Vrabec staví hnízdo z bylin, aby chránil mladé před parazity

Vědci prokázali, že vrabec rezavý používá pro stavbu svého hnízda pelyněk, aby ochránil mláďata před parazity. Vedle lidí a primátů je to jeden z mála živočichů, který dokáže cíleně používat přírodní léčiva. U ptactva se tato schopnost prokázala poprvé, píše časopis Current Biology.

Tým vědců zkoumal v Číně žijící vrabce rezavé, kteří do svých hnízd vplétají listy pelyňku. Vědci v rámci studie zkoušeli ptákům pelyněk do hnízd přidávat nebo jim ho naopak brát, ale opeřenci si jeho množství vždy upravili a řídili se u toho nejspíš vůní rostliny.

„Když mají v hnízdech pelyněk, jejich mláďata mají méně parazitů a bývají celkově větší a zdravější,“ uvedl William Feeney z Griffithovy univerzity na východním pobřeží Austrálie, který se na výzkumu podílel, píše list Brisbane Times.

Zdravotní účinky pelyňku jsou známé i lidem, například Číňané koupou své děti v odvaru z pelyňku, protože věří, že je ochrání před nemocemi. Tuto praktiku lidového léčitelství potvrdily odborné studie; listy pelyňku obsahují látky, které pomáhají předcházet parazitárním infekcím, dodává Brisbane Times.

Podle Williama Feeneyho studie nabízí domněnku, že lidé se v minulosti léčivé účinky rostlin naučili od zvířat. „Máme tu jasný vzor chování. Ptáci se zaměřují na tuto rostlinu a na žádné jiné a místní lidé se zaměřují na stejnou rostlinu za stejným účelem,“ uvádí Feeney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 2 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 5 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...