Roušky omezují šíření koronaviru, naznačil hongkongský pokus s křečky

Pokusy na křečcích ukázaly, že používání roušek snižuje přenos koronaviru, jenž způsobuje nemoc covid-19. Oznámil to tým vědců z Hongkongu, které citovala agentura AFP. Výzkum tamní univerzity je jedním z prvních, které se zaměřily na zjištění, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní.

Tým vedený profesorem Yuenem Kwokem Yungem, který patří mezi největší světové experty na koronaviry, umístil nakažené křečky do blízkosti zdravých zvířat.

Mezi klece s nemocnými a zdravými křečky vědci umístili roušky a nechali proudit vzduch od nakažených zvířat ke zdravým. Zjistili přitom, že bezkontaktní přenos viru se může při použití roušek snížit o více než 60 procent. Když mezi klecemi nebyly roušky, dvě třetiny zdravých křečků se nakazily během týdne.

Procento nákazy kleslo na jen o málo více než 15 procent, když byla rouška umístěna na klec nakažených zvířat, a zhruba na 35 procent, když byla na kleci se zdravými křečky. Ti, kteří se nakazili, měli v těle méně viru než ti, kteří se nakazili bez roušky.

Má smysl nosit roušky?

„Je jasné, že když nakažení lidé nosí roušku, zvlášť když nemají žádné symptomy, je to mnohem důležitější než cokoli jiného,“ řekl Yuen. „Vysvětluje to také, proč je důležité všeobecné nošení roušek, protože teď už víme, že značný počet nakažených nemá žádné symptomy,“ dodal.

Yuen byl jedním z mikrobiologů, kteří v roce 2003 objevili virus SARS. Díky zkušenostem z boje s touto nemocí radil obyvatelům Hongkongu hned na začátku rozšíření covidu-19, aby začali používat roušky. Přitom v té době Světová zdravotnická organizace (WHO) i řada zemí tvrdily, že roušky a další ochranné prostředky jsou pro veřejnost zbytečné a že by je měli mít jen zdravotníci přicházející do styku s nakaženými.

Aktuální výzkum zatím nebyl publikován v recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 45 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...