Česko si připomnělo kulaté 30. výročí sametové revoluce a rovněž 80. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty. Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Národní třída v Praze, kam od rána proudili lidé i politici. U Hlávkovy koleje v Praze si lidé připomněli památku Jana Opletala. Z Albertova vyrazil odpoledne studentský průvod, který přesně kopíroval trasu studentů v listopadu 1989. Po jeho skončení se pak konala řada kulturních akcí včetně velkého koncertu z Václavského náměstí. Řada dalších akcí pak celou neděli probíhala také mimo Prahu v krajských městech i malých obcích.
30 let poté: Česko zaplnily průvody, koncerty a svíčky
On-line přenos
30. výročí 17. listopadu 1989
- 22:06
Vážení čtenáři, textový přenos končí. Děkujeme za pozornost.
- 21:26
Rožnovské náměstí se zaplnilo stovkami lidí na akci Přines transparent. Stejně jako před 30 lety, i dnes stála před městským úřadem vlečka. Dnes z ní byla symbolicky uvedena výstava Rožnov89, která připomíná skutečná jména a okamžiky z dění okolo 17. listopadu v tomto městě.
Autor: Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, Zdroj: Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm - 21:07
Po Galavečeru v Městském divadle Znojmo, kde bylo oceněno 30 významných osobností Znojemska Cenou Jana Vlka, zapálili místní před divadlem svíčky.
Autor: Petra Krulová, Zdroj: Petra Krulová
Během celého dne mohli lidé přijít zapálit svíčku a uctít odkaz sametové revoluce přímo k památníku na Národní třídě. Po sedmé hodině ráno tam dorazil premiér Andrej Babiš (ANO), aby položil květinu a zapálil svíčku. Doprovodili ho i ministři za hnutí ANO.
Byl u toho i hlouček skandujících a pískajících odpůrců premiéra. Protestující na Babiše čekali s transparentem „Braňme se“ a nápisem „Bureši, ani to nezkoušej!“. Na adresu protestujících Babiš novinářům sdělil, že v StB nebyl. „Vyhrál jsem třikrát soud a znovu ho vyhraju,“ dodal. Národní třídu prý vnímá jako symbolické místo svobody a demokracie.
K ultimátům, která v sobotu zazněla na demonstraci na Letné, uvedl, že nechápe, proč demonstrující chtějí jeho demisi. „Co se stane? Padne vláda, budeme mít krizi. Já to nechápu,“ řekl. Za absurdní považuje to, že demonstrující po něm chtějí, aby se zbavil Agrofertu, když ho nemá. Uvedl také, že někteří poslanci, kteří se účastní demonstrací na Letné, rozkradli tuto zemi za posledních 30 let.
8 minut
Premiér Andrej Babiš: Nechápu, proč chtějí demonstranti mou demisi
Krátce poté uctili u památníku na Národní třídě výročí listopadu 1989 také ministři za ČSSD včetně předsedy strany Jana Hamáčka. I na jejich adresu se ozýval pískot a zvolání hanba. Hamáček poté v reakci novinářům řekl, že lidé mají právo vyjadřovat svůj názor, stejně jako on má povinnost si výročí připomenout.
Za to, aby mohli pískat, studenti podle něj před 30 lety bojovali. Na posledních 30 letech si Hamáček kromě sametové revoluce cení i mírumilovného rozdělení Československa a také toho, že se demokracie udržela po nejdelší dobu v moderní historii.
Květinu na Národní třídu poté přinesli také pracovníci prezidentské kanceláře. Hlava státu Miloš Zeman dopředu avizoval, že si výročí sametové revoluce bude připomínat doma.
Na Národní třídě se vystřídali i další politici, šéf lidovců Marek Výborný považuje občanskou angažovanost za dobrý signál pro budoucnost. Pražský primátor Hřib varoval před pozvolnou erozí hodnot, jako jsou demokracie, svoboda a právní stát. Na Národní třídu položil květinu i americký velvyslanec v Česku Stephen King. Lidé mu tleskali a volali „Děkujeme“.
