Počet Čechů, kteří chtějí vstoupit do aktivních záloh, se od invaze Ruska na Ukrajinu zvýšil až desetinásobně. Ke cvičení, jaké tento týden absolvují takzvaní záložáci na Libavé, ale vede dlouhá cesta. Výcvik je náročný hlavně po fyzické stránce.
Vstoupit do aktivních záloh chce denně stovka Čechů. Jejich počet vzrostl po invazi Ruska na Ukrajinu
V aktivních zálohách má armáda přes tři a půl tisíce lidí, z toho desetina jsou ženy. Na cvičení, které se v těchto dnech koná ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, jsou tři. Například velitelka roty je v zálohách jedenáctým rokem, hlavně během pandemie sledovala značný odliv členů. Od války na Ukrajině se ale zájem znásobil, a to až desetkrát.
„Průměrný počet zájemců do aktivní zálohy a na dobrovolné cvičení býval deset až patnáct denně, za těch prvních šest dnů, to bylo přes devět set lidí,“ spočítal poradce ministryně obrany pro aktivní zálohy Ivo Heinz.
Rozhoduje fyzická zdatnost
Teď se počet volajících z celé republiky ustálil na stovce denně. Ne všichni se ale dostanou až k řízení bojových vozidel. Řada z nich odpadne už během kurzu základní přípravy. Rozhoduje fyzická zdatnost. „Někdo to už ve čtyřiceti nezvládne, někdo i v padesáti sedmi bez problémů,“ konstatuje Heinz.
Na Libavé mají nováčci za sebou už kurzy dva. Počítají i s případným nasazením. „Prostě jsem chlap a nějak to musím zvládnout,“ poznamenal příslušník aktivních záloh 72. mechanizovaného praporu Jakub Bubela.
Záložáci pomáhají třeba v Bohumíně na nádraží
Jak moc jsou potřeba, dokazují záložáci v Bohumíně. Na nádraží pomáhají usměrňovat proudy uprchlíků, kteří tady přestupují na další spoje. „Sem do Bohumína dorazí čtyři až osm vojáků denně. Armádní stejnokroj oblečeme v případě, když je potřeba, což cítíme, že teď potřeba je,“ řekl velitel aktivních záloh Ostrava Adam Vítkovský.
Zájemce o vstup do aktivních záloh musí být zdravý a trestně bezúhonný. Podmínkou je také čestné prohlášení, že nepodporuje aktivity vedoucí k potlačování lidských práv.