Část lidí vyléčených z covidu-19 má i po několika měsících poškozené plíce, ukazuje studie

Nahrávám video

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékaři u vyléčených pacientů testují čich například s pomocí fix. „Necháte pacienty čichat fixy, měly by vonět jako ovoce nebo nějaká potravina. A ti pacienti, kteří jsou úplně v pořádku, tak přesně určí, o co se jedná,“ popisuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

S určením vůně má problém až 90 procent nakažených. Porucha čichu ale nemusí být jen příznakem onemocnění. Podle lékařů z fakultní nemocnice v Hradci Králové jde i o dlouhodobější následek. Čtvrt roku po uzdravení jí trpí třetina pacientů.

Ztratil apetit, virus mu poškodil plíce

Vůně jídla Eduarda Kotuse ke stolu neláká už čtyři měsíce. V polovině května se nakazil koronavirem v dole OKD. Kromě toho mu ale virus poškodil i plíce. „Byl tam nějaký nález, dostal jsem na to léky. Vždycky, i když jsem byl najezený, jsem měl hlad. A teď nic,“ popisuje svoje zkušenosti s onemocněním Kotus.

I nález na plicích by mohl být jeden z dlouhodobějších následků infekce. Zhruba polovina pacientů po třech měsících od vyléčení trpí dušností a zadýchává se i při menší námaze.

„Jsme si skoro jisti, že podstatná část pacientů bude v pořádku za šest nebo dvanáct měsíců. Je to ale něco, co člověka vyřadí na řadu měsíců, a je dobré o tom vědět,“ vysvětluje přednosta Koblížek.

Do pilotní studie se zapojilo 79 lidí z Královéhradeckého kraje. Většina z nich měla velmi mírný průběh onemocnění. K podobným výsledkům dospěli i autoři některých zahraničních studií.

Poškození srdce

Zahraniční studie ukazují, že koronavirus může poškodit také srdce. „Virus může srdce napadat nebo v něm způsobovat zánět. Čerstvě publikovaná studie z Německa ukázala, že asi 78 procent pacientů, kteří prodělávali onemocnění ve středně těžké nebo těžké podobě, mělo nějaké známky zánětu srdečního svalu“ komentuje přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

U lidí, kteří se s covidem-19 léčili doma, je ale poškození srdce v důsledku infekce spíš výjimečné. Podle lékařů by navíc nemuselo být trvalé. I přesto lidem, kteří koronavirus prodělali, doporučují, aby sledovali svůj zdravotní stav i po uzdravení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 8 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 10 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 13 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 13 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
25. 5. 2026

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
25. 5. 2026

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...