Nová pravidla pro národní parky prošla v Poslanecké sněmovně bez úprav navržených Senátem. Horní komora chtěla v novele o ochraně přírody změnit pasáž o účelu národních parků nebo zvýšit práva tamních obcí. Poslanci to ale odmítli. Prezident Miloš Zeman však ve středu potvrdil, že zákon vetuje.
- přírodní
- přírodě blízké
- zóna soustředěné péče
- kulturní krajina
Pro senátní verzi hlasovalo 28 ze 158 přítomných poslanců, 109 jich bylo proti. Původní sněmovní znění novely potvrdilo 117 ze 164 hlasujících členů dolní komory, proti jich bylo 20.
Novela o ochraně přírody a krajiny nyní zamíří k posouzení Zemanovi, který patří k odpůrcům původního návrhu. Ve sněmovně už dříve řekl, že pokud v této podobě projde, novelu vetuje. To potvrdil i nyní při návštěvě Karlovarského kraje.
„Proti tomuto zákonu je jak Plzeňský, tak Jihočeský kraj. A já si myslím, že vedle práv obcí je také zapotřebí respektovat práva krajů. A ne se snažit všechno řešit z Prahy,“ řekl Zeman. Pro ústavní stížnost v případě přehlasování sněmovnou nevidí důvod. Dodal ale, že bude o této možnosti ještě přemýšlet.
Sněmovna tedy bude rozhodovat o novele i potřetí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale věří, že poslanci ji podpoří i po vetu. Nová pravidla pro národní parky podle něj znamenají stabilitu pro přírodu i obce. Každý bude vědět, co se bude minimálně v dalších 15 letech dít. Schválená varianta podle Brabce nejlépe vyvažuje ochranu přírody, ale i využívání území k jiným účelům.
- Krkonošský národní park - vyhlášen v roce 1963 - rozloha 36 300 ha
- Národní park Podyjí - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 6300 ha
- Národní park Šumava - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 69 000 ha
- Národní park České Švýcarsko - vyhlášen v roce 2000 - rozloha 7900 ha
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) novela snižuje nadbytečnou ochranu přírody tam, kde je to možné, a naopak zdůrazňuje potřebu přísné ochrany u nejcennějších lokalit tím, že jasněji vymezuje plochy pro jednotlivé způsoby péče. „Posiluje i práva obcí vyjadřovat se k problematice, která se jich bezprostředně týká tím, že se stanou ve svém územním obvodu dotčeným orgánem podle správního řádu při projednávání všech návrhů opatření obecné povahy,“ uvedl.
Ředitel NP Šumava: Rozum zvítězil
Rozhodnutí poslanců přivítali i ředitelé národních parků. „Rozum zvítězil a je to pocta matce přírodě, protože šlo o to, jestli příroda v národních parcích má být opravdu příroda, nebo spíš něco jiného. Novela by měla přinést velké zklidnění v rozčeřené atmosféře toho, kam mají národní parky směřovat,“ uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Novela podle Hubeného umožní začít ihned pracovat na klíčových koncepčních materiálech, k nimž řadí Zásady péče zonace a návrh klidových území. „Když se tato shoda podaří a prosadíme ji, potom bude 15 let klid. Nikdo se nebude muset bát, že by nový ministr nebo nový ředitel vyhlašoval velké nové území bez zásahu nebo že by to území bez zásahu zmenšoval. Novela je velký krok ke stabilitě, ke klidu a k normální práci,“ dodal.
Proti Senátu vystoupily stovky vědců
Parlament se zabývá předlohou už více než půl druhého roku. Kritici senátních úprav tvrdili, že by mohly vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území. Proti senátní verzi byla vedle ředitelů národních parků i platforma Vědci pro Šumavu.
Výzvu platformy, aby poslanci podpořili sněmovní variantu návrhu, podepsaly stovky českých vědců a zástupců vysokých škol, několik vědeckých ústavů a odborných společností i čtveřice bývalých ministrů životního prostředí. Odpůrci sněmovního znění se ale naopak obávají dopadů zejména na šumavské obce, hrozí podle nich i jejich vylidnění.
ODS varuje před mrtvým lesem
Pro senátní znění novely hlasovala celá občanská demokracie a zejména poslanci z Plzeňského a Jihočeského kraje. Václav Votava (ČSSD) označil senátní verzi za kompromis. „Zachovejme na Šumavě divočinu v přijatelné míře, aby tam mohl existovat i člověk,“ uvedl.
Poslanec ODS Jan Zahradník připomenul, že po orkánu Kyrill v roce 2007, kdy ministerstvo rozhodlo o rozšíření bezzásahových ploch, se na Šumavě rozmohl kůrovec: „Pokud bude na převážné většině Šumavy divočina, bohužel máme smutné zkušenosti, že se bude šířit suchý les na další a další území Šumavy. Může se tak stát, že lidé nebudou mít kde žít, kam chodit. Bude to mrtvé území a toho se obce obávají.“
Zahradník a jeho stranický kolega Vladislav Vilímec zmínili i kampaň ekologických aktivistů a dalších lidí proti úpravám horní komory. Podle Zahradníka byla založena na lžích, že bude Šumava vykácena a zastavěna lunaparky: „Zaznívala taková obvinění, že šumavští starostové, zastupitelé obcí i krajští zastupitelé, kteří podporovali senátní verzi, jsou zaprodanci zbohatlíků nebo lidmi zlobbovanými developery. Já o žádných developerských záměrech nevím.“
Velice kriticky reagoval na odmítnutí senátní verze předseda Svazu obcí NP Šumava a starosta Modravy Antonín Schubert. Ve sněmovně podle něj zvítězily lži, demagogie, partikulární zájmy a hon na voliče nad pravdou a skutečnou ochranou přírody.
Uvedl, že schválená verze zákona neotevře park pro veřejnost a ochranu přírody ještě více zpřísňuje. Novela podle Schuberta uzavírá rozsáhlé oblasti pro úpravu běžkařských tratí. V budoucí přírodní zóně, která má tvořit 50 procent parku, nelze vyznačovat nové turistické trasy.
Zimola: Poslanci čelili tlaku a výhrůžkám
Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) čelili poslanci při projednávání novely enormnímu tlaku zastánců divočiny a výhrůžkám nezvolení v příštích volbách. „Doslova jim zahltili e-mailové schránky, kdy jim formou dobře míněných rad doslova vyhrožovali nezvolením a nepodporou při kampani před parlamentními volbami,“ uvedl.
Rozhodnutí sněmovny Zimola respektuje. Doufá ale, že prezident splní svůj slib a přijatý zákon vetuje. „Bohužel na pozadí se úplně ztratil celý problém Šumavy, toho, že kdysi zelená střecha Evropy je dnes už střechou hnědou a zakrátko nebude střechou žádnou, protože tam prostě neporoste vůbec nic,“ myslí si hejtman.
