NASA přejmenuje některá kosmická tělesa. Končí například Eskymácká mlhovina

Americká vesmírná agentura NASA se rozhodla, že přezkoumá některá necitlivá označení pro kosmické objekty – zejména ta, která se dají interpretovat rasisticky, anebo mají rasistické konotace. Zrušila už dvě přezdívky: Galaxie siamská dvojčata a Eskymácká mlhovina.

„Přezdívky jsou často přístupnější a veřejnosti přátelštější než oficiální pojmenování pro kosmické objekty. Například Barnard 33 má přezdívku Mlhovina koňská hlava, kterou jeho vzhled připomíná,“ uvedla NASA v tiskové zprávě. „Ale zdánlivě neškodné přezdívky mohou být mnohdy škodlivé a odvádět tak pozornost od vědy,“ vysvětluje americká vesmírná agentura.

Mlhovina Koňská hlava
Zdroj: European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere

Současně se NASA rozhodla detailněji prozkoumat fráze, jména i přezdívky pro planety, galaxie i další vesmírné objekty – chtěla by tak přispět k větší rozmanitosti, rovnosti a také inkluzi. U těles, kde jsou přezdívky nevhodné, bude nadále používat jen oficiální pojmenování Mezinárodní astronomické unie.

Nevhodné přezdívky

Prvním krokem v procesu, který bude trvat delší dobu, je konec přezdívek u dvou objektů. Planetární mlhovina NGC 2392, která je jasným pozůstatkem hvězdy podobné Slunci, byla známá jako Eskymácká mlhovina. Podle NASA je výraz „eskymácký“ (Eskimo) chápaný jako koloniální a je spojený s rasistickou historií – byl vnucený původním obyvatelům arktických oblastí. Většina oficiálních dokumentů už od tohoto výrazu ustoupila.

Galaxie známé dříve jako Siamská dvojčata
Zdroj: NASA

Druhým sporným termínem jsou Galaxie Siamská dvojčata, neboli NGC 4567 a NGC 4568 – což je pár galaxií ležících v Kupě galaxií v Panně.

  • Kupa galaxií v Panně (také Kupa Virgo, Kupa v Panně I nebo Říše galaxií) obsahuje okolo 1300 známých galaxií. Odhaduje se, že celkový počet by mohl dosahovat až 2000 galaxií. Kupa tvoří jádro Místní nadkupy galaxií, kam patří i Mléčná dráha.
  • Tento rozlehlý systém se nachází ve vzdálenosti 60 milionů světelných let.

„Podporuji naše probíhající přehodnocování jmen, jimiž označujeme astronomické objekty,“ uvedl Thomas Zurbruchen, astrofyzik z NASA, který v této organizaci pracuje jako vedoucí vědeckých misí. „Naším cílem je, aby všechna jména byla ve shodě s hodnotami diverzity a inkluze a budeme proto proaktivně pracovat s vědeckou komunitou, abychom to zajistili. Věda je pro všechny a každý aspekt naší práce by měl tyto hodnoty odrážet,“ dodal vědec.

Trend roku 2020

Podle CNN je trend přejmenování nevhodných jmen jedním z důsledků hnutí, které vzniklo po zabití George Floyda policií v Minneapolis. Výraz „eskymácký“ tak už v červnu stáhl například výrobce zmrzlin Dreyer's Grand Ice Cream – po století tak končí značka Eskimo Pie.

Tento výraz se totiž běžně používá na Aljašce jako označení pro skupiny původních obyvatel Inuitů a Jupiků. „Toto jméno se ale na jiných místech považuje za hanlivé, protože ho použili ne-Inuité s tím, že znamená požírač syrového masa,“ uvádí Centrum domorodých jazyků na Aljašce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.