Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.
Žně na Ukrajině mohou být kvůli ruské invazi poloviční, tvrdí Zelenskyj
„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal Zelenskyj na Twitteru, aniž by uvedl zdroje své prognózy. Ukrajinský prezident sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí.
Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by pokračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat. Ruské vojenské operace zastavily přepravu obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
Minulý týden byla dojednána dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem určující podmínky pro obnovu námořní přepravy, žádná loď z ukrajinských přístavů s obilím ale zatím nevyplula. Kyjev tvrdí, že je připraven provoz obnovit. Podle aktuálního vyjádření kanceláře tureckého prezidenta by první loď s obilím mohla vyplout z ukrajinského přístavu v pondělí.
Prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin uvedl, že jsou lodě naložené a připravené vyplout. Podle něj zbývá už jen dojednat pár maličkostí. „Je velká pravděpodobnost, že první loď by mohla vyplout zítra (v pondělí) ráno, pokud se vše vyřídí do večera,“ nechal se Kalin slyšet s tím, že by vyplula z Oděsy. O situaci v neděli jednal s ukrajinskými představiteli i turecký ministr obrany Halusi Akar, podle kterého je rovněž vše technicky připraveno pro zahájení přepravy přes Černé moře.
Úřady v Mykolajivu zároveň oznámily, že při ruském ostřelování města zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka. Město zažilo silné ruské bombardování, podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ tvrdí. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi třicet nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.
Expert: Ukrajina je na exportu obilí závislá
„Pro Ukrajinu je to maličký krůček k opětovnému zapojení se do mezinárodního obchodu s obilím. Oni jsou na tomto neskutečně závislí – v Česku je podíl zemědělství na HDP kolem dvou procent, možná ještě méně, na Ukrajině je to deset procent. Já jsem ale zároveň trochu skeptický, protože dohodám s Ruskem je velice obtížné věřit,“ okomentoval nejnovější vývoj ve vysílání ČT24 Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.
Myslí si, že ruský prezident Vladimir Putin na „obilnou“ dohodu přistoupil jen proto, aby si zachoval tvář, aby „nebyl on ten zlý“. Maier je ovšem skeptický k tomu, že by toto Ukrajině dlouhodobě vytrhlo trn z paty. Dodal, že cena pšenice na burze v Chicagu je nyní stejná jako před začátkem ruské invaze – přes sedm tisíc korun za tunu pšenice. Výpadek ukrajinského obilí se podle experta podařilo nahradit, na čemž Kyjev nyní tratí.
Studio ČT24: Tomáš Maier z ČZU o vývozu obilí z Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Ukrajina patří k hlavním světovým exportérům obilí a mezinárodní odborníci se obávají, že zablokování námořní trasy může vést k nedostatku a růstu cen této komodity. To by dopadlo především na chudší země. Podle odhadů Kyjeva je v přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun ukrajinského obilí. Ukrajina se snaží využívat i alternativní trasy, například železnici či přepravu přes Dunaj.