Čeští zemědělci už sklidili většinu obilí. Pečivo podle nich nezlevní, ceny ovlivňují energie

Nahrávám video
Události: Žně v Česku míří do finále
Zdroj: ČT24

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Cena obilovin na světových trzích už druhý měsíc v řadě klesá. V pondělí se tuna pšenice prodávala za 335 eur, tedy zhruba 8,2 tisíce korun. To je výrazně méně než v prvních měsících války na Ukrajině. „Nicméně se to nesetkává s poklesem nákladů, ty jsou meziročně mnohonásobně vyšší. Především u minerálních hnojiv, pro jejichž produkci je potřeba zemní plyn,“ upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zemědělci v Česku si ale letos připlatí také za uskladňování a sušení sklizně. „U pšenice byly náklady na hektar patnáct tisíc korun. Nyní jsou na tu sklizeň třicet tisíc, což samozřejmě znamená, že se to nějakým způsobem musí promítnout do cen obilí,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.

V Mlýnu Perner zatím stále zpracovávají obiloviny, které nakoupili na jaře za rekordní ceny. Letošní úroda se k nim dostane až na podzim. I tam počítají, že za ni zaplatí víc než loni. „Myslím si, že to bude na úrovni 350 až 400 euro za tunu. Podle mě ta situace bude vážnější, než je v dnešní době,“ řekl jednatel společnosti Daniel Perner.

V Pekařství Moravec nyní za mouku platí dvojnásobek. Podle jednatelky firmy Hany Moravcové nejsou indicie, že by se ceny měly pohybovat směrem dolů. Ještě více si připlatili za energie, kde úspory hledají jen těžko. „S ohledem na to, že na cenu pečiva nemá vliv jenom cena mouky, ale především energie, která enormně narůstá, u nás až o tři sta procent, tak se obávám, že cena pečiva se bude spíš zvyšovat,“ uvedla Moravcová.

Podle analytiků by se už nemělo jednat o dramatický růst, ale o zvýšení cen v řádu procent. Každá dvacátá pekárna už podle jejich svazu kvůli velkým nákladům skončila a další mohou následovat.

Rychleji než loni

V Česku je aktuálně podle pondělního žňového zpravodajství ministerstva zemědělství sklizeno už přes 94 procent ploch obilovin. Obilovin už z polí zemědělci sklidili 7,42 milionu tun. Posekáno je obilí na výměře 1 226 918 hektarů z 1 298 775 hektarů osetých ploch. Řepky je sklizeno 1,14 milionu tun.

Úřad uvedl, že jsou stále patrné rozdíly mezi jednotlivými kraji, ve většině z nich je sklizeň obilovin v závěrečné pětině. „Ve sklizni stále mírně zaostává Karlovarský kraj, kde je zatím sklizeno 72 procent obilovin a 87 procent řepky. Morava má sklizeno 348 tisíc hektarů, tedy 97 procent sklizňových ploch obilovin, Čechy mají posekáno 879 tisíc hektarů, což je 93 procent sklizňových ploch,“ uvedl resort. 

Těsně před závěrem je sklizeň ječmene ozimého, kterého zbývá sklidit zhruba 0,4 procenta osetých ploch. Téměř u konce je také ozimá pšenice, které je již sklizeno přes 95 procent. Stejné procento ploch je sklizeno také u jarního ječmene.

Stejně jako v minulých týdnech postupuje sklizeň rychleji než loni, kdy bylo touto dobou sklizeno přes 51 procent obilovin. Řepky je již sklizeno 99 procent osetých ploch, minulý rok to bylo 89 procent. Nejvíce se opožďuje oves, kterého je sklizeno přes 68 procent ploch, loni to bylo v této době asi osm procent ploch.

Průměrný výnos obilovin byl v minulém týdnu 6,05 tuny na hektar, proti minulému roku je o 0,33 tuny na hektar nižší, proti roku 2020 je nižší o 0,04 tuny na hektar. Ministerstvo zemědělství upozornilo, že letošní výnos je ale vyšší, než byly výnosy ve stejné době v roce 2019, 2018 i 2017, kdy byly nižší než šest tun na hektar. Průměrný výnos řepky byl v minulém týdnu 3,37 tuny na hektar.

Sklizeň obilovin podle odhadu Českého statistického úřadu letos bude 7,4 milionu tun, což je o 2,5 procenta více než loni. Úřad také odhadl, že o 4,7 procenta na 1,07 milionu vzroste sklizeň řepky, oba odhady podle aktuálních odhadů sklizeň lehce překonala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 4 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 4 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 5 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami
Načítání...