Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.
Česko proti šíření lživých informací vykročilo bezprostředně po ruském útoku na Ukrajinu. Jeden z osmi webů, které nechal registrátor domén po konzultaci s bezpečnostními složkami zablokovat jako dezinformační, je Aeronet. Stát teď chce snadněji postihovat dezinformace i mimo tyto weby.
„Tím, zda budou dezinformace trestným činem, se teď zabývají právníci. Právo musí vždy reagovat na to, co se děje. Tradiční právo ale vznikalo dávno před vznikem internetu a sociálních sítí,“ vysvětluje nutnost změny právního rámce Michal Klíma, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací.
Dezinformace o ukrajinských uprchlících musí v poslední době stále častěji řešit třeba starostové. V Chrudimi na Pardubicku se terčem stížností stala nová ubytovna pro asi stovku ukrajinských běženců. Podle některých pisatelů na sociálních sítích jde o přílišný luxus. Další uváděl, že ubytování mělo být poskytnuto místo ukrajinským uprchlíkům raději českým matkám s dětmi, které nemají kam jít.
„V Chrudimi je Dům na půli cesty, který je vyloženě určen pro matky s dětmi a není zcela naplněn, máme také azylový dům, kam může přijít každý,“ reaguje na tato tvrzení starosta Chrudimi František Pilný (ANO). „Poprosil jsem ho tedy, aby mi poslal kontakt na tu konkrétní českou matku, která nemá kde bydlet, že zprostředkuju to ubytování. A opět to zůstalo bez odezvy.“
Tajné služby tlačí na změnu zákonů
Vláda zvažuje, že upraví třeba definici poplašné zprávy tak, aby lépe zahrnovala právě i dezinformace. Podle resortu vnitra je ale hlavní prevence, mediální osvěta a taky postih podle už platných norem.
„Ministerstvo vnitra vypracovalo dokument se sadou preventivních a nerepresivních kroků, které nám pomohou čelit dezinformacím. Materiál čeká na projednání bezpečnostní radou státu,“ oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou podle Rakušana až nejkrajnějším řešením, o kterém se zatím vede pouze teoretická diskuse.
Koudelka varuje před pátou kolonou
Potřebu změny zákonů nicméně zdůrazňují i šéfové tajných služeb. Rusko podle nich začalo zneužívat výhod západní demokracie. Jejich postupy se totiž po uvalení evropských sankcí a loňském vyhoštění diplomatů z Česka dost proměnily.
„Musíme být připraveni na nové formy práce a na metody Rusů okamžitě reagovat. Takovými způsoby jsou operace v kyberprostoru, masivní dezinformace a využívání takzvané páté kolony u nás,“ řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
„Je naprosto nezbytné, aby boj s dezinformacemi získal jasnou právní úpravu, legislativní rámec, aby nebyla nutná improvizace,“ prohlásil také ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Podle něj není možné nechat otáčet veřejné mínění proruským směrem.
Opozice ale plánované zpřísňování norem kritizuje. Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) totiž může být zneužitelné: „Jsem velice citlivý na to, abychom tady cestou dlážděnou dobrými úmysly neotevřeli dveře cenzuře – a ono to cenzurou zavání. Takže já jsem konzervativní a skeptický.“ Případná podoba normy v tuto chvíli není jasná, ministerstva by ji chtěly mít prodiskutovanou během několika měsíců.
Dezinformace jsou dobrý byznys
„Jsme na vrcholu dezinformační války, Rusové ji proti nám vedou už dlouhé roky a teprve nyní je to velmi viditelné,“ komentuje současnou situaci datový analytik a ředitel společnosti Semantic Visions František Vrabel.
Upozorňuje na to, že jedním z nápadných projevů dezinformační kampaně Ruska je fakt, že většina dezinformačních kanálů, které šířily nepravdivé zprávy ohledně covidu-19 a očkování na tuto nemoc, se okamžitě přeorientovaly na dezinformace o ruské agresi na Ukrajině. Právě během pandemie přitom dosah dezinformátorů výrazně vzrostl.
„V případě covidu některým, za vlasy přitaženým, teoriím věřila i více než polovina našich spoluobčanů,“ říká. „Je zajímavé a řekl bych, že to je symptomatické, že antivaxerské skupiny na Facebooku teď podporují otevřeně ruský pohled na svět.“
Motivací šiřitelů dezinformací je podle něj buď to, že sami dezinformacím uvěřili a žijí v „jiném světě“, ve kterém je vše součástí spiknutí, anebo může být cílem osobní zisk. „Dezinformace jsou tak dobrý byznys, jako je obchod s dětmi nebo narkotiky,“ varuje Vrabel.
Zprávy bez zdrojů
S vyvracením dezinformací bojují i další města a obce. Pomáhat se snaží také nejrůznější organizace. Vláda i kvůli koordinaci zřídila post zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Následovat má informační kampaň.
„Některé části populace jsou schopny jako zapomenout nejen na fakta, ale jsou schopni podporovat věci, které kdyby se dotýkaly jich samotných, nikdy je samozřejmě nepodpoří,“ varuje Benedikt Vangeli z Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
Podle Bohumila Kartouse, mluvčího Českých elfů, je jedním z vodítek, podle kterých lidé mohou poznat, že je nějaké tvrzení na internetu dezinformací, například to, že ve zprávě není žádný zdroj. „Není tam nic, čeho by se člověk mohl chytit a podle čeho by mohl ověřit, že to je skutečnost,“ upozorňuje Kartous.
