Případné další hotely a penziony na Šumavě by se měly stavět mimo národní park i mimo chráněné zóny. V pořadu Interview ČT24 to uvedl bývalý ministr životního prostředí a bývalý předseda Českého svazu ochránců přírody Bedřich Moldan. Připomněl, že národní parky jsou útočištěm pro všechny ohrožené druhy - zvířata i rostliny. Význam parků podle něj roste v souvislosti s tím, jak ubývá biologické rozmanitosti. Ta je drasticky redukována lidskou činností, expanzí v zemědělství a právě i nejrůznějšími developerskými projekty.
Bedřich Moldan: Základním cílem národních parků je ochrana přírody, ne rozvoj obcí
Bedřich Moldan v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Úbytek biologické rozmanitosti je celosvětovým trendem, který se přes všechnu snahu nedaří zastavit. Proto považuje Bedřich Moldan národní parky za velmi důležité. Ty české si pak podle něho vedou v řadě případů velmi úspěšně. „Nestojíme si špatně,“ řekl.
Moldan
Bývalý ministr životního prostředí se v pořadu Interview ČT24 vyjadřoval ke středečnímu hlasování sněmovny o zákonu o národních parcích. Zmínil, že v senátní verzi, která ve sněmovně neuspěla, je rozvoj obcí („oni to samozřejmě nazývají udržitelný rozvoj obcí“) postaven na roveň základnímu cili, kterým je ochrana přírody.
„To není pravda. Ano, samozřejmě, že se obce mají rozvíjet udržitelným rozvojem, ale pořád musí být tím hlavním záměrem, cílem pro národní parky, ochrana přírody,“ zdůraznil Moldan. V současné době to tak podle něho je a věří, že to tak i zůstane.
Prostě navrch má ochrana přírody. K tomu ty národní parky jsou.
Podle Moldana je důležité, aby se v šumavských obcích typu Modrava nebo její části Filipova Huť nestavělo překotně, aby krásná místa zůstala zachována. Tedy aby případná výstavba penzionů, hotelů proběhla mimo park nebo mimo chráněné zóny.
Jako příklad mnoha developerských projektů, které by mohly mít negativní vliv, zmínil dříve plánovanou přeshraniční lanovku z Česka na (rakouský lyžařský areál) Hochficht. Ten už snad byl shozen ze stolu, řekl.
Moldan
Význam novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na národní parky vidí i v technickém sjednocení provozních záležitostí. Připomněl například, že NP Šumava nebyl v minulosti zřízen zákonem, ale jen vládním nařízením.
„Novela zavádí určité stabilní podmínky, že se režim nemůže jen tak měnit podle toho, jaký zrovna ministr je zvolen nebo jaké je vedení parku. Tam je jasně řečeno, že 15 let se nemohou zásadně měnit rozlohy jednotlivých ploch, což je myslím velmi podstatné,“ řekl Moldan.
Moldan
Z novely vyzdvihl rovněž chystaný vznik klidových zón, kam by byl přístup zakázán jen v případě ohrožení vzácné přírody, chráněných rostlin či živočichů. Vycházely by tedy vstříc požadavkům návštěvníků mít možnost navštívit dříve nepřístupná místa.
Pochybnost o kotlíkových dotacích
Z dalších témat se Moldan v pořadu vyjádřil kriticky k tzv. kotlíkovým dotacím. Na jedné straně uznává, že Česko je ve znečištění ovzduší na předním místě v Evropě. „Něco se s tím tedy dělat musí,“ zdůraznil.
Domnívá se však, že vzhledem k tomu, že toto znečištění je způsobeno aerosolovými částicemi, tedy malými prachovými částicemi, jen pořízení kvalitnějších kotlů problém nevyřeší. „Musely by být provozovány naprosto dokonalým způsobem, což se dá těžko zajistit. A za druhé tam musí být dokonalé palivo, což se také nedá zajistit.“ Moldan si proto myslí, že peníze se měly „alokovat lépe než zrovna do kotlíků“.
Bývalého ministra životního prostředí pak mrzí, že současný šéf resortu Richard Brabec (ANO) nepředloží antifosilní zákon. „Měl se snažit o politickou shodu,“ uvedl Moldan k jednomu z uváděných důvodů, proč se nyní s tímto zákonem nepočítá.
Ve čtvrtek by měli poslanci dokončit úvodní kolo schvalování Pařížské dohody o ochraně klimatu. V této souvislosti Moldan uvedl, že „nevidí jediný důvod, proč by Česká republika … najednou měla říct, že to nebude ratifikovat“. Taková věc se zatím ve světě, a rozhodně v Evropě, nestala, zdůraznil. „Tak pevně doufám, že i naše sněmovna to bude ratifikovat,“ dodal Bedřich Moldan.