Vědci představili slibnou vakcínu proti tuberkulóze. Mohla by poskytnout dlouhodobou ochranu

Vědci na světové pneumologické konferenci v jihoindickém Hajdarábádu představili vakcínu, která by mohla znamenat obrat v celosvětovém tažení proti tuberkulóze (TBC) a poskytnout lidem dlouhodobou ochranu. Úvodní zkoušky se ukázaly jako úspěšné, uvedení očkovací látky na trh ale ještě několik let potrvá, poznamenal portál BBC.

Vysoce nakažlivé onemocnění, kterému každoročně podlehne 1,5 milionu lidí, způsobují mykobakterie. Léčba je stále komplikovanější kvůli antibiotické rezistenci. 

Očkování je v současné době možné vakcínou BCG, která v Česku není povinná a jež je určena především pro rizikové skupiny. Problematická u BCG je její účinnost, která se v závislosti na studiích pohybuje kolem osmdesáti procent.

Nově vyvíjená vakcína je sestavena z proteinů bakterií, které vyvolávají imunitní reakci. Vědci na konferenci oznámili, že už prošli kritickou fází klinických testů a že látka byla vyzkoušena na více než 3500 dospělých v Jihoafrické republice, Keni a Zambii, tedy zemích, které se s tuberkulózou potýkají.

Expert: Látka by mohla být dostupná do roku 2028

Odborník na TBC David Lewinsohn v rozhovoru s BBC řekl, že připravovaná vakcína je přelomová. „Pozoruhodné je, že je efektivní i u dospělých, kteří už byli infikováni bakterií Mycobacterium tuberculosis, která tuberkulózu způsobuje,“ řekl.

„Vzhledem k tomu, že většina lidí nakažených touto bakterií tuberkulózou neonemocní, věřili  jsme, že infekce poskytuje určitý stupeň ochrany,“ dodal Lewinsohn s tím, že nová vakcína tuto přirozenou imunitu posiluje.  

Lewinsohn očekává, že vakcínu ještě musejí prověřit rozsáhlejší testy. Odhaduje ale, že dostupná by mohla být do roku 2028.

Světová zdravotnická organizace (WHO) si za cíl mezi lety 2015 a 2035 dala snížení nových případů TBC o 90 procent a počet úmrtí o 95 procent. Informace WHO za rok 2018 udávají, že tuberkulózou onemocnělo asi deset milionů lidí.

Kritická je situace v Indii, na kterou připadá takřka třetina všech případů. Velmi zasažena je i Čína, Indonésie, Filipíny či Pákistán.

Česko patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy. Za loňský rok úřadují kolem čtyř set nemocných. Osmnáct z nich zemřelo. 

  • Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí
  • V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953 a počty nemocných dlouhodobě klesaly. V roce 2016 však počet případů proti předchozímu roku stoupl z 516 na 517
  • Nemoc se častěji objevuje u mužů než u žen, muži tvoří 70 procent případů. Nejčastěji nakažení jsou lidé od 40 do 59 let. Dvojnásobně narostl meziročně počet nakažených do 20 let. Děti narozené rodičům cizincům v Česku se ve statistice ale objeví jako Češi.
  • TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. 
  • Tuberkulóza se přenáší po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 8 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 10 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 13 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 17 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.