Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet čtyřicet až sto tisíc tun nechtěných připomínek konfliktu, přesné množství je složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj přesně určit všechna místa, kde se nacházejí.
V Baltu mohou zkorodovat chemické zbraně z druhé světové války. Vědci varují před ekologickou katastrofou
„Po Postupimské konferenci byli zodpovědní za 'neutralizaci' německých chemických zbraní mimo jiné vojáci Sovětského svazu, kteří likvidovali muniční sklady v Polsku a Německu,“ píše polský deník.
Jako hlavní oblast skládky byla podle něj nejprve vybrána Gotlandská pánev, která se nachází mezi Švédskem a pobaltskými státy. „Trasa se však ukázala být pro Rusy příliš dlouhá. Tuny barelů byly shazovány z lodí na náhodných místech podél tras konvojů,“ píše list. Nádoby s chemickými zbraněmi poté unášela voda, dokud se dřevo nerozpadlo, načež skončily kdesi na dně Baltu.
Dalšími místy pro potopení zbraní byla Bornholmská pánev nacházející se východně od dánského ostrova Bornholm, kde podle oficiálních sovětských dokumentů skončilo v hloubce zhruba sto metrů pod hladinou přibližně čtyřicet tisíc tun zbraní. Desítky tun jich leží také v Gdaňské pánvi u Polska.
Barely i miny s yperitem
V případě chemických zbraní jde podle Gazety Wyborcze hlavně o barely s yperitem, letecké bomby a miny obsahující bojové chemické látky (zejména yperit a arzen). „Jak jsou tyto látky nebezpečné, nejednou zjistili rybáři na Helském poloostrově, kteří zvědaví na nálezy v sítích otevírali nádoby, což končilo popáleninami,“ poznamenal deník.
Vědci z Polské akademie věd provedli v letech 2011 až 2019 výzkum, podle něhož například yperitová bomba kontaminuje vodu v okruhu až sedmdesáti metrů, zabíjí při tom podmořskou faunu a flóru. Podle profesora Jacka Beldowského z Ústavu oceánologie Polské akademie věd výzkumníci zjistili, že v oblastech, kde se nacházejí staré zbraně, se u ryb častěji vyskytují nemoci. „Mají více parazitů, bakteriálních kožních onemocnění, poškození tkání,“ přiblížil Beldowski.
Vědci varují, že v průběhu let munice koroduje a uvolňuje nebezpečné chemické látky do Baltského moře. Problematikou se podle Gazety Wyborczi na konci července zabývali polští činitelé a vědci na mimořádném zasedání senátního výboru pro klima. Maršálek Pomořanského vojvodství Mieczyslaw Struk prohlásil, že chemické zbraně v Baltu jsou tikající bombou, kterou je třeba zlikvidovat. Problém jsou podle něj rovněž vraky potopených lodí, které mají plné palivové nádrže.
Celosvětový problém
Gazeta Wyborcza dále připomíná, že polský Nejvyšší kontrolní úřad loni vytkl úřadům, že se problémem nechtějí zabývat. Vláda nicméně ujišťuje, že znečištění Baltského moře monitoruje a neexistuje podle ní vážná hrozba.
Profesor Beldowski poukazuje na to, že jde přitom o problém celosvětový, žádná země podle něj není schopna zvládnout likvidaci chemických látek sama. Operace na vyzdvižení těchto zbraní by přišla na miliardy eur, píše list. „Vytahování chemických zbraní by se mělo dít na základě mezinárodního fondu, díky němuž by se od zbraní čistila moře a oceány na celém světě,“ domnívá se Beldowski.
A upozorňuje, že problém sám od sebe nezmizí. „Přijde doba, kdy bude třeba jednat. Nebezpečné sloučeniny se do moře uvolňují neustále, problém je otázka rozsahu. Jestli se uvolní všechno najednou a nastane ekologická katastrofa, nebo se budou uvolňovat postupně,“ upozorňuje vědec. „I kdybychom předpokládali optimistický scénář, tak v místech, kde jsou úniky, bude mít znečištění vliv na mořský ekosystém. Ale bude rozptýlenější a více rozložené v čase. Bude méně ryb anebo budou více nemocné, ekosystém bude slabší, biodiverzita se sníží,“ varuje Beldowski.
