Česko chce na evropské úrovni prosadit rozšíření kritérií protiruských sankcí. Slibuje si od toho, že zabrání jejich obcházení. České televizi to řekl zástupce ministerstva zahraničí. Podle něj je ukrývání ruského majetku stále sofistikovanější. Analytici odhadují, že od začátku války přesunulo jmění asi 40 procent Rusů, kteří v Česku podnikají.
Česko usiluje o rozšíření kritérií sankcí. Zatím se Rusům často daří majetek před nimi uchránit
UDÁLOSTI: Česko chce na evropské úrovni rozšiřovat kritéria protiruských sankcí (zdroj: ČT24)
„Česká republika se bude snažit prosazovat rozšíření sankčních kritérií, protože i počet způsobů, jak opatření obcházet, se zvyšuje,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle ředitele Finančního analytického úřadu Jiřího Hylmara se zejména snaží lidé zasažení protiruskými sankcemi přepisovat „někdy i s využitím antidatace“ majetek na osoby, jichž se sankce netýkají. Proces obstavování majetku brzdí podle úředníků zejména obava z možných právních sporů.
Finanční analytický úřad tak například neobstavil pražské byty, které si v minulých letech pořídila firma příbuzných sankcionovaného ruského poslance a bývalého úřadujícího primátora Moskvy Vladimira Resina. Jenomže on sám v majetkové struktuře firmy, která nemovitost ovládá, není, a počátkem roku z ní zmizeli jeho dcera i zeť.
Podobně se majetkově stáhl z firmy, kterou dříve vlastnil, bratr ruského poslance za Jednotné Rusko Alexeje Vellera. Nová majitelka ujistila, že Vellerovi ve firmě již nemají podíl. „Teď firma začala být moje a teď se nezajímá o nic,“ ozřejmila majitelka aktuální předmět podnikání.
České úřady se kromě vlastnictvím firem zabývá také pohybem zboží a surovin, které mohou být využitelné ve zbrojním průmyslu a sankce se na ně také vztahují. „Aktualní problém nejen České republiky je otázka exportu přes třetí země. Je to záležitost, které se budeme nejen my, ale celá Evropa aktuálně věnovat,“ přiblížil Hylmar.
Česko zatím na základě unijních sankcí zajistilo majetek asi za deset miliard korun. Hodnota obstaveného jmění v rámci národních sankcí dosahuje zhruba jedné miliardy. Všechna jména z národního sankčního seznamu navrhuje ministerstvo zahraničí také na evropský sankční seznam. Unie by o zařazení některých z nich mohla rozhodnout v rámci schvalování dvanáctého sankčního balíku.