Roušky omezují šíření koronaviru, naznačil hongkongský pokus s křečky

Pokusy na křečcích ukázaly, že používání roušek snižuje přenos koronaviru, jenž způsobuje nemoc covid-19. Oznámil to tým vědců z Hongkongu, které citovala agentura AFP. Výzkum tamní univerzity je jedním z prvních, které se zaměřily na zjištění, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní.

Tým vedený profesorem Yuenem Kwokem Yungem, který patří mezi největší světové experty na koronaviry, umístil nakažené křečky do blízkosti zdravých zvířat.

Mezi klece s nemocnými a zdravými křečky vědci umístili roušky a nechali proudit vzduch od nakažených zvířat ke zdravým. Zjistili přitom, že bezkontaktní přenos viru se může při použití roušek snížit o více než 60 procent. Když mezi klecemi nebyly roušky, dvě třetiny zdravých křečků se nakazily během týdne.

Procento nákazy kleslo na jen o málo více než 15 procent, když byla rouška umístěna na klec nakažených zvířat, a zhruba na 35 procent, když byla na kleci se zdravými křečky. Ti, kteří se nakazili, měli v těle méně viru než ti, kteří se nakazili bez roušky.

Má smysl nosit roušky?

„Je jasné, že když nakažení lidé nosí roušku, zvlášť když nemají žádné symptomy, je to mnohem důležitější než cokoli jiného,“ řekl Yuen. „Vysvětluje to také, proč je důležité všeobecné nošení roušek, protože teď už víme, že značný počet nakažených nemá žádné symptomy,“ dodal.

Yuen byl jedním z mikrobiologů, kteří v roce 2003 objevili virus SARS. Díky zkušenostem z boje s touto nemocí radil obyvatelům Hongkongu hned na začátku rozšíření covidu-19, aby začali používat roušky. Přitom v té době Světová zdravotnická organizace (WHO) i řada zemí tvrdily, že roušky a další ochranné prostředky jsou pro veřejnost zbytečné a že by je měli mít jen zdravotníci přicházející do styku s nakaženými.

Aktuální výzkum zatím nebyl publikován v recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.