Do Antarktidy vyrazila expedice, která chce najít vrak Endurance. Mise má jen fotit, dotknout se ho nesmí

Z Jihoafrické republiky o víkendu na palubě ledoborce vyplul k Antarktidě tým odborníků, který bude ve Weddellově moři pátrat po vraku lodi Endurance ze známé expedice Ernesta Shackletona. Výprava nazvaná Endurance22 se pokusí dosáhnout toho, co se zatím při žádném z předchozích pokusů nepodařilo – překonat nepříznivé podmínky a pomocí dvou dálkově ovládaných miniponorek nasnímat jeden z nejslavnějších vraků světa, který se potopil v roce 1915.

Podle organizátorů z charitativní organizace Falklands Maritime Heritage Trust ledoborec opustil Kapské Město podle stanoveného plánu, informovala agentura AFP. Na palubě ledoborce Agulhas II je 46 členů posádky a tým 64 expertů, mezi kterými jsou technici, polární vědci, meteorologové, archeologové a historici. Plavba z Kapského Města dlouhá skoro 6 tisíc kilometrů by jim měla trvat zhruba 11 dní.

Expedice potrvá 35 až 45 dní v mrazu a tvrdých meteorologických podmínkách. Jejím cílem je vrak lodi nafilmovat a vytvořit jeho 3D sken. Žádné artefakty z potopené lodi se nedostanou nad hladinu, protože podle mezinárodní Smlouvy o Antarktidě je Shackletonova loď památkou, kterou nikdo nesmí narušit.

Příběh antarktické tragédie

Brit Shackleton chtěl před první světovou válkou uskutečnit přechod Antarktidy, jeho loď ale začátkem roku 1915 zamrzla v ledu a později se potopila. Ačkoli Shackletonova mise skončila neúspěchem, stala se legendou díky tomu, že všichni členové expedice desetiměsíční dobrodružství v drsných podmínkách nakonec přežili.

Sir Ernest Shackleton
Zdroj: ČT24

„Je to ten nejnedostupnější vrak všech dob. A tohle je díky tomu to nejvelkolepější pátrání po vraku v dějinách,“ domnívá se podmořský archeolog Mensun Bound, který vede vědecký tým. Šéfem expedice je John Shears. Ten byl v roce 2019 u předchozího neúspěšného pokusu vrak u Antarktidy lokalizovat.

Shackletonova expedice s lodí Endurance
Zdroj: ČT24/www.britannica.com

Loď Endurance leží na mořském dně v hloubce asi 3 tisíce metrů a odborníci přesně vědí, kde hledat, protože členové Shackletonovy expedice místo potopení přesně zaměřili. Mnohem složitější je poradit si s podmínkami na místě, kde se pohybují obří ledové kry. Důležitá je i technika, protože před třemi lety pokus o nalezení vraku ztroskotal, když experti ztratili kontakt s ponorným plavidlem. Shears doufá, že tentokrát se s pomocí jiného typu ponorek podaří cíle expedice naplnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled