Čím častěji jsou na internetu, tím jsou nešťastnější. Velká studie popsala stav 30 tisíc teenagerů

Průzkum provedený mezi necelými třiceti tisíci středoškoláky v Jižní Koreji odhalil souvislost mezi délkou času stráveného na internetu mimo výuku a duševním zdravím. Studie odhalila, že dospívající, kteří trávili více času na internetu, měli vyšší míru stresu a také častěji pociťovali smutek a měli sebevražedné myšlenky.

Výsledky vyšly tento týden v odborném časopise PLOS ONE a ukazují, že používání internetu v dospívání je spojeno s emocionálními a fyzickými problémy, ale zatím ještě není úplně jasné, jaké faktory v tom hrají zásadní roli.

Předchozí studie až doposud špatně rozlišovaly mezi jednotlivými typy používání internetu, což ztěžovalo interpretaci jejich výsledků – nový výzkum se pokusil toto omezení překonat.

Vědci analyzovali údaje od 29 811 středoškoláků ve věku 16 až 18 let, kteří v roce 2018 vyplnili Korejský průzkum rizikového chování mládeže – tento dotazník probíhal přes internetové rozhraní. K dispozici měli přitom autoři také informace o neakademickém používání internetu, duševním zdraví a obecných charakteristikách studentů.

Studenti ve studii popsali, že strávili na internetu pro jiné než školní účely v průměru více než tři hodiny denně. Internet nejvíce využívali žáci nižších ročníků, studentky a studenti s nízkým ekonomickým statusem a studenti s nízkými studijními výsledky a další skupiny.

Ti, kteří internet využívali méně, se podle autorů jevili v řadě ukazatelů lépe; i po kontrole všech dostupných demografických charakteristik uváděli lepší zdravotní stav, menší míru stresu, méně smutku a méně sebevražedných myšlenek než skupina, která internet využívala pro neškolní účely intenzivněji. 

Aktivní podpora

Přestože tato zjištění nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost mezi používáním internetu a duševním zdravím, autoři se domnívají, že ke snížení pocitů stresu a smutku u dospívajících je zapotřebí aktivní podpory. 

Významnou roli by mohly hrát programy, které podporují zdravé používání internetu, nahrazují používání internetu společenskými a fyzickými aktivitami a pomáhají dospívajícím udržovat dobré sociální vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 4 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 22 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
včera v 10:42

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...