Teplejší klima může vést k většímu počtu předčasných porodů, upozorňuje výzkum

Výrazně teplé počasí může mít za následek větší množství předčasných porodů. S tím, jak se planeta otepluje a vln veder přibývá, budou i tyto situace častější, popsal výzkum kalifornských vědců. Studovali případy v celých Spojených státech za období 1969–1988. Analýza se tak týká přes 56 milionů porodů. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Climate Change. Předčasný porod přitom s sebou nese riziko pro dětské zdraví.

Předčasně až o dva týdny se narodilo během nadprůměrně teplého období asi 25 tisíc dětí za rok. Vědci zatím neví přesně, proč matky během horka rodí častěji předčasně, ale efekt je podle nich jasný a velmi silný. A navíc vybízí k vážnému zamyšlení.

„Je velmi pravděpodobné, že narodit se předčasně má na vývoj dítěte vážný dopad a důsledky přetrvávají až do dospělosti,“ uvedl Alan Barreca z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Je ale potřeba mnohem intenzivnějšího výzkumu, abychom to všechno potvrdili,“ doplnil.

„Horké počasí zvyšuje úroveň oxytocinu, což je klíčový hormon regulující porody. Ale dalším vysvětlením může být i to, že horko zvyšuje kardiovaskulární stres, což může urychlit příchod porodů,“ přišel s několika hypotézami vědec. Všechny teď jeho tým prověřuje.

Stoupající teploty

Pokud teploty vystoupaly nad 32,2 stupně Celsia, zvýšilo se množství porodů o pět procent. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou průměrné teploty asi o jeden stupeň Celsia vyšší než v předprůmyslovém období, bude to mít podle Barrecy znepokojivé dopady na množství předčasných porodů v budoucnosti. A pokud budou teploty nadále stoupat, bude se situace rodiček dál jen komplikovat.

„Předpokládáme, že dříve, než je plánováno, proběhne ke konci století každý stý porod v USA,“ uvedl vědec. „Může to vypadat jako nízké číslo, ale ta pravděpodobnost je mnohem vyšší než riziko dopravní nehody,“ dodal. Dopady předčasného porodu přitom mohou být podobně závažné jako havárie v autě.

Ve vyspělých zemích sice mohou rozsah problému zmírnit klimatizace, ale ty jsou drahé a náročné na spotřebu energie. Ve většině chudších zemí jsou pak nedostupné. „Řada rodin bude zažívat finanční stres, pokud budou chtít během těhotenství používat klimatizace. A tento stres je špatný pro dítě,“ naznačil Barreca, jak komplikované mohou být konsekvence pro rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 46 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled