Tornádo v Lanžhotě mělo délku přes kilometr a rychlost až 170 kilometrů v hodině

Červnové tornádo v Lanžhotě na Břeclavsku mělo délku asi 1,1 kilometru a v některých okamžicích rychlost až 170 kilometrů za hodinu. Šlo o slabé tornádo označené stupněm jedna plus, konstatuje nová zpráva českých meteorologů, která ho popsala.

Tornádo v Lanžhotě 13. června 2022 zasáhlo asi třicet domů. Podle odhadů starosty Ladislava Straky budou škody v milionech korun, přesná částka bude ale až po opravách s ohledem na nárůst cen stavebních materiálů.

Dráha tornáda v Lanžhotě
Zdroj: CHMI

V České republice se podle Anety Beránkové z Českého hydrometeorologického ústavu letos objevila už tři slabší tornáda. V květnu se vyskytlo severovýchodně od Pardubic a na konci června na jihu Čech v okolí obce Sviny na Táborsku.

Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5. „Z definitivního závěru šetření bylo na základě škod tornádo ohodnoceno stupněm IF1+, tedy na samé horní hranici pro označení jako slabé tornádo,“ uvedli meteorologové.

Podle meteorologů tornádo v Lanžhotě nejvíce zasáhlo okolí zámečku a přilehlé Zámecké ulice a dále fotbalové hřiště. Škody byly i v ulici Vinohrady. „Bylo poškozeno 30 domů, velké množství stromů, automobily, elektrické vedení a podobně,“ uvedla Beránková. Šířka tornáda byla místy až sto metrů a jeho rychlost podle stanovené intenzity IF1+ až 170 kilometrů za hodinu. 

V červnu uplynul rok od tornáda, které si loni na Břeclavsku a Hodonínsku vyžádalo šest životů a poničilo přes dvanáct set domů. Z toho asi dvě stě muselo jít k zemi. Tehdejší tornádo mělo rychlost přes tři sta kilometrů za hodinu. V některých obcích dosáhlo až čtvrtého stupně, silnější předtím v Česku nikdy nebylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.