Podle šéfa ODS Petra Fialy není normální, aby na velký státní svátek nemohl prezident a premiér položit květiny na Národní třídu, aniž by to vyvolalo obrovské společenské kontroverze: „Myslím, že by prezident i premiér měli přemýšlet nad svými kroky a svým jednáním a proč vyvolávají takový odpor občanů.“
Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek dodal, že demokracie je v poslední době v ČR v ohrožení. Podle lídra hnutí STAN Víta Rakušana nyní Češi prožívají šťastná desetiletí. „Máme za sebou třicet let svobody, demokracie. I když někteří propadají, bohužel, vzpomínkovému optimismu, že něco před tím tady bylo lepší, tak to tak nebylo.“
Předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší zažil na Národní třídě pískání i potlesk. Pískání je podle něj nepříjemné, na druhou stranu 17. listopad přinesl svobodu vyjadřování.
Z Národní třídy
Pieta u Hlávkovy koleje i průvod z Albertova
Praha si dopoledne připomněla i události z roku 1939. Od devíti hodin ráno probíhala u Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici pietní vzpomínka na Jana Opletala a další představitele studentů, kteří čelili nacistické agresi.
Potom se těžiště oslav přesunulo na pražský Albertov, kam si přišly studentské události z let 1939 a 1989 připomenout stovky lidí. Na shromáždění vystoupili zástupci vysokých škol i bývalí studentští vůdci.
„Nesmíme zapomenout na události před 30 a 80 lety. Historie ukazuje, že když se zapomene a bere se vše jako samozřejmost, může se stát, že se může plíživě vrátit zpátky to, co nechceme,“ řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle něj před 30 lety studenti a další účastníci akce na Albertově „otočili koly dějin“ a hlavně mladá generace by měla být aktivní. „Musíme my sami, ne že někdo to udělá, abychom pořád nekňučeli, jak nám vyčítají i ze zahraničí, že Češi pořád kňourají,“ dodal Pospíšil.
Pietní akt na pražském Albertově
Podle Vlastimila Ježka, který patřil v listopadu 1989 mezi studentské vůdce, je lepší hledat než rezignovat a je potřeba dávat pozor na to, komu lidé věří. „Dnes není důležité, jak věci jsou, ale jak se jeví být,“ posteskl si Ježek.
Na akci promluvil i rektor brněnské Masarykovy univerzity, zástupci studentů či někdejší disidentka Dana Němcová, která si vysloužila dlouhý potlesk.
Ve 14:30 hodin pak začala rekonstrukce historického průvodu z roku 1989. Jeho účastníci vyrazili z Albertova přes Vyšehrad a Rašínovo nábřeží až na Národní třídu - tedy po stejné trase, jako před 30 lety. Po cestě si mohou vyslechnout nahrávky se svědectvím lidí, kteří v průvodu před 30 lety byli.
Na Vyšehradě se odpoledne rozdávaly také květiny. Ty nesli i demonstranti v listopadu 1989. Po cestě se je pak snažili dávat příslušníkům bezpečnosti za jejich štíty.
Festival svobody vyvrcholil koncertem na Václavském náměstí
Již počtvrté se uskuteční rozsáhlý Festival svobody. Ten v 10:30 zahájil Sametový brunch právě na Národní třídě, v průběhu dne zde na více než desítce míst po celé ulici a jejím okolí mohli návštěvníci debatovat, zhlédnout různé projekce nebo si poslechnout koncerty. Na těch vystoupili například David Koller, Spirituál Kvintet nebo skupina Tata Bojs. Po osmnácté hodině zazpívala Aneta Langerová z balkonu Paláce Metro Modlitbu pro Martu.
Z Národní třídy
Další program nabídl Obývák Václava Havla na piazzettě Národního divadla. Od 11:50 do 18:30 předčítaly u zlaté kapličky z textů Václava Havla Eva Josefíková, Bára Hrzánová nebo Dagmar Havlová. Stand-up tramvaj zaparkovaná na zastávce Národní třída od 12:30 do 18:15 představila tento komediální žánr v podání Ester Kočičkové nebo Petra Vydry.
Od 16:30 se pak Festival Svobody rozšířil i na Václavské náměstí. V rámci Koncertu pro budoucnost promluvil například katolický kněz Tomáš Halík, spisovatel Jáchym Topol nebo novinářka Nora Fridrichová. Hudební vystoupení nabídly kapely Buty, Poletíme?, Lenka Dusilová a mnoho dalších. V 17:11 a 19:46 si účinkující společně s publikem symbolicky zazvonili klíči.
ŽIVĚ: Koncert pro budoucnost z Václavského náměstí
Odpoledne prošel Prahou, konkrétně z Kampy přes Smetanovo nábřeží až na Staroměstské náměstí, tradiční satirický průvod Sametové posvícení. V 19:30 se na historickou budovu Národního muzea promítal videomapping.
Večer se v hlavním městě uskutečňuje řada představení a debat k výročí revoluce. V Národním divadle Post Bellum rozdala Ceny Paměti národa, které převzali například Wladyslaw Frasyniuk, polský řidič, který stál u vzniku Solidarity, Maďar László Regéczy-Nagy, jenž založil výbor sdružující oběti perzekucí, nebo Miroslav Hampl, který pomohl utéct vězni z uranových dolů. Činoherní klub spolu s Knihovnou Václava Havla uspořádal večer Už je to tu zas, kde vystoupili Martin Palouš, Michael Žantovský nebo zástupci občanských iniciativ.
Libereckou radnici zdobí Havlův citát, v Plzni zúčtovali s komunistickou hvězdou
V Brně začalo oficiální slavnostní shromáždění k památce listopadových událostí z roku 1989 ve 13 hodin. Pietního aktu u památníku odboje na Rooseveltově ulici se zúčastnilo vedení města. V 16 hodin také odstartoval osmihodinový debatní program Centra experimentálního divadla, jehož součástí jsou divadla Husa na provázku a HaDivadlo.
I v moravské metropoli se konal Festival svobody. Na náměstí Svobody a dalších místech vystoupili například Divadlo Víti Marčíka, Cimbálovka Šarkan nebo skupina Marta Töpferová & Milokraj. Došlo také na promítání filmů a lampionový průvod, který z náměstí Svobody vyrazil po sedmnácté hodině. Po devatenácté hodině byl v ulici Kobližná na programu tematický videomapping.
V Českých Budějovicích se lidé mohli zúčastnit průvodu Rozsviťme demokracii - ten vyrazil v 16:30 z ulice Dr. Stejskala na náměstí Přemysla Otakara II. Tam pak lidé v 17:20 u busty Tomáše Garrigua Masaryka slavnostně zapálili svíce.
Rekonstrukcí dobových událostí si připomínají také v Olomouci, kde se po 30 letech opakuje „okupační stávka“ na Filozofické fakultě Palackého univerzity. Začala v 10 hodin a trvala až do večera. Kromě akce na univerzitě probíhal ve městě od 13:00 do 19:00 i happening na Palackého náměstí, zájemci mohli vyrazit také na „socialistickou“ prohlídku města.
Liberec nachystal vzpomínkovou akci k 17. listopadu od 10 hodin na náměstí Dr. E. Beneše. Kromě pietního aktu a proslovů byla k vidění i různá vystoupení a slavnostní vernisáž tematické výstavy. Schody liberecké radnice navíc nově zdobí citát Václava Havla „Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí“. Z boku je potom poděkování: „Všem, kteří se v listopadu 1989 vzepřeli totalitě“.
Sametovou revoluci v Liberci připomíná schod s Havlovým citátem
V Plzni probíhal v rámci 30. výročí pádu komunismu celodenní happening. Na programu kromě besedy, rozhovorů s pamětníky či výstavy a umělecké instalace bylo i odhalení pamětní desky kardinálu Josefu Beranovi na katedrále sv. Bartoloměje. Lidé také symbolicky zúčtovaly s komunistickým režimem, když z bývalého sídla krajského výboru KSČ v Plzni na Americké třídě sejmuli čtyřmetrovou rudou hvězdu, která téměř tři dekády ležela na střeše.
Zlín si listopadové události roku 1989 připomněl pietním aktem a koncertem na náměstí Míru. Lidé se také shromáždili u sochy T. G. Masaryka v rámci Festivalu svobody ve Zlíně. Veřejně vystoupili například rektor zlínské univerzity Vladimíř Sedlařík či disidenti Stanislav Devátý nebo Bedřich Koutný.
V Hradci Králové se studentský happening konal na Ulrichově náměstí u zdi z papírových krabic. V prosinci 1989 byla papírová zeď v krajském městě jedním z nejvýraznějších symbolů sametové revoluce. V neděli mohli lidé na zeď psát vzkazy či malovat. Sametovou revoluci připomněla rovněž královéhradecká divadla.
Pamětní desku odhalili také v Ostravě. Pomník v ulici Bráfova je věnován odkazu sametové revoluce. Tu připomněla i akce na Masarykově náměstí s názvem SametOVA. Na návštěvníky čekal třeba workshop odlévání pamětního klíče nebo vystoupení pro děti od uskupení UmCirkum na téma „svoboda“.
2 minuty
Oslavy 17. listopadu v Praze i v regionech