Lékaři poprvé změnili u dárcovské ledviny krevní skupinu

Vědcům se podařilo změnit krevní skupinu tří dárcovských ledvin. Jde podle nich o převratný objev, který by mohl výrazně zvýšit šance pacientů čekajících na nalezení vhodného orgánu.

Objev může mít zvláštní význam pro lidi s vzácnějšími krevními skupinami, kteří často mají větší obtíže při nalezení vhodného dárce. Ledvinu od člověka s krevní skupinou A totiž nelze darovat člověku s krevní skupinou B a naopak. Změna krevní skupiny ledviny na univerzální 0 ale znamená, že lékaři by tento orgán mohli transplantovat jakémukoli pacientovi.

Nejvíce se to týká etnických menšin. Černoši a lidé z dalších minoritních skupin totiž ve Velké Británii, kde výzkum probíhal, čekají na transplantaci často o rok déle než bělošští pacienti, protože je u nich větší pravděpodobnost vzácnější krevní skupiny typu B. U těchto skupin je také nižší míra dárcovství. Černoši a příslušníci dalších menšin tvořili v letech 2020 a 2021 ve Spojeném království jen něco málo přes devět procent všech dárců orgánů, současně ale představovali asi třetinu lidí na čekacích listinách na transplantaci.

Přístroj na změnu krevní skupiny

Vědci z Cambridgeské univerzity použili speciální zařízení, které se připojuje k ledvině a umožňuje průchod okysličené krve orgánem, aby se lépe uchoval pro budoucí použití. Dárcovskou ledvinu poté propláchli krví napuštěnou enzymem, který změní krevní skupinu na 0. Celý proces trval u tří ledvin pouze několik hodin.

Doktorandka Serena MacMillanová, která se na studii podílela, uvedla pro BBC News, že je „velmi vzrušující přemýšlet o tom, jak by to mohlo ovlivnit životy mnoha lidí“.

Co bude dál

Dalším krokem v tomto výzkumu je zjistit, jak bude změněná ledvina reagovat na obvyklou krevní skupinu pacienta v jeho běžném krevním oběhu. Vědci to otestují pomocí přístroje ještě předtím, než orgán transplantují.

Výzkum by měl být v příštích měsících publikován v odborném časopise British Journal of Surgery. Lékařka Aisling McMahonová, která vede oddělení výzkumu v charitativní organizaci Kidney Research UK, označila tuto práci za „potenciálně převratnou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 16 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.