Část lidí vyléčených z covidu-19 má i po několika měsících poškozené plíce, ukazuje studie

Nahrávám video

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékaři u vyléčených pacientů testují čich například s pomocí fix. „Necháte pacienty čichat fixy, měly by vonět jako ovoce nebo nějaká potravina. A ti pacienti, kteří jsou úplně v pořádku, tak přesně určí, o co se jedná,“ popisuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

S určením vůně má problém až 90 procent nakažených. Porucha čichu ale nemusí být jen příznakem onemocnění. Podle lékařů z fakultní nemocnice v Hradci Králové jde i o dlouhodobější následek. Čtvrt roku po uzdravení jí trpí třetina pacientů.

Ztratil apetit, virus mu poškodil plíce

Vůně jídla Eduarda Kotuse ke stolu neláká už čtyři měsíce. V polovině května se nakazil koronavirem v dole OKD. Kromě toho mu ale virus poškodil i plíce. „Byl tam nějaký nález, dostal jsem na to léky. Vždycky, i když jsem byl najezený, jsem měl hlad. A teď nic,“ popisuje svoje zkušenosti s onemocněním Kotus.

I nález na plicích by mohl být jeden z dlouhodobějších následků infekce. Zhruba polovina pacientů po třech měsících od vyléčení trpí dušností a zadýchává se i při menší námaze.

„Jsme si skoro jisti, že podstatná část pacientů bude v pořádku za šest nebo dvanáct měsíců. Je to ale něco, co člověka vyřadí na řadu měsíců, a je dobré o tom vědět,“ vysvětluje přednosta Koblížek.

Do pilotní studie se zapojilo 79 lidí z Královéhradeckého kraje. Většina z nich měla velmi mírný průběh onemocnění. K podobným výsledkům dospěli i autoři některých zahraničních studií.

Poškození srdce

Zahraniční studie ukazují, že koronavirus může poškodit také srdce. „Virus může srdce napadat nebo v něm způsobovat zánět. Čerstvě publikovaná studie z Německa ukázala, že asi 78 procent pacientů, kteří prodělávali onemocnění ve středně těžké nebo těžké podobě, mělo nějaké známky zánětu srdečního svalu“ komentuje přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

U lidí, kteří se s covidem-19 léčili doma, je ale poškození srdce v důsledku infekce spíš výjimečné. Podle lékařů by navíc nemuselo být trvalé. I přesto lidem, kteří koronavirus prodělali, doporučují, aby sledovali svůj zdravotní stav i po uzdravení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.