Sibiř letos čekají rekordní teploty a lesní požáry

Rozsáhlé oblasti Sibiře budou letos čelit horkému a suchému počasí, které povede k dalším lesním požárům. Tvrdí to meteorologové, kteří studují tamní podmínky a měnící se klima.

Ničivé lesní požáry se v posledních několika letech s rostoucí pravidelností i silou šíří po celé Sibiři. Meteorologové a ekologové je spojují se změnou klimatu, ale také s podfinancovanou lesní správou.

Vedoucí vědeckého oddělení ruské meteorologické služby Roman Vilfand řekl, že od dubna do září bude v celé zemi nadprůměrná teplota. Výjimečné horko má být v červnu v sibiřských oblastech Krasnojarsku a Jakutsku.

„Je úplně normální, že se všechny tyto vlastnosti přirozeně proměňují v nebezpečí požáru,“ uvedl Vilfand s tím, že oblast Krasnojarsku navíc zaznamená nedostatek srážek. „Problém nedostatku srážek není jen problémem tohoto roku, je to problém klimatický,“ doplnil.

Vloni vlna veder způsobená měnícím se klimatem na severní Sibiři pomohla zažehnout lesní požáry, které zahalily města včetně Jakutska hustým dýmem. Výjimečně teplé počasí v rozsáhlých částech Sibiře způsobilo téměř 300 velkých požárů najednou, což vedlo k rekordně vysokým emisím uhlíku.

Horké Rusko

Rusko v posledních letech zaznamenalo mnoho teplotních rekordů. V první polovině roku 2020 registrovalo nejvyšší teploty od doby, kdy se v zemi začaly měřit. 

Na otázku, jestli díky klimatickým změnám budou typické ruské zimy mírnější a kratší, poznamenal Vilfand, že už se to děje. Podle něj ale není zrovna tohle největší problém – klíčové je soustředit se na kataklyzmatické povětrnostní jevy, jako jsou právě lesní požáry nebo sucha. „Počet nebezpečných jevů se za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobil. Ne o pět procent, ne o deset procent, ale zdvojnásobil se,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026
Načítání...