Ve dne chodí do běžného zaměstnání a odpoledne sednou k počítači, aby vyvraceli dezinformace. Říkají si Čeští elfové a lidé o nich stále mnoho neví. Skupina je totiž přísně anonymní a své soukromí si kvůli bezpečnosti velmi hlídá. Je možné, že někoho z nich znáte či se s ním potkáváte, aniž byste to věděli. Právě nyní, kdy zuří válka na Ukrajině, probíhá i rozsáhlá válka informační a elfové mají plné ruce práce. Podle jejich mluvčího Bohumila Kartouse je však navzdory náročnosti tohoto úkolu elfů stále více.
Čeští elfové se zformovali v roce 2018 po vzoru podobných skupin v pobaltských státech, konkrétně Lotyšska. „Tehdy vznikla skupina Lotyšských elfů, od níž byl převzat i název iniciativy. Důvodem byla snaha ukázat, že v Česku je možné – při absenci tehdejší politické vůle – vytvořit funkční těleso na čistě občanské bázi bez jakéhokoliv financování,“ vzpomíná na začátky mluvčí Českých elfů a také odborník na vzdělávání Bohumil Kartous, který je jedním z pouze dvou lidí, kteří za tuto iniciativu veřejně vystupují.
Elfové jsou na internetu protipólem trollů, kteří šíří propagandu či dezinformace – v Rusku vznikají celé organizace známé jako „Troll farms“ nebo „Russian web brigades“ (Trollí farmy nebo Armády trollů). V Česku se šíří ruská propaganda třemi hlavními kanály – dezinformačními weby, řetězovými maily a prostřednictvím sociálních sítí. Nutno dodat, že postupem let a vzhledem k událostem posledních měsíců je nutnost ověřování či upozorňování na nepravdivé informace palčivější než dříve. Ve svých analýzách na dezinformace upozorňují právě elfové.
„Problém s narůstajícím vlivem dezinformací jsem sledoval roky před vznikem iniciativy, považuju je za jeden ze zásadních společenských fenoménů současnosti a mám také osobní zkušenost s vlivem dezinformací v okruhu mých blízkých,“ vysvětluje Kartous.
Bohumil Kartous je vysokoškolský pedagog a publicista dlouhodobě se zaměřující na téma inovace vzdělávání a boje proti dezinformacím.
Je ředitelem Pražského inovačního institutu.
Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a na Fakultě sociálních věd UK absolvoval postgraduální studium. V letech 2005 až 2014 pracoval ve vzdělávací společnosti Scio, dlouhodobě je spjatý rovněž s organizací EDUin. Od roku 2012 pedagogicky působí na Vysoké škole ekonomiky a managementu v Praze.
V listopadu 2018 se představil jako mluvčí anonymní internetové skupiny Čeští elfové, kteří bojují s dezinformacemi a propagandou.
Je spoluiniciátorem kampaně Nelež, která zvyšuje společenskou odpovědnost firem v otázce dezinformací.
Je také autorem knihy s názvem No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?
Čeští elfové jsou převážně analytickou organizací. Náplní jejich týmů jsou tedy rozbory cizích dezinformačních kampaní, přičemž sledují, jak se tyto kampaně šíří prostřednictvím výše zmíněných kanálů, tedy webů, řetězových mailů či sociálních sítí.
Mimo Česko působí elfové zhruba ve třinácti zemích světa. Primárně jde o země bývalého Sovětského svazu, nově se skupina zformovala také v Německu. „Hnutí se po celém světě velmi rozrostlo. Informační operace přibývají. Je to čím dál větší téma,“ říká odbornice na kybernetické válčení a kybernetický aktivismus Adéla Klečková, která se ve své vědecké práci zabývala právě činností elfů po celé Evropě.
Elfí struktura je v každé zemi odlišná. Co se týče vnitřních podmínek, záleží na nastavení procesů v hnutí, počtu účastníků či způsobu boje proti dezinformacím. Vnější podmínky pak podle Klečkové do jisté míry zlehčují elfům práci.
