Sibiř letos čekají rekordní teploty a lesní požáry

Rozsáhlé oblasti Sibiře budou letos čelit horkému a suchému počasí, které povede k dalším lesním požárům. Tvrdí to meteorologové, kteří studují tamní podmínky a měnící se klima.

Ničivé lesní požáry se v posledních několika letech s rostoucí pravidelností i silou šíří po celé Sibiři. Meteorologové a ekologové je spojují se změnou klimatu, ale také s podfinancovanou lesní správou.

Vedoucí vědeckého oddělení ruské meteorologické služby Roman Vilfand řekl, že od dubna do září bude v celé zemi nadprůměrná teplota. Výjimečné horko má být v červnu v sibiřských oblastech Krasnojarsku a Jakutsku.

„Je úplně normální, že se všechny tyto vlastnosti přirozeně proměňují v nebezpečí požáru,“ uvedl Vilfand s tím, že oblast Krasnojarsku navíc zaznamená nedostatek srážek. „Problém nedostatku srážek není jen problémem tohoto roku, je to problém klimatický,“ doplnil.

Vloni vlna veder způsobená měnícím se klimatem na severní Sibiři pomohla zažehnout lesní požáry, které zahalily města včetně Jakutska hustým dýmem. Výjimečně teplé počasí v rozsáhlých částech Sibiře způsobilo téměř 300 velkých požárů najednou, což vedlo k rekordně vysokým emisím uhlíku.

Horké Rusko

Rusko v posledních letech zaznamenalo mnoho teplotních rekordů. V první polovině roku 2020 registrovalo nejvyšší teploty od doby, kdy se v zemi začaly měřit. 

Na otázku, jestli díky klimatickým změnám budou typické ruské zimy mírnější a kratší, poznamenal Vilfand, že už se to děje. Podle něj ale není zrovna tohle největší problém – klíčové je soustředit se na kataklyzmatické povětrnostní jevy, jako jsou právě lesní požáry nebo sucha. „Počet nebezpečných jevů se za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobil. Ne o pět procent, ne o deset procent, ale zdvojnásobil se,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 12 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 12 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
včera v 16:31

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
včera v 15:56

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.