Jeden ze čtyř Čechů by byl ochoten bojovat proti nepříteli v případě napadení suverenity země. Bojeschopnosti armády věří 51 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro publicistický pořad České televize Bilance.
Do armády by se v případě napadení přihlásila čtvrtina Čechů, ukazuje průzkum
Bilance: Je česká armáda připravená na válku? (zdroj: ČT24)
Obecná důvěra v českou armádu a její vedení je relativně vysoká, v průzkumu dosáhla 67 procent. Horší je to ale s přesvědčením o její bojeschopnosti. Té už věří méně oslovených, konkrétně 51 procent. Pokud by lidé měli hodnotit působení české armády známkou jako ve škole, dopadlo by to na dvě mínus – desetina respondentů by dala vojákům jedničku, třetina dvojku, 31 procent trojku, osm procent čtyřku a u třech procent respondentů by armáda propadla.
Česká armáda je profesionální sbor čítající 26 tisíc vojáků a další zhruba tři tisíce tvoří příslušníci takzvaných aktivních záloh. Podle armády se zájem o vstup do aktivních záloh po událostech na Ukrajině desetinásobně zvýšil.
Poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek v polovině března mimo jiné oznámil, že se zvýšil i zájem o dobrovolné vojenské cvičení. Letošním cílem je podle něj přijmout 1200 nových vojáků aktivní zálohy.
Vstoupit do aktivní zálohy může každý český občan, kterému již bylo 18 let, absolvoval střední školu a má minimálně výuční list. Musí také projít zdravotní prohlídkou, která se liší podle jednotky, do níž chce uchazeč nastoupit.
Pokud by mělo dojít k napadení a ohrožení suverenity země, do služeb armády by se bylo ochotno přihlásit jen 24 procent dotázaných, 62 procent by se zapojit odmítlo, 14 procent nemá o této otázce jasno.
Většina Čechů spoléhá na pomoc NATO
Podle průzkumu lidé také ve velké míře spoléhají na spolupráci členských zemí NATO. To, že je Česká republika součástí tohoto paktu kolektivní obrany, považuje za důležité 71 procent oslovených.
Sedmapadesát procent dotázaných by podpořilo vyšší investice do armády. Financování ozbrojených složek aktuálně představuje v ročním rozpočtu zhruba 90 miliard korun – v přepočtu na HDP jde o asi 1,4 procentní podíl, přičemž závazek členských zemí NATO je dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.
Vláda se již dříve zavázala dvouprocentního cíle dosáhnout v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však počátkem dubna uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby Česko dosáhlo dvou procent HDP dříve.