Nejrychlejší lidmi vyrobené těleso se dostalo rekordně blízko Slunci. Pronikne do jeho koróny

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe se dostala vůbec nejblíže ke Slunci ze všech objektů vyrobených lidmi. A současně dosáhla rychlosti mírně přesahující 247 tisíc kilometrů za hodinu, takže je také vůbec nejrychlejším lidmi vyrobeným objektem vůbec.

V pondělí pozdě odpoledne sonda překonala dosavadní rekordní vzdálenost 42,7 milionu kilometrů od Slunce, kterou zaznamenal německo-americký aparát Helios 2 v dubnu 1976. A dále se k němu přibližuje. Na svém webu o tom informovala NASA.

Parker Solar Probe se vydala k hvězdě našeho planetárního systému z floridského Mysu Canaveral 12. srpna. Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o Slunci, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.

Cesta ke středu Slunce

Sonda je první zařízení vyslané lidmi do vesmíru, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.

Sonda během své mise, rozplánované do roku 2025, provede 24 nejbližších průletů kolem Slunce. První je propočítán už na 6. listopadu kolem půl páté ráno SEČ, kdy se aparát dostane 24 milionů kilometrů daleko od povrchu hvězdy. Nejvíce se ke Slunci má přiblížit v roce 2024, a to na 6,164 milionu kilometrů.

Podle propočtů vědců Parker Solar Probe v noci na úterý překonala i dosavadní rekord nejrychleji letícího kosmického přístroje, a to 247 tisíc kilometrů za hodinu. Toho dosáhla v dubnu 1976 již zmíněná sonda Helios 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 mminutami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled