Část lidí vyléčených z covidu-19 má i po několika měsících poškozené plíce, ukazuje studie

Nahrávám video

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékaři u vyléčených pacientů testují čich například s pomocí fix. „Necháte pacienty čichat fixy, měly by vonět jako ovoce nebo nějaká potravina. A ti pacienti, kteří jsou úplně v pořádku, tak přesně určí, o co se jedná,“ popisuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

S určením vůně má problém až 90 procent nakažených. Porucha čichu ale nemusí být jen příznakem onemocnění. Podle lékařů z fakultní nemocnice v Hradci Králové jde i o dlouhodobější následek. Čtvrt roku po uzdravení jí trpí třetina pacientů.

Ztratil apetit, virus mu poškodil plíce

Vůně jídla Eduarda Kotuse ke stolu neláká už čtyři měsíce. V polovině května se nakazil koronavirem v dole OKD. Kromě toho mu ale virus poškodil i plíce. „Byl tam nějaký nález, dostal jsem na to léky. Vždycky, i když jsem byl najezený, jsem měl hlad. A teď nic,“ popisuje svoje zkušenosti s onemocněním Kotus.

I nález na plicích by mohl být jeden z dlouhodobějších následků infekce. Zhruba polovina pacientů po třech měsících od vyléčení trpí dušností a zadýchává se i při menší námaze.

„Jsme si skoro jisti, že podstatná část pacientů bude v pořádku za šest nebo dvanáct měsíců. Je to ale něco, co člověka vyřadí na řadu měsíců, a je dobré o tom vědět,“ vysvětluje přednosta Koblížek.

Do pilotní studie se zapojilo 79 lidí z Královéhradeckého kraje. Většina z nich měla velmi mírný průběh onemocnění. K podobným výsledkům dospěli i autoři některých zahraničních studií.

Poškození srdce

Zahraniční studie ukazují, že koronavirus může poškodit také srdce. „Virus může srdce napadat nebo v něm způsobovat zánět. Čerstvě publikovaná studie z Německa ukázala, že asi 78 procent pacientů, kteří prodělávali onemocnění ve středně těžké nebo těžké podobě, mělo nějaké známky zánětu srdečního svalu“ komentuje přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

U lidí, kteří se s covidem-19 léčili doma, je ale poškození srdce v důsledku infekce spíš výjimečné. Podle lékařů by navíc nemuselo být trvalé. I přesto lidem, kteří koronavirus prodělali, doporučují, aby sledovali svůj zdravotní stav i po uzdravení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 18 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.