Vrabec staví hnízdo z bylin, aby chránil mladé před parazity

Vědci prokázali, že vrabec rezavý používá pro stavbu svého hnízda pelyněk, aby ochránil mláďata před parazity. Vedle lidí a primátů je to jeden z mála živočichů, který dokáže cíleně používat přírodní léčiva. U ptactva se tato schopnost prokázala poprvé, píše časopis Current Biology.

Tým vědců zkoumal v Číně žijící vrabce rezavé, kteří do svých hnízd vplétají listy pelyňku. Vědci v rámci studie zkoušeli ptákům pelyněk do hnízd přidávat nebo jim ho naopak brát, ale opeřenci si jeho množství vždy upravili a řídili se u toho nejspíš vůní rostliny.

„Když mají v hnízdech pelyněk, jejich mláďata mají méně parazitů a bývají celkově větší a zdravější,“ uvedl William Feeney z Griffithovy univerzity na východním pobřeží Austrálie, který se na výzkumu podílel, píše list Brisbane Times.

Zdravotní účinky pelyňku jsou známé i lidem, například Číňané koupou své děti v odvaru z pelyňku, protože věří, že je ochrání před nemocemi. Tuto praktiku lidového léčitelství potvrdily odborné studie; listy pelyňku obsahují látky, které pomáhají předcházet parazitárním infekcím, dodává Brisbane Times.

Podle Williama Feeneyho studie nabízí domněnku, že lidé se v minulosti léčivé účinky rostlin naučili od zvířat. „Máme tu jasný vzor chování. Ptáci se zaměřují na tuto rostlinu a na žádné jiné a místní lidé se zaměřují na stejnou rostlinu za stejným účelem,“ uvádí Feeney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 17 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 18 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 23 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...