Roušky omezují šíření koronaviru, naznačil hongkongský pokus s křečky

Pokusy na křečcích ukázaly, že používání roušek snižuje přenos koronaviru, jenž způsobuje nemoc covid-19. Oznámil to tým vědců z Hongkongu, které citovala agentura AFP. Výzkum tamní univerzity je jedním z prvních, které se zaměřily na zjištění, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní.

Tým vedený profesorem Yuenem Kwokem Yungem, který patří mezi největší světové experty na koronaviry, umístil nakažené křečky do blízkosti zdravých zvířat.

Mezi klece s nemocnými a zdravými křečky vědci umístili roušky a nechali proudit vzduch od nakažených zvířat ke zdravým. Zjistili přitom, že bezkontaktní přenos viru se může při použití roušek snížit o více než 60 procent. Když mezi klecemi nebyly roušky, dvě třetiny zdravých křečků se nakazily během týdne.

Procento nákazy kleslo na jen o málo více než 15 procent, když byla rouška umístěna na klec nakažených zvířat, a zhruba na 35 procent, když byla na kleci se zdravými křečky. Ti, kteří se nakazili, měli v těle méně viru než ti, kteří se nakazili bez roušky.

Má smysl nosit roušky?

„Je jasné, že když nakažení lidé nosí roušku, zvlášť když nemají žádné symptomy, je to mnohem důležitější než cokoli jiného,“ řekl Yuen. „Vysvětluje to také, proč je důležité všeobecné nošení roušek, protože teď už víme, že značný počet nakažených nemá žádné symptomy,“ dodal.

Yuen byl jedním z mikrobiologů, kteří v roce 2003 objevili virus SARS. Díky zkušenostem z boje s touto nemocí radil obyvatelům Hongkongu hned na začátku rozšíření covidu-19, aby začali používat roušky. Přitom v té době Světová zdravotnická organizace (WHO) i řada zemí tvrdily, že roušky a další ochranné prostředky jsou pro veřejnost zbytečné a že by je měli mít jen zdravotníci přicházející do styku s nakaženými.

Aktuální výzkum zatím nebyl publikován v recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...