Sibiř letos čekají rekordní teploty a lesní požáry

Rozsáhlé oblasti Sibiře budou letos čelit horkému a suchému počasí, které povede k dalším lesním požárům. Tvrdí to meteorologové, kteří studují tamní podmínky a měnící se klima.

Ničivé lesní požáry se v posledních několika letech s rostoucí pravidelností i silou šíří po celé Sibiři. Meteorologové a ekologové je spojují se změnou klimatu, ale také s podfinancovanou lesní správou.

Vedoucí vědeckého oddělení ruské meteorologické služby Roman Vilfand řekl, že od dubna do září bude v celé zemi nadprůměrná teplota. Výjimečné horko má být v červnu v sibiřských oblastech Krasnojarsku a Jakutsku.

„Je úplně normální, že se všechny tyto vlastnosti přirozeně proměňují v nebezpečí požáru,“ uvedl Vilfand s tím, že oblast Krasnojarsku navíc zaznamená nedostatek srážek. „Problém nedostatku srážek není jen problémem tohoto roku, je to problém klimatický,“ doplnil.

Vloni vlna veder způsobená měnícím se klimatem na severní Sibiři pomohla zažehnout lesní požáry, které zahalily města včetně Jakutska hustým dýmem. Výjimečně teplé počasí v rozsáhlých částech Sibiře způsobilo téměř 300 velkých požárů najednou, což vedlo k rekordně vysokým emisím uhlíku.

Horké Rusko

Rusko v posledních letech zaznamenalo mnoho teplotních rekordů. V první polovině roku 2020 registrovalo nejvyšší teploty od doby, kdy se v zemi začaly měřit. 

Na otázku, jestli díky klimatickým změnám budou typické ruské zimy mírnější a kratší, poznamenal Vilfand, že už se to děje. Podle něj ale není zrovna tohle největší problém – klíčové je soustředit se na kataklyzmatické povětrnostní jevy, jako jsou právě lesní požáry nebo sucha. „Počet nebezpečných jevů se za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobil. Ne o pět procent, ne o deset procent, ale zdvojnásobil se,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 8 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 10 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 16 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 17 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 19 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 21 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 23 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.