemi, tak se bizarně zabývá tím, zda přežijí rostliny, přestože rostliny ke svému životu budou mít dostatek oxidu uhličitého, i kdyby lidstvo okamžitě přestalo produkovat jakýkoliv skleníkový plyn,“ uvedl.

Na dalších místech v anketě Ropák roku skončili exministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) – podle ekologů za účelový odpor proti schválení novely zákona o myslivosti a za zodpovědnost při předložení nevhodných opatření pro Národní plán obnovy, další byl poslanec Josef Kott (ANO) za to, že se dvěma způsoby snažil změnit zákon o ochraně přírody a krajiny. Druhé a třetí místo Zelené perly obsadili europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a senátor Tomáš Jirsa (ODS).

Titul Ropák roku 2020 získal tehdejší vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (ANO), ekologičtí aktivisté mu přičítali několik rozhodnutí či aktivit, například zodpovědnost za schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj–Odra–Labe.

Vítězem ankety Zelená perla 2020 se stal právě Brabec, který na otázku týkající se rychlejšího prosazování účinných opatření na ochranu klimatu občanskými aktivisty odpověděl, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled