Církve se majetku dočkají, ÚS naprostou většinu námitek odmítl

• ČT24

3. 6. 20133. 6. 2013|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Brno - Církevní restituce u Ústavního soudu (ÚS) obstály. Soudci nakonec vyškrtli jediné slovo „spravedlivé“. Církve tak získají majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun. Při rozhodování přitom zůstali čtyři soudci v menšině. Rychetský, Güttler, Musil a Fenyk mají odlišná stanoviska k výroku a odůvodnění. Vyhlášení verdiktu se také neobešlo bez komplikací. Advokát Karol Hrádela totiž zdržel rozhodnutí námitkou, že mezi soudci už nemá být Miloslav Výborný. Mandát mu prý už vypršel. Odpůrci církevních restitucí ale neuspěli ani s touto poslední námitkou. Před Ústavním soudem se sešly desítky protestujících. Ostrými slovy směrem k vládě i církvím nešetřili.

Soud vyjádřil naději, že svým nálezem přispěje k upevnění konsenzu mezi státem a církvemi. „Ústavní soud není povolán k tomu, aby rozsoudil spor o smysl českých dějin,“ stojí v nálezu. Restituce podle soudu nemohou nikdy odčinit všechny křivdy minulosti. Stanovení jejich rozsahu a objemu je v kompetenci zákonodárců. Zvolené řešení má podle nálezu rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje. Argumenty opozice - například že kvůli povodním z roku 2002 neexistují údaje o majetku, který patřil církvím v roce 1947 - soudu nestačily. „Jde o návrh zjevně neopodstatněný a ve zbývající části je nedůvodný,“ prohlásil soudce Stanislav Balík. Soud své rozhodnutí zdůvodňoval celé hodiny.

Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně také znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo „spravedlivé“. Církevní restituce se tak zřejmě nebudou vztahovat na znárodněný majetek, za který církve už nějakou náhradu získaly. „Odpůrci zákona mají teď jedinou možnost, o které si myslím, že měla být využita od samého začátku, a sice vystupovat proti tomu zákonu a proti jeho důsledkům politicky, například v nějaké příští sněmovně, která se může pokusit ten zákon změnit,“ prohlásil religionista Ivan Štampach.

Reakce na verdikt Ústavního soudu:

ČSSD je rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS) o církevních restitucích zklamána. Verdikt prý nepomůže spravedlnosti v zemi, strana jej však respektuje. Soudci dnes platnost restitucí potvrdili, když ze zákona o majetkovém vyrovnání vyškrtli pouze jedno slovo.

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek:

„Mě samozřejmě mrzí, když nyní znám výsledek, že Ústavní soud nepokládal za nutné si opatřit informace, jak se dospělo k tomu číslu 134 miliard, a také nějakým způsobem prokázat a přesvědčit se o tom, že nepřekročí při restitucích hranice února 1948.“

Petr Nečas (ODS), premiér : 

„Rozhodnutí Ústavního soudu považuji za správné a předpokládal jsem ho. Samotný Ústavní soud totiž v uplynulých letech kritizoval Parlament ČR z nečinnosti spočívající v dlouhodobém nepřijetí zákona, který by narovnal vztahy státu a církví. Podařilo se to až po dvaceti letech diskusí a neustálých odkladů.“

„Tak trochu jsem se obávala, že to tak dopadne,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová. „Další postup vidíme především ve speciálním zdanění církevních restitucí,“ podotkl předseda VV Vít Bárta.   
   
Komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová vyzvala věřící, aby nenechali restituovaný majetek rozkrást. „Jako právník žasnu, co je v legislativě a její interpretaci možné. Jako občan se ptám, do jaké míry je Ústavní soud strážcem ústavnosti a do jaké míry třetí komorou parlamentu respektující politické zadání,“ uvedla.

Verdikt Ústavního soudu k církevním restitucím uzavřel jednu z neslavných kapitol historie mezi lety 1948 až 1989, míní kardinál Dominik Duka. „Završuje se snaha se k této době nějak spravedlivě postavit. Naše společnost si může gratulovat, že se jí problém nápravy některých škod způsobených církvím v době komunismu podařilo vyřešit,“ zdůraznil pražský arcibiskup.

„Takové rozhodnutí Ústavního soudu jsem očekával a jsem rád, že zaznělo. Vítám i skutečnost, že bylo škrtnuto slovíčko 'spravedlivý', protože během všech jednání jsme věděli, že děláme ústupky vůči státu jako projev dobré vůle,“ uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Zrušení normy počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich následně poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádaly zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předložili zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov.

Odpůrci církevních restitucí kritizovali objem přiznávaného majetku, stejně jako stanovení a rozdělení finančních náhrad. Norma podle nich porušuje principy laického státu a zvýhodňuje určitou skupinu církví oproti ostatním. Sporný majetek církevním právnickým osobám podle kritiků přinejmenším od josefínských reforem nepatřil, protože jej jako veřejnoprávní korporace pouze spravovaly a konečné slovo náleželo státu.

Věci veřejné si stěžovaly i na průběh projednávání zákona o církevních restitucích. Podle advokáta senátorů Hrádely byly restituce ve sněmovně přijaty tak, že byla vyhlášena přestávka, představitel vládních stran ji námitkou zrušil, odpůrci restitucí v tu chvíli ve sněmovně ale již nebyli a sněmovna následně restituce schválila. Poslanecká sněmovna průběh přijímání zákona o restitucích za protiústavní nepovažuje. Zkrácená lhůta řečníků, kterou stížnost mj. napadá, se netýkala celého procesu, argumentuje její vedení.

