Školy si připomínají listopad. Chystají natáčení filmu i pochod ke Krylovu „rozmlácenýmu kostelu“

Na oslavy 30. výročí sametové revoluce se chystají i školy. Na pražské ZŠ Eden žáci připravují film Mozaika Sametu, studenti z ústeckého Gymnázia Jateční se zase vydají na pochod k „rozmlácenýmu kostelu“, o kterém zpíval Karel Kryl v písni Anděl. Tradičně se uskuteční také festival Symposion na Gymnáziu Jana Keplera. Pro mladší žáky připravily školy hlavně tematické dny nebo exkurze, gymnázia sázejí hlavně na besedy. Ředitelé oslovených škol považují téma za velmi důležité.

Základní a střední školy si nenechají ujít oslavy 30. výročí sametové revoluce. Originálně k výročí přistoupila Základní škola Eden z Prahy 10, která se dlouhodobě věnuje projektovému stylu výuky. Každá třída dostala od vedení přidělenou jednu edukativní otázku se zadáním zpracovat ji formou dvouminutového videa. Otázky jsou různorodé, například „Co se stalo na Národní třídě 17. 11. 1989 večer?“ nebo „Kdo byli disidenti a jak se jim před sametovou revolucí žilo?“

Z videí by měl vzniknout film s názvem Mozaika Sametu, který bude mít premiéru 14. listopadu ve Strašnickém divadle. „Film by se stal výukovým materiálem naší školy s možností využití ve vlastivědě a dějepisu i v následujících letech,“ plánuje ředitelka školy Jana Churáčková. Děti v družině navíc ušijí sametová srdíčka, která na premiéře symbolicky předají svým rodičům.

Gymnázium prof. Jana Patočky si bude události roku 1989 připomínat ve dvou dnech, a to s přispěním organizace Post Bellum, která škole zapůjčila výstavu k roku 1989 a pro studenty nižších ročníků připravila tematickou výuku. Kromě zmíněných akcí bude škola pořádat besedy s pamětníky, na které vedení spolu se studenty pozvalo například socioložku Jiřinu Šiklovou, historika Jaroslava Cuhru nebo filosofa Jana Sokola, který je zetěm mluvčího Charty 77 Jana Patočky, po kterém se gymnázium jmenuje.

Gymnázium Jana Keplera v Praze 6 tradičně pořádá třídenní festival Symposion, letos s podtitulem POUTO, při kterém se studenti mohou těšit na třídenní maraton přednášek a na debaty s hosty z oblasti vědy, vzdělávání, publicistiky. Pozvání například přijali Jiří Grygar, Dana Drábová nebo Tomáš Halík. Jako doprovodný program je navíc naplánována hudební akce Festa Academica, kde vystoupí několik studentských kapel a pěveckých sborů.

Některé střední školy naopak sází na audiovizuální pomůcky. Gymnázium Budějovická si bude výročí revoluce připomínat školní výstavou Střípky revoluce, zatímco Malostranské gymnázium připraví tematicky zaměřené číslo školního časopisu.

V regionech plánují lidské řetězy i výšlap ke Krylovu „rozmlácenýmu kostelu“

Mimo Prahu vůbec nejdříve začne s připomínkou listopadových událostí Gymnázium Jateční v Ústí nad Labem. Hned ráno se část studentů vydá na sedmikilometrový pochod k nedaleké obci Velké Chvojno, kde kdysi stál kostel, o kterém Karel Kryl zpívá v dnes již legendární písni Anděl. Dále si žáci poslechnou vyprávění pamětníků sametové revoluce, zhlédnou dokument Roberta Sedláčka Hraničář a vyzkouší si práci v několika tvůrčích dílnách.

V čítarně bude pro studenty rozložen dobový tisk, zakázané knihy, a další materiály, které si žáci budou moci prolistovat. V další z dílen pak ředitel školy Alfred Dytrt slibuje, že si studenti budou moci vyzkoušet „jak se ťukal samizdat“, a to přímo na dobových psacích strojích. „Listopad 1989 patří k nejzávažnějším událostem moderních dějin našeho státu a přinesl jednu z nejpozitivnějších změn – z temna jsme vkročili do světla. Měli bychom se z té změny umět radovat a předat poselství oněch okamžiků i těm, pro které je to dnes pouze historie,“ zdůrazňuje důležitost připomínkových akcí ředitel Dytrt.

V Ostravě se mohou školy zapojit do celoměstské akce SametOVA, která v programu nabízí multižánrové besedy, projekce, nebo jiné aktivity, do kterých se navíc zapojí místní divadla, galerie a kulturní centra. I letos se budou po republice konat symbolické lidské řetězy. Podobný plánují například studenti z ostravského Gymnázia Pavla Tigrida, nebo z Lepařova Gymnázia v Jičíně.

Gymnázium Písek pro své studenty připravilo projektový den s řadou workshopů. Někteří si připraví prezentaci o Václavu Havlovi, jiní zase budou analyzovat písně revolty. Na výběr mají studenti ale i z historických témat, například „Fučíkův odznak zdatnosti a spartakiáda“ nebo promítání dokumentu Z deníku Ivany A, který snímá dokument očima studentky z roku 1989. V aule pak v pondělí škola pořádá velkou besedu se zajímavými hosty, které se může účastnit i široká veřejnost. Té se budou účastnit písecké osobnosti spjaté s polistopadovým vývojem.

„Nesmíme nikdy zapomenout, že 17. listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii a že právě svoboda a demokracie nebyly vždy na našich dějinách samozřejmostí, ale něčím, co bylo vybojováno,“ vysvětluje ředitel gymnázia Michal Drnec.

Podle pedagogů, které ČT oslovila, je mezi studenty o akce spojené s výročím sametové revoluce velký zájem. „Je důležité ukázat současným žákům, jak vypadal rok 1989, z jejich pohledu se totiž může zdát, že se jedná o vzdálenou minulost, přitom nás od roku 1989 dělí pouhých 30 let,“ myslí si zástupce ředitelky Gymnázia prof. Jana Patočky v Praze Karel Mika. „Zásadním cílem projektu je pochopení významu sametové revoluce. Doufám, že se nám podaří jej tímto způsobem naplnit,“ uzavřela ředitelka ZŠ Eden Jana Churáčková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...