Kromě 30. výročí listopadu 1989 si Česko v neděli připomíná také 80 let od uzavření vysokých škol nacisty a smrti studenta Jana Opletala v roce 1939. Výročí si u Hlávkovy koleje v Praze připomněli zástupci akademické obce, dnešních studentů, armády i politici. Během pietního shromáždění zaznívaly především výzvy k dialogu a hledání toho, co spojuje současnou společnost. Pak se účastníci přesunuli k památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka.
Pieta za tragický rok 1939: „Díky událostem v letech 1939 a 1989 tady můžeme svobodně mluvit"
Celý záznam piety u Hlávkovy koleje v Praze (zdroj: ČT24)
Předseda správní rady Hlávkovy nadace Václav Pavlíček, který se akce ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit, ve svém zaslaném projevu připomněl, že mezi popravenými studenty byli lidé rozdílné politické orientace. Také ocenil skutečnost, že se letos do kalendáře po několikaletém úsilí vrátil Mezinárodní den studentstva a Hlávkova kolej byla zařazena mezi státní kulturní památky.
Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že události let 1939 a 1989 mají společnou touhu po svobodě a demokracii. „Ne vše je optimální, ale pokrok zde je. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a jsme bezpečným státem,“ konstatoval.
Účastníci piety se po položení pamětních věnců vydali k pamětní desce Jana Opletala a Václava Sedláčka, která je v nedaleké Žitné ulici. Tam si připomnělo památku studentů hájících akademické svobody a lidská práva několik desítek účastníků.
Vzpomínka na tragické události z listopadu 1939
„Díky událostem v letech 1939 a 1989 tady můžeme svobodně stát a mluvit,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). „Dnešní svět nemá jednoduchá řešení. A kdo říká, že je má, před tím bychom se měli mít na pozoru,“ dodal.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima připomněl, že obě tato výročí spojuje fakt, že lidé tehdy táhli za jeden provaz. „A to je silná výzva do budoucnosti – pokud chceme něco dokázat, musíme postupovat společně, musíme jeden druhého respektovat a vnímat názory druhých. Dnešní den je svátkem odvahy, svobody a demokracie. A těchto hodnot si musíme vážit,“ dodal rektor Zima.
Podzim roku 1939 přinesl v Protektorátu Čechy a Morava na dlouhou dobu poslední velká vystoupení proti okupační moci. Jejich dohra byla tragická – během demonstrací 28. října zastřelily německé pořádkové jednotky dělníka Václava Sedláčka a studenta medicíny Jana Opletala. A právě pohřeb Jana Opletala se stal další manifestací, na kterou okupanti zareagovali zatýkáním studentů a uzavřením českých vysokých škol.
V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.
Z Hitlerova rozkazu pak byly 17. listopadu všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15 tisíc studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků. Vyhláškou říšského protektora Konstantina von Neuratha sice měly být školy uzavřeny na dobu tří let, ve skutečnosti s jejich otevřením ale Němci již nepočítali.