„Klíčový je celospolečenský konsensus na míře hrozby,“ vysvětluje. Není tak divu, že největší komunity co do počtu i síly jsou podle ní v zemích, které přímo sousedí s Ruskem. „Většinová společnost se zde shoduje na tom, že Rusko je hrozba, problém a vede kyberneticko-informační válku. Kdybychom dělali průzkum o situaci ještě před válkou na Ukrajině, tak i právě na Ukrajině či v Litvě bude na prvních příčkách mezi hrozbami právě Rusko,“ vysvětluje.
Podpora v jednotlivých zemích je odlišná
Podpora elfů se tak v jednotlivých státech velmi liší. „V Pobaltí se zástupci politických elit se zástupci elfů fotí, účastní se jejich konferencí a veřejně je podporují,“ dodává s tím, že každé hnutí má své veřejné osobnosti, ale 98 procent elfů zůstává v anonymitě právě z důvodů bezpečnosti.
Situace v Česku je podle ní jiná. Spolupráce elfů a bezpečnostních složek – i kdyby fungovala – tak by byla spíše na nižších úrovních. Pokud na vyšších, zůstalo by to neveřejné. „Český ministr minulé vlády by asi nedal na Twitter veřejně, že mu elfové pomohli,“ dodala a připomněla, že v některých zemích spolupracují členové hnutí s bezpečnostními složkami právě proto, že z hlediska dat dokáží vyhledat cokoliv kdykoliv. Zmínila, že je otázkou, nakolik se k činnosti elfů a boji proti dezinformacím postaví nynější vláda.
Mnozí z českých elfů také mají často strach z toho, že by se někdo z okolí či širšího kruhu o jejich činnosti dozvěděl, například vyjadřují obavu z toho, že by mohli mít problémy v práci. „V Pobaltí mají strach z toho, aby na ně nezaútočili trollové, aby jim neničili život podobně jako Jessice Aro (novinářka, která veřejně vystupovala proti ruským trollům a stala se terčem útoků, pozn. red.). V Česku se bojí toho, aby lidé neútočili na jejich děti či neměli problém v zaměstnání, a tak dále – míra hrozby je odlišná,“ míní Klečková.
Lidé různého věku i politického přesvědčení
Spektrum členů českých elfů je široké – jde o lidi různého pohlaví, věku, náboženství či politického přesvědčení. Kartous uvedl, že vesměs jde o vysoce vzdělané lidi ve věku od vysokoškolských studentů až po seniorní profesionály. O jejich činnosti píší i zahraniční média, například Washington Post, USA Today či Euronews. Identita členů skupiny je však z důvodu bezpečnosti utajena.
Adéla Klečková měla možnost jako první osoba mimo komunitu elfů zúčastnit se i neveřejného workshopu, kde si elfové vyměnují zkušenosti z oblasti kyberbezpečnosti. Zde se učí, předávají si informace, probírají metody sběru dat, případné know-how či pravidla bezpečnosti. „Zkusila jsem si být na týden elfem. Procházet desítky řetězových mailů bylo hodně psychicky náročné. Skládá se tam koncentrovaná zlost a nenávist. Nejhrozivější věci, které vás můžou napadnout,“ říká a zmiňuje další rozměr této činnosti – velký nápor na psychiku.
Adéla Klečková se zaměřuje na konflikty v kybernetickém prostoru a na kybernetický aktivismus.
Vystudovala Fakultu válečných studií na King's College London. Vedla výzkumné projekty týkající se kybernetických a informačních operací pro mezinárodní organizace a instituce, jako je Evropský parlament či Severoatlantická aliance.
Jako první Češka a nejmladší účastník v historii získala grant amerického think-tanku German Marshall Fund v rámci Rethink.CEE. Na základě následného ročního výzkumu napsala první vědeckou práci svého druhu představující panevropské hnutí kybernetických elfů.
