Znečištění plastem představuje pro mořské živočichy a rostliny hrozbu. Vědci se nyní soustředili na možné negativní dopady mikroplastů a prokázali, jak škodlivý vliv mohou mít na mořské populace slávek. Mušle kvůli nim rostou pomaleji a významně zmenšují svou velikost.
Nejběžnějším typem mikroplastů jsou takzvaná mirkovlákna; tvoří až 91 procent mikroplastů, které plavou v mořích a oceánech. Pocházejí z textilií, ze kterých se uvolňují během nošení a praní, nebo ze stárnoucího námořního vybavení.
Mořští živočichové se s těmito mikroplasty setkávají běžně, a dokonce je konzumují. Zvláště zranitelní jsou měkkýši, kteří se živí filtrováním organických částic z vody. Jedna studie zjistila, že konzumují mnohem vyšší koncentrace mikroplastů než většina ostatních mořských živočichů. A to na ně má samozřejmě nepříznivý vliv.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Nejnověji se negativní dopady znečištěného životního prostředí podařilo popsat u slávek. V článku, který vyšel v časopise Microplastics and Nanoplastics, vědci dokládají, že se kvůli dlouhodobému vystavení polyesterovým mikrovláknům zmenšují a pomaleji rostou.
„V Plymouthské námořní laboratoři jsme s kolegy studovali vliv vystavení mikrovláknům na mladé slávky jedlé po dobu tří měsíců. Mladí živočichové jsou obecně zranitelnější než dospělí jedinci. Mladší škeble mají ve volné přírodě vyšší úmrtnost, zejména v důsledku predace. Proto je pravděpodobné, že dopad kontaminace mikroplasty bude hluboký,“ popsali autoři nové studie svůj výzkum.
Menší a menší mlži
„V laboratoři s řízenou teplotou jsme vystavili slávky polyesterovým mikrovláknům (o velikosti 0,01 až 0,5 mm) ve dvou koncentracích: 8 a 80 mikrovláken na litr. Mušle jsme také vystavili působení bavlněných mikrovláken v koncentraci 80 mikrovláken na litr,“ popsali autoři svůj experiment.
Vědci zjistili, že v moři jsou běžné koncentrace mikroplastů deset částic na litr mořské vody. Koncentrace použité v této studii jsou tedy reprezentativní pro přírodní prostředí.
Slávky, které byly vystavené vyšší koncentraci polyesterových mikrovláken, byly výrazně menší a vykazovaly v průměru o 36 procent nižší rychlost růstu než mlži, kteří byli znečištění ušetřeni. Tento výsledek vědci pozorovali jen u mlžů vystavených nejvyšší koncentraci polyesterových mikrovláken. Vystavení bavlněným mikrovláknům nezpůsobilo významné snížení rychlosti růstu mladých mlžů.
Mušle jako indikátor
Podle autorů jsou tyto výsledky znepokojivé, ale odpovídají starším studiím, které prokázaly, že mikroplasty mohou u dospělých mlžů způsobit poškození na molekulární a buněčné úrovni. Jedna studie zaznamenala silnou zánětlivou reakci v buňkách mlžů po šesti hodinách vystavení částicím mikroplastů z polyethylenu.
Snížení růstu mlžů v reakci na vystavení plastovým mikrovláknům by mohlo být důsledkem změny jejich energetického rozpočtu, tedy rovnováhy mezi přijatou a spotřebovanou energií. Tyto změny by mohly být způsobeny tím, že slávky změní své potravní chování, aby se vyhnuly konzumaci mikrovláken, přesměrují energii z růstu na zpracování pozřených mikrovláken nebo na opravu škod způsobených těmito mikrovlákny.
Slávky jsou současně pro vědce důležitým, tzv. indikačním druhem. Odhalují totiž širší trendy v ekosystému – řadu drobných změn, které v něm probíhaji, ale jsou zatím tak drobné, že se jinak neobjevují. Protože slávky neustále filtrují vodu, jsou dobrým indikátorem kvality vody. Jako součást skupiny měkkýšů zvaných mlži tvoří také důležitou součást mořské potravinové bezpečnosti. Pokud dojde k tomu, že jich v přírodě ubude, může to způsobit otřesy v mořském ekosystému.
