Kapsle se vzorky z asteroidu Rjuga přistála v Austrálii. Vědcům pomůže objasnit vznik života na Zemi

Japonská kapsle nesoucí vzorky z asteroidu Rjuga se v sobotu vrátila na Zemi. Přistála na poušti v Jižní Austrálii, oznámila japonská vesmírná agentura JAXA na základě signálů z kapsle. Ta bude po vyzvednutí převezena z Austrálie do Japonska, kde bude teprve otevřena. Kapsle se před přistáním úspěšně oddělila od sondy Hajabusa 2, která bude dále pokračovat ve své vesmírné misi.

Sonda odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjuga, který je vzdálen 300 milionů kilometrů od Země a jehož stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, cestovala tři a půl roku. Vzorky asteroidu začala odebírat v roce 2019, v loňském roce přitom zahájila cestu zpět k Zemi.

Na asteroidu sonda odebrala vzorky o celkové váze asi jednoho gramu. Vědci si slibují, že materiál, který není dotčen kosmickým zářením a dalšími externími vlivy, jim pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a možnost vzniku života na Zemi. Výzkum se zaměří především na stopy organických látek ve vzorku.

Hajabusa 2 letí k dalšímu asteroidu

Vědci se domnívají, že původně byla Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy byla voda a další organické látky přeneseny na Zemi poté, co se planeta vzdálila od Slunce, meteority podobnými jako Rjuga, uvedla agentura Kjódó.

Po úspěšném vypuštění kapsle se sonda Hajabusa 2 vydá k malému asteroidu s názvem 1998KY26. Odhaduje se, že cesta potrvá deset let. Cílem výzkumu bude mimo jiné nalézt způsoby, jak se vyhnout střetům meteoritů se Zemí.

Hajabusa 2
Zdroj: German Aerospace Center

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 16 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 18 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 18 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 22 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.