Sibiř letos čekají rekordní teploty a lesní požáry

Rozsáhlé oblasti Sibiře budou letos čelit horkému a suchému počasí, které povede k dalším lesním požárům. Tvrdí to meteorologové, kteří studují tamní podmínky a měnící se klima.

Ničivé lesní požáry se v posledních několika letech s rostoucí pravidelností i silou šíří po celé Sibiři. Meteorologové a ekologové je spojují se změnou klimatu, ale také s podfinancovanou lesní správou.

Vedoucí vědeckého oddělení ruské meteorologické služby Roman Vilfand řekl, že od dubna do září bude v celé zemi nadprůměrná teplota. Výjimečné horko má být v červnu v sibiřských oblastech Krasnojarsku a Jakutsku.

„Je úplně normální, že se všechny tyto vlastnosti přirozeně proměňují v nebezpečí požáru,“ uvedl Vilfand s tím, že oblast Krasnojarsku navíc zaznamená nedostatek srážek. „Problém nedostatku srážek není jen problémem tohoto roku, je to problém klimatický,“ doplnil.

Vloni vlna veder způsobená měnícím se klimatem na severní Sibiři pomohla zažehnout lesní požáry, které zahalily města včetně Jakutska hustým dýmem. Výjimečně teplé počasí v rozsáhlých částech Sibiře způsobilo téměř 300 velkých požárů najednou, což vedlo k rekordně vysokým emisím uhlíku.

Horké Rusko

Rusko v posledních letech zaznamenalo mnoho teplotních rekordů. V první polovině roku 2020 registrovalo nejvyšší teploty od doby, kdy se v zemi začaly měřit. 

Na otázku, jestli díky klimatickým změnám budou typické ruské zimy mírnější a kratší, poznamenal Vilfand, že už se to děje. Podle něj ale není zrovna tohle největší problém – klíčové je soustředit se na kataklyzmatické povětrnostní jevy, jako jsou právě lesní požáry nebo sucha. „Počet nebezpečných jevů se za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobil. Ne o pět procent, ne o deset procent, ale zdvojnásobil se,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 8 hhodinami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 14 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 16 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 17 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 19 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.