Andrej Babiš pověřený sestavením vlády připravuje zdanění církevních restitucí. Řekl to Lidovým novinám. Podle Babiše to nyní bude možné – na rozdíl od minulé sněmovny. Zdanění náhrad pro církve požaduje KSČM, je to jedna z jejích podmínek pro podporu menšinové vlády ANO.
Peníze, které posílá stát církvím jako náhradu za majetek, který jim nemůže vrátit v rámci restitucí, nejspíše čeká zdanění. „Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš Lidovým novinám. Náhrady označuje za předražené, považuje za nesprávný výpočet, který vycházel z ceny 44 korun za hektar zemědělské půdy. „Taková cena na trhu nikdy nebyla a není,“ uvedl.
Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl uvedl, že by církev považovala zdanění náhrad za porušení dohody. „Věříme v to, že dohody se mají dodržovat. Uvedené snahy nemají opodstatnění a postrádají logiku,“ řekl deníku.
Podmínka KSČM i Babišovo dlouhodobé přání
Zdanění restitucí je jednou z podmínek, kterou stanovila komunistická strana pro podporu menšinové vlády, kterou Andrej Babiš sestavuje. Případný návrh nejspíše najde dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně, zdanění požaduje i hnutí SPD. V minulosti o odvodech z náhrad pro církve hovořili i někteří politici ČSSD, ačkoli Sobotkova vláda s takovým návrhem nepřišla.
Není to ovšem poprvé, co se Andrej Babiš pro zdanění náhrad vyslovil. Když loni v létě přišel s takovým návrhem Jihočeský kraj – vedený tehdy koalicí ČSSD a KSČM v čele se sociálním demokratem Jiřím Zimolou – řekl, že by byl pro. „Restituce proběhly nekorektním podvodným způsobem, náhrada je předražená o padesát miliard,“ uvedl Babiš s tím, že by zdaněním získal stát 12 až 13 miliard.
Kritizovali ho tehdy lidovečtí politici, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek Babišova čísla zpochybnil s tím, že šéf ANO „vůbec nevěděl, že se náhrady týkají i Federace židovských obcí“. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak poukazoval na riziko, že i kdyby návrh prošel v parlamentu, mohl by ho zrušit Ústavní soud.
Vláda nakonec ke krajskému návrhu nezaujala stanovisko. Vládní legislativci přitom varovali, že by zdanění mohlo být v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi ohledně majetkového vyrovnání v minulosti uzavřel.
Ústavní soud se ostatně náhradami za zabavený majetek, který církve podle restitučního zákona nedostanou, protože již nepatří státu, již zabýval. Návrhy tehdejší opozice v čele s ČSSD, které požadovaly jednak zrušení zákona jako celku, jednak některých jeho paragrafů včetně vyčíslení náhrad, v roce 2013 zamítl. „Jde o návrh zjevně neopodstatněný a ve zbývající části je nedůvodný,“ prohlásil soudce Stanislav Balík.
Zákon o církevních restitucích, který vstoupil v platnost začátkem roku 2013, počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny již od roku 2013.
