V roce 2018 neslaví sté narozeniny jen Československo, ale také mnozí občané jeho nástupnických států. Jejich osudy mapuje projekt Narozeni 1918, kterého se zúčastnila i Vlastimila Šrůtková. Ta přišla o svém i státním jubileu pohovořit do svátečního vysílání České televize.
Vlastimila Šrůtková se narodila 2. října 1918 ve Vídni, kde žil její oblíbený dědeček. „Byl to velký vlastenec a pořád mě učil: přelez, přeskoč, nepodlez a byl spravedlivý,“ vzpomíná na něj. Považovala ho za svůj vzor.
Dědeček si přál, aby jeho vnučka vyrůstala v českém prostředí, což se podařilo díky tomu, že rodina podědila domek v Uhříněvsi, kam se přestěhovala. Vlastimila chodila odmala cvičit do Sokola. „Nikdy bych nevynechala,“ říká a vzpomíná, že nejlépe jí šel skok do dálky.
Celý život hodně pracovala, k čemuž ji měl její muž. Věnovala se provozování turistické chaty u Macochy, kde hlavně vařila. Po roce 1948 jim komunisté chatu znárodnili. „Asi z toho manžel radost neměl, ale on nebyl chamtivý. Měl takovou zvláštní povahu. Říkal, ať si to vezmou,“ popisuje revoluční dobu.
V roce 1968 emigrovaly její dcery do Spojených států a do Kanady. Sama prý o emigraci neuvažovala. „Tady jsem měla rodiče. To mě ani nenapadlo,“ říká.
I přes mnohé dramatické zvraty, které za poslední století potkaly republiku i ji, se na většině fotografií usmívá. „Proč bych se měla mračit,“ komentuje to lakonicky a dodává: „Myslím si, že můj život neproběhl jen tak pro nic za nic. Měla jsem čtyři dcery.“
Pro zemi má Vlastimila Šrůtková do budoucna důležité přání: „Aby tady vyrůstali poctiví lidé.“