Je členkou Digitálního Sherlocku, který sdružuje experty na vyhledávání informací z otevřených zdrojů.
Přesto však počet elfů od založení organizace v Česku masivně narostl. „Zájem byl velmi překvapivý a převýšil mnohonásobně očekávanou digitální agresi. V některých ohledech převyšuje schopnost možné spolupracovníky začlenit,“ říká Kartous. Organizace totiž musí budoucí členy důkladně prověřit, než je pustí dále.
V současnosti jde podle něj o nižší stovky lidí, kteří se na iniciativě podílejí, desítky těch, kteří jsou aktivní na týdenní bázi a nižší desítky těch, kdo iniciativu řídí a dennodenně se na její činnosti podílejí.
Anonymní elfka: Byla to pro mě jasná volba
Jedním z elfů je i žena, jejíž jméno musí z důvodu bezpečnosti zůstat utajeno, redakce však její totožnost zná, říkejme jí třeba Jana. Iniciativa ji oslovila poté, co si ji její představitelé prověřili a nabyli dojmu, že by byla přínosem. „Já jsem na to kývla, protože jsem se ruskými dezinformacemi a bojem s ruskými narativy zabývala už předtím,“ líčí žena, která podle svých slov pracuje v IT a zajímá se i o politiku. „Byla to tedy jasná volba,“ říká.
Podotýká rovněž, že lidé, kteří působí ve skupině Českých elfů, jsou velmi rozdílní. „Jsme různého věku, politické orientace, pohlaví a tak dále. Funguje to díky tomu, že jsme hodnotově neutrální, protože náš mandát je čistě bojovat se zahraničními (ruskými a čínskými) hrozbami proti republice jako celku,“ dodává s tím, že ve skupině je téměř od začátku působení.
Struktura Českých elfů je přísně hierarchická. „Znám jen lidi na mé úrovni velení a samozřejmě svůj tým, ale neznám nikoho z týmu velitelů, se kterými spolupracuji. Znám rovněž svého přímého nadřízeného,“ vysvětluje také Jana. „Fungujeme od začátku v podstatě vojensky, osvědčilo se to,“ dodává s tím, že zpravidla se tak znají jen lidé v týmu, ve kterém jsou, nutno podotknout, jen virtuálně a jen pod skrytou identitou.
Potvrzuje slova Adély Klečkové, že jde o psychicky hodně náročnou činnost. „Naštěstí máme mezi kolegy psychoterapeuty, kteří pomáhají i svou odborností,“ říká a dodává, že tuto práci zatím dělá ráda.
Žena rovněž zdůrazňuje, že vše funguje na principu dobrovolnosti. „Děláme to všichni jen z vlastního přesvědčení, záleží nám na bezpečnosti republiky, na jejíž podobu máme samozřejmě hodně různých názorů. Ale na tom, že má být demokratická, svobodná a západní, se shodneme. A chceme to bránit.“
S tím souhlasí i Eva (jméno bylo kvůli bezpečnosti také změněno). „Dělám v PR a definitivně mě o zapojení se k elfům přesvědčila reportáž ČT o tom, že se lidé kvůli dezinformacím nenechávají očkovat,“ říká žena, která podle svých slov touto prací tráví dvakrát týdně půl hodiny. „Baví mě na tom to, že mám alespoň pocit, že pomáhám zatápět ruským dezinformátorům,“ dodává.
Proměny dezinformační scény
Právě doba covidová a nynější válka na Ukrajině ukazují důležitost boje proti dezinformacím. České tajné služby již dlouhodobě upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru.
Z doby covidu se tak řada protagonistů přeorientovala na šíření kremelské propagandy, stejně jako se podle Kartouse během února a března přeorientovala celá scéna. „Došlo také ke stabilizaci vazeb mezi dezinformátory a populisty, zejména ve sdílení témat. Existuje zde prokazatelná symbióza, kdy se dezinformační teze stávají pravidelně součástí politického marketingu populistů,“ dodává mluvčí elfů.
Válka Kremlu na Ukrajině se pak podle něj ukázala být významným mezníkem a jen potvrdila sounáležitost proruské propagandy a působení dezinformátorů v ČR. „Válka a jí dlouhodobě předcházející informační operace Ruské federace je také důkazem pro řadu lidí, kteří se sice dezinformacemi zabývali, ale vliv Ruské federace v této souvislosti bagatelizovali,“ vysvětluje.
Zajímavé podle něj bylo, že dezinformační scéna byla po zahájení války paralyzovaná. „Zjevně skutečně málokdo čekal, že se vedení Ruské federace takto vyšine a že skutečně podnikne plošnou invazi na Ukrajinu. Během několika týdnů došlo ke konsolidaci, nejprve v podobě kopírování kremelské propagandy o nevinnosti Ruska a ohavnosti ukrajinských a západních provokací, které nedávaly Rusku žádnou jinou šanci,“ říká.
Následně podle očekávání došlo s příchodem válečných uprchlíků na imigrační téma. „Ti jsou dnes dezinformátory vykreslováni jako mafie, riziko pro naše bezpečí a nevděční paraziti. Zde bych znovu rád poukázal na symbiózu s populisty, kteří v různých obměnách tvrdí totéž,“ dodává.
Velmi zákeřná je podle něj také snaha zvyšovat obavu z toho, že za naši podporu Ukrajině zaplatíme ekonomicky i bezpečnostně. „Tento narativ je roky přítomen, vykresluje ekonomicky zaostalé Rusko jako zemi, která si hravě poradí se sankcemi a válečně převálcuje celý svět. S přítomností uprchlíků bude přibývat snah je démonizovat a vyvolat v české společnosti konflikt. Ale, jak říkám, nic nového pod sluncem,“ dodává Kartous s tím, že vláda by toto riziko měla brát vážně.
Důležitá je změna postoje Miloše Zemana
Za důležitou z hlediska vlivu – nikoliv dosahu – dezinformací považuje Kartous změnu postoje hlavy státu – prezidenta Miloše Zemana. „Dezinformace mají mnohem nižší dosah, pokud se nemohou opřít o konfirmaci, schválení nějaké veřejné autority. V tomto ohledu tedy v současnosti dezinformátoři šířící kremelskou propagandu mají významně ztíženou roli, neboť letitý pilíř změnil názor,“ říká.
Kartous vede rovněž příležitostně workshopy pro žáky a studenty a nechává je vytvářet dezinformační narativy na zadání. „Aby viděli, jak prosté a pokleslé to je. Nedávno žáci 9. třídy základní školy vytvořili během pouhých patnácti minut falzifikát vládního usnesení, které tvrdilo, že česká vláda nařizuje spojení bezpečnostních složek Česka a Ukrajiny. Kdybychom něco takového vypustili do sítě, kvalifikovaným odhadem tomu uvěří tisíce lidí,“ říká.
Cílem takových workshopů je podle něj ukázat, že dezinformace pracují s několika omezenými principy, přičemž primární je strach a nejistota a dezorientace v informačním chaosu. A že pro jejich zdánlivou důvěryhodnost platí určitá pravidla, jako je potřeba identity nebo odkaz k vnějším autoritám.
Dění na dezinformační scéně je podle mluvčího Českých elfů předvídatelné, a to vzhledem k vazbám na konkrétní zájmy v pozadí, ať už jde o Rusko nebo české populisty. „A v situacích, jako je invaze Ruska na Ukrajině, odhalení pozadí sabotáže ve Vrběticích nebo zvýšená produkce dezinformací o očkování, dochází i k potřebě zvýšené aktivity elfů, neboť obsahu je více. S tímto vědomím a s přesvědčením, že to má smysl, takové situace díky nasazení elfek a elfů zvládáme,“ uzavírá.