Sociální demokraté navrhovali Ústavnímu soudu, aby v řízení o církevních restitucích vyslechl šest lidí, soud návrhy valnou většinou zamítl. Soudci ale nebyli jednotní - Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Jan Musil a Vojen Güttler zaujali odlišné stanovisko. Znamená to, že pravděpodobně chtěli svědky předvolat. Zároveň se vyslovili také pro položení předběžné otázky, ale většina patnáctičlenného pléna je přehlasovala. Soudci nepředložili ani předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU a soud také zamítl vyslechnutí čtyř poslanců Věcí veřejných, jak požadovali senátoři. 

„Podle mě je problém, že se tu politické otázky v poslední době řeší před soudy. Myslím, že to je určité usnadnění. Od samého počátku se mělo spíš ve sněmovně politicky argumentovat a měli se budoucí voliči třeba získat pro jinou variantu,“ dodal k celé záležitosti Štampach.

Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu.

Vývoj událostí kolem současného schvalování majetkového vypořádání státu s církvemi:

2011:

30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.

25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

2012:

11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.

19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.

7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.

29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.

4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí „řadu otazníků“ a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.

17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.

6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.

22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.

28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.

14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.

15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl.

29. srpna - Klaus v dopise premiérovi Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici 25. února 1948.

3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.

- Ústavní soud stanovil, že do schválení restitucí mohou o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy.

5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.

2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.

8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi. ČSSD poté oznámila, že připravuje podání ústavní stížností.

22. listopadu - Prezident Václav Klaus jako výraz distance zákon nevetoval, ale ani nepodepsal, norma vstoupila v platnost.

2013:

5. února - Skupina senátorů podala z podnětu Věcí veřejných proti církevním restitucím stížnost k Ústavnímu soudu. Do konce února přibyly stížnosti od poslanců ČSSD a KSČM.

22. února 2013 - Premiér Petr Nečas za ČR podepsal smlouvy o finančním vypořádání s celkem 16 církvemi a náboženskými spolky. Dokumenty signoval přes protesty opozice.

3. června - Církevní restituce u ÚS obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání pouze jedno slovo.

Přehled restitucí církevního majetku ve vybraných zemích střední Evropy:

Maďarsko

V roce 1991 se stát zákonem zavázal vrátit církvím budovy nezbytné pro pastorační, charitativní, sociální či vzdělávací činnost. Šlo řádově o tisíce objektů zejména katolické a reformované církve. V květnu 1997 uzavřelo Maďarsko s Vatikánem dohodu o finanční kompenzaci za církevní majetek, který nebylo možné restituovat v naturální podobě. Peníze poskytnuté formou ročních splátek mají sloužit ke zlepšování náboženského života. V červnu 1997 byla podepsána maďarsko-vatikánská dohoda o financování vzdělávací, sociální a charitativní činnosti katolické církve. Podle ní mají mít církve při provozování těchto aktivit stejné podmínky jako státní instituce. Náboženské aktivity má církev financovat nezávisle na státu, a to díky restitucím části majetku a daňovým asignacím.

Německo

V bývalé Německé demokratické republice byly církve odděleny od státu a tamní komunistický režim jim i přes svou protináboženskou politiku a represe majetek plošně nezabral. Za oběť mu padlo pouze několik katolických dětských domovů a dalších zařízení, která nechal zavřít, a odňal církvím některé pozemky v rámci městského plánování. Ještě za vlády komunistů však dostaly většinu budov nazpět a v případě pozemků došlo většinou k výměně za náhradní. Hromadné vracení majetku nebo finanční vypořádávání s církvemi Němci po roce 1989 neřešili.

Polsko

Na základě zákona z roku 1989 vznikly při ministerstvu vnitra takzvané majetkové komise, které mají řešit navracení majetku zabaveného církvím. Původně jich bylo pět: pro katolickou církev, pro evangelickou církev augsburského vyznání, pro pravoslavnou církev, pro židovské obce a pro ostatní náboženské společnosti. Nyní existují čtyři z nich, ta, která odpovídala za restituci majetku katolické církve, byla letos v zimě rozpuštěna. V komisích zasedají představitelé státní správy a zástupci jednotlivých církví. Proti rozhodnutí komise neexistuje možnost odvolání. Nejvíce kontroverzí vzbuzuje činnost majetkové komise pro katolickou církev. Komise jí předala pozemky o výměře nad 65,5 tisíce hektaru a 143,5 milionu zlotých (803,5 milionu korun). Celková hodnota vráceného majetku se odhaduje na pět miliard zlotých (asi 29,2 miliardy korun). Restituci majetku katolické církve provázely skandály: nikdo nekontroloval odhady cen pozemků, které vypracovali znalci na objednávku církve. Byly prý nižší, než odpovídalo skutečnosti. Několik lidí už bylo v souvislosti s možnými nekalostmi při navracení církevního majetku obviněno.

Slovensko

Církve a náboženské společnosti na Slovensku dostaly možnost požádat o vrácení majetku, o který je připravil komunistický režim a režim válečného Slovenského státu, nejdříve v 90. letech a později také v letech 2005 a 2006. Hodnota pozemků, budov, zemědělské půdy ani lesů, které se jim v restituci vrátily, však není známa. Stát rovněž údajně nemá informace ani o celkovém majetku církví na Slovensku. Podle dřívějších vyjádření představitelů římskokatolické církve, k níž se hlásí většina Slováků, se jim prý v restituci vrátila zpět třetina majetku. Uzavření restitucí přitom v minulosti někteří představitelé církve i politici označili za případnou podmínku odluky církve od státu. To znamená, že by z rozpočtu už nedostávaly miliony eur ročně. Ve smlouvě, kterou uzavřelo Slovensko s Vatikánem, se však stát zavázal církve dále finančně podporovat. Změnu modelu financování by chtěla prosadit současná vláda, její nová podoba zatím není známa.