Blokace dezinformačních webů byla důležitá, nyní už nemá smysl, říká vládní zmocněnec Klíma

Nahrávám video

Další blokování dezinformačních webů sdružením CZ.NIC by nemělo smysl, řekl v Událostech, komentářích vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Podle něj už se obsah přesunul na zahraniční domény. Dodává, že účinnější než přesvědčovat skalní jádro konzumentů dezinformací je zaměřit se na skupinu asi 33 procent lidí, kteří „si nejsou jisti situací“. Jako hlavní součást osvěty vůči dezinformacím označil podporu nezávislých profesionálních médií.

Internetové sdružení CZ.NIC odblokovalo sedm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Servery už v tuto chvíli podle sdružení nepředstavují hrozbu. 

Michal Klíma upřesnil, že z jeho pohledu jakýkoliv dezinformační web stále hrozbou je: „Tím sdělením se myslelo to, že tyto konkrétní domény nemá smysl blokovat, protože mezitím jejich obsah přešel mimo kontrolu sdružení CZ.NIC, tedy na zahraniční domény.“

Podle něj měl zásah smysl bezprostředně po invazi ruských sil na Ukrajinu, protože pomohl snížit zásah ruské propagandy v české veřejnosti. „Je prokázáno, že několik týdnů byl zásah dezinformací nižší, a to byla velmi důležitá doba,“ tvrdí Klíma.

V případě zablokovaných webů jde podle něj o šíření prokazatelně lživých tvrzení, o ruskou nepřátelskou propagandu, a právě ve chvíli, kdy válka propukla a lidé se snažili zorientovat se v situaci, byl takový zásah důležitý.

Klíčová je třetina nejistých, říká Klíma

Klíma se odvolává na průzkumy, podle kterých je podíl skalních příznivců dezinformační scény v české populaci zhruba čtyři procenta.

„Zásadní je, že tu máme asi 33 procent nejistých. To je pole, které se dezinformátoři snaží ovládnout,“ vysvětluje Klíma. „Nemá smysl přesvědčovat malou přesvědčenou skupinu, to je bohužel asi škoda energie, ale tu část, asi třetinu obyvatelstva, která si není jistá situací, tak vůči té má cenu argumentovat a ukazovat, co se skutečně děje.“

Klíma řekl, že v současnosti připravuje strategickou komunikaci státu ohledně dezinformací, a shromažďuje tým lidí, který by ji měl mít na starosti. Podobná skupina podle něj vzniká také na ministerstvu vnitra. 

Dezinformace, průzkum STEM
Zdroj: ČT24

„Měly by komunikovat priority státu. Do prostoru je zapotřebí dostávat faktické informace a nenechat ho dezinformátorům,“ popisuje cíle týmů Klíma.

Za jednu z hlavních priorit v oblasti osvěty vůči dezinformacím označil podporu médií. „Velmi důležité je, aby existovala nezávislá média, profesionální a silná. Je zapotřebí, aby stát podpořil rozvoj nezávislých médií, protože jsou ve velmi špatné kondici,“ myslí si Klíma. 

Podle vládního zmocněnce stát nemá taková média financovat či ovlivňovat, ale podpořit systémově. „Například jsou země, kde stát podporuje média obecně tím, že dává nulovou sazbu DPH nebo podporuje nižšími sazbami předplatné,“ nastiňuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
03:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoČásti seniorů přestanou brzy platit občanské průkazy, takzvané knížky

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.
před 1 hhodinou

VideoDětské certifikáty mají chránit mládež, zavedení do praxe se ale zpozdí

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.
před 2 hhodinami

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 2 hhodinami

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 11 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 22 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
včera v 08:20

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.