Ve vesmíru je místo pro miliardy družic, brání se Musk stížnostem na jeho systém Starlink

Americký miliardář Elon Musk odmítl obvinění, že satelity Starlink jeho společnosti SpaceX zabírají místo ve vesmíru. Stížnost agentuře OSN kvůli nutnosti vyhnout se Muskovým satelitům v prosinci podala Čína, o zahlcení oběžné dráhy tento měsíc hovořil i generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher.

Musk pro deník Financial Times uvedl, že na oběžné dráze Země je místo pro „desítky miliard“ družic a jiných vesmírných plavidel. „Vesmír je neuvěřitelně obrovský a satelity jsou velmi malé. Nejsme v situaci, ve které bychom fakticky ostatní jakkoliv blokovali. Nikomu jsme v ničem nebránili, ani to neočekáváme,“ řekl podnikatel v rozhovoru.

Soukromá společnost SpaceX už vyslala do kosmu okolo dvou tisíc satelitů sítě Starlink. Cílem projektu je dostupnější vysokorychlostní připojení k internetu po celém světě. Firma původně počítala s 1440 satelity, souhlas ale dostala už pro 12 tisíc. Uvažuje dokonce o pozdějším rozšíření sítě využívající až 30 tisíc družic.

Na orbitě není nekonečně místa

Například Josef Aschbacher ale varoval, že vyslání tisíců satelitů Starlink by omezilo dostupnost radiových frekvencí a míst na oběžné dráze pro ostatní. Před nebezpečím střetů ve vesmíru dlouhodobě varují i další experti a vyzývají vlády k většímu sdílení informací.

Musk oproti tomu trvá na tom, že místa je ve vesmíru dost pro všechny a počet satelitů na oběžné dráze přirovnal k počtu nákladních a osobních automobilů na planetě. „Pár tisíc satelitů nic není. Je to jako, hele, tady je pár tisíc aut na Zemi, nic to není,“ uvedl. Podle některých odborníků však auta s družicemi srovnávat nelze –⁠ kvůli mnohonásobně vyšším rychlostem satelity mimo jiné potřebují mnohem větší prostor k manévrování, píše Financial Times.

Stížnosti na Starlink

Oproti tomu analytička americké konzultační firmy zabývající se vesmírem Astralytical Laura Forczyková označila Muskovo přirovnání za zlehčování. „V podstatě má ale pravdu, že se jedná o problematiku řízení dopravy,“ dodala.

Na Starlink si stěžoval i Peking, který kvůli dvěma hrozícím kolizím podal stížnost příslušné agentuře OSN. Podle Číny střet mezi vesmírnou stanicí Tchien-kung (Nebeský palác) a družicemi letos téměř nastal dvakrát –⁠ 1. července a 21. října. Peking tvrdí, že jeho stanice z bezpečnostních a preventivních důvodů provedla manévr, aby se vyhnula riziku střetu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...