Česká televize se k výročí sametové revoluce ohlédne za svobodou i nesvobodou

Česká televize chystá připomínku výročí 17. listopadu i tématu třiceti let svobody. Například moderátor Jakub Železný provede revolucí v reálném čase v pořadu Dnes před 30 lety. Reflexi porevolučního vývoje nabídne zase Robert Sedláček v nezvyklém projektu Soud nad českou cestou. Na obrazovkách se během připomínky výročí objeví tři desítky premiér hrané nebo dokumentární tvorby.

Jakub Železný připravuje zpravodajský pořad Dnes před 30 lety. Netradiční formát přenese diváky přímo do dění dne 17. listopadu a poodhalí zákulisní souvislosti z pohledu aktuálních historických poznatků. I tentokrát bude dění rekonstruovat pomocí soudobých zpravodajských prostředků. Nejen z Prahy, ale i regionů.

„Nabídneme to podstatné, průběh pochodu z Albertova přes Vyšehrad až na Národní třídu. To vše v kontextu doby a s vysvětlením, co tomu dni předcházelo a co následovalo,“ upřesnil moderátor.

O normalizaci i revoluci

Aktivní zapojení studentů do protestů a stávek zrekonstruuje snímek Ročník 89, v němž režisér Ondřej Kepka oslovil své tehdejší spolužáky z divadelní fakulty, nebo dokument o herci Janu Potměšilovi s podtitulem Nikdy bych neměnil.

„Pro mě osobně to byla fatální záležitost, věřil jsem, že už se to jednou musí změnit. Moji rodiče patřili ke generaci, která zažila rok 1968, prarodiče zažili rok 1948 – a najednou jsme i my mohli dát najevo, co si myslíme. Lidé se dokázali nadechnout a získávat větší odvahu už od roku 1988 a především od ledna 1989, kdy proběhl Palachův týden. I když ozbrojené složky tehdy na Václavském náměstí brutálně zasáhly, tak druhý den přišlo dvakrát tolik lidí a třetí den znovu. Byl tam už jistý impulz, který se pak naplňoval v listopadu,“ popisuje tehdejší dění Potměšil.

Nahrávám video

Česká televize nabídne i portréty dalších osobností, jejichž život ovlivnila normalizace a události spojené s koncem nadvlády komunistické strany. Dokument Zorka Ságlová připomene významnou umělkyni, která stála u zrodu land artu v Česku.

Mobilizace Luboše Dobrovského zasáhne vyprávěním vedle komunistické totality také do té nacistické. Životní příběh jedné z nejvýraznějších postav našich společných dějin se Slováky zase představí dokument Strážce paměti Ján Langoš.

Soud nad třiceti svobodnými

Tématu života po sametové revoluci se věnuje cyklus Třicet svobodných, v němž vystupuje Marta Kubišová, Michael Kocáb, Petr Pavel nebo Šimon Pánek. „Snažíme se analyzovat těch třicet svobodných let a hledat mimo jiné odpověď na to, proč ve společnosti panuje značné napětí a nespokojenost,“ naznačuje autor námětu a dramaturg Josef Albrecht.

17. listopadu začne ČT1 vysílat také cyklus třiceti krátkých dokumentů Sametové stopy. „Každý z dokumentů má pouhých sedm minut. Chtěli jsme udělat něco, kde by si člověk mohl během třiceti dnů promítnout zpátky oněch třicet let. Použili jsme vždy fotografii, která ilustruje, co se v daném roce dělo, a přímou výpověď fotografa, takže divák uvidí každý rok v takové instantní podobě,“ přibližuje tvůrce pořadu Adolf Zika. Podobně svůj pohled v minutových filmech zachytilo třicet filmařů. Uvádí je v cyklu nazvaném Moje svoboda.

Třicetiletou minulost české společnosti posoudí 20. listopadu projekt Roberta Sedláčka Soud nad českou cestou. „Za pomoci fiktivního soudního přelíčení reflektuje míru naplnění programového prohlášení Občanského fóra ‚Co chceme‘ z listopadu 1989. Připomínka listopadu tak nebude pouhým mementem, pořady zohledňují i aktuální dění a společenskou situaci dneška,“ podotýká generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Trezorové filmy i premiéry

Ve speciálním dvoudenním bloku opráší 24. a 25. listopadu druhý program České televize trezorové snímky jako slavný film Věry Chytilové Sedmikrásky, dlouho zakázaný snímek natočený podle románu Evy Kantůrkové Smuteční slavnost, jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice nebo podobenství Konec velké epochy v režii Antonína Moskalyka. A také Kachyňovo podobenství o moci a strachu Ucho.

„Přineseme premiérově také dva filmy, které uvedla kina minulý rok,“ doplňuje Petr Dvořák. Z kin na obrazovky se dostane Zlatý podraz o československých basketbalistech a dvoudílná minisérie Toman, která je delší verzí dramatu o rozporuplném šéfovi československé zahraniční rozvědky.

Sedmikrásky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...