Vědci vyslali na ISS chobotničky. Chtějí na nich studovat, jak pobyt ve vesmíru ovlivňuje mikrobiom

Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.

Neobvyklí pasažéři byli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopraveni v rámci rutinní zásobovací mise společnosti SpaceX.

Konkrétně se jedná sepioly kropenaté, které žijí ve vodách kolem Havajských ostrovů. Pro tento druh je typický symbiotický vztah s bakterií Vibrio fischeri. Ta po vylíhnutí sídlí v jejich světelných orgánech. Chobotnice, která „na oplátku“ mikrobům poskytuje živiny a útočiště, tak vyzařuje lehké světlo. Díky němu se pak může při měsíčním svitu maskovat před dravci.

Cílem experimentu je zjistit, zda toto soužití může fungovat i v mikrogravitaci.

Od chobotnic k lidem

Chobotničky nechal výzkumný tým vylíhnout ještě před začátkem mise na Floridě. Malé živočichy následně drželi stranou od všech bakterií a po 29 hodinách je v malých akvarijních pytlech čekala cesta do vesmíru.

Na palubě ISS pak byly některé z chobotnic „spárovány“ s bakteriemi Vibrio fischeri. Po dvanácti hodinách byly zmrazeny. Poté, co budou v červenci dopraveny zpět na Zem, je budou vědci studovat a porovnávat.

„Zvířata, včetně lidí, se spoléhají na to, že jim mikrobi udržují zdravý trávicí a imunitní systém,“ poznamenala pro CNN Jamie Fosterová, hlavní výzkumnice studie UMAMI, která v současnosti působí na University of Florida. Dodala, že ačkoliv role mikrobiomu je klíčová, odborníci stále nerozumí tomu, jak vesmírné lety tyto prospěšné interakce mění.

Porozumění tomu, jak pobyt v mikrogravitaci v tomto ohledu ovlivňuje zvířata, by podle expertů mohlo zároveň pomoct pochopit, jak toto prostředí dopadá na člověka. Studium sepiol kropenatých, jejichž imunitní systém se od toho lidského zásadně neliší, by mohlo být prvním krokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 19 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 20 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 23 